Jak to vyřešit
Kapitoly článků
Rozlišení
Pro odlišení mezi nejmenší variantou, tvořenou jen násobky 1 000, se někde začalo používat malé "k" u kilo, malé "m" u mega, malé "g" u giga atd. Pro variantu tvořenou násobky 1 024 se naopak používalo velké "K" pro kilo, velké "M" pro mega atd. Toto řešení je na jednu stranu poměrně dobré, protože se nesnaží zavádět nějaké nové jednotky, ale elegantně využívá stávajících, má však několik zásadních nevýhod. Asi hlavní nevýhodou je jeho nerozšířenost. Tím vzniká komplikace, že někdo píše u předpony kilo malé "k" a někdo velké, aniž by tím chtěl naznačit příslušnost k jedné z variant. Navíc je tímto rozlišen jen zkrázený zápis a zápis dlouhý, například megabajt, nerozlišuje jednu variantu od druhé.
V roce 1998 se celosvětová standardizační organizace IEC (International Electrotechnical Commission) rozhodla udělat těmto problémům konec. Zavedla nové předpony, které jsou pro snadnější zapamatování odvozeny od stávajících ze soustavy SI:
|
Jak sami vidíte, zapamatování těchto jednotek nebude asi větším problémem. Název jednotky je tvořen vždy dvoumi písmeny z klasické předpony soustavy SI a přidáním znaků "bi", což má vyjádřit, že jde o jednotku binární. Podobně je odvozen symbol, tam se za klasický symbol z jednotky SI přidá znak "i". Aby bylo zřejmé, jak se tyto jednotky používají, následuje několik příkladů:
|
Jak budeme postupovat na CD-R serveru
Na CD-R serveru se budeme snažit od nynějška všude používat tyto předpony podle normy. To znamená, že najdete-li někde GB, bude to znamenat 109 bajtů a najdete-li někde GiB, bude to znamenat 230 B.
PS: Nakonec to máme vlastně ještě dost jednoduché, zkuste si představit, co by se stalo, kdyby se pro blízkost osmi a desíti začalo místo bit používat decibajt, nebo kdyby se místo bajt používal dekabit :)