Samotná zkratka NT původně neznamenala New Technology, jak se nám snažilo marketingové oddělení Microsoftu vtlouci do hlavy, ale je to zkratka z N-Ten. To je kódové označení pro RISC procesor (a i jeho simulátor) Intel i860, který přišel mnohem později, než bylo původně plánováno. A protože vývojáři neměli žádný počítač s i860, museli vše ladit na simulátoru N-Ten, díky němuž začali systému říkat NT.

Ale to ještě stále nebyly Windows NT. Systém NT se začal vyvíjet ještě před obrovským úspěchem Windows 3.0, měl být původně zpětně kompatibilní s OS/2 a stát se tak jeho nástupcem. Jenže poté, co Windows uspěly, tak bylo rozhodnuto, že vše bude "Windows" a tak vývojáři vzali Win API a podle něj udělali Win32 API, aby nebyl pro tvůrce programů příliš velký problém přejít z 16 na 32bitový systém.

Když byly v roce 1993 venku Windows NT 3.1 (právě jsem zatlačil slzu v oku, tehdy jsem je testoval na velmi výkonném stroji s 16 MB paměti), Microsoft se soustředil na vydání verze 3.5, známé jako Daytona. Ta vyšla o rok později, v roce 1994. O něco později měly vyjít Windows NT 3.51, které měly hlavně přinést podporu pro PowerPC od IBM. Jenže IBM měla zpoždění a tak se čekalo na uvedení tohoto procesoru na trh, což znamenalo, že se do uvedení v roce 1995 ve Windows NT 3.51 stačilo odchytat velké množství chyb a proto byly poměrně populární.

NT 4.0 z roku 1996 pak byly hlavně o změně uživatelského rozhraní tak, aby bylo velmi podobné Windows 95. Ruku v ruce s touto změnou šla i snaha o urychlení a tak bylo poněkud pozměněna pozice Win32 GUI v systému, kdy toto rozhraní dostalo oproti jiným přednost a je voláno mnohem příměji. To někteří považují za totální porušení NT architektury, ale zas lidé od Microsoftu tvrdí, že jim to hlavně vyřešilo spoustu jiných problémů.

Pokud byste se koukli na statistiku, tak vás zcela jistě ohromí. Na vývoji Windows se v současné době podílí přímo zhruba 5000 lidí a dalších 5000 nepřímo. Samotný Windows Server 2003 bude mít zhruba 50 milionu řádků kódu. Navíc každý den je vývojová verze znovu kompletně kompilována ze zdrojových kódů, což trvá zhruba 12 až 13 hodin. Pokud se náhodou někdy nepovede zkompilovat, tak prý neváhají a klidně ve tři hodiny ráno vzbudí vývojáře, který za to může, ať si jde svůj kus kódu ihned opravit.

Zajímavá je také informace, jak se vlastně vyvíjí zdrojáky k samotným operačním systémům (samozřejmě nyní pomineme starší záležitosti typu Windows 9x a ME). Už z dob Windows NT víme, že rozdíl mezi serverovým a desktopovým OS je jen v nastavení, vlastní zdrojáky jsou stejné. To samé platilo i pro Windows 2000, ale v případě Windows XP a Windows Server 2003 je to už jiné, ale stále nejde o žádné rozštěpení zdrojáků na serverovou a desktopovou verzi. Prostě se v roce 2001 Microsoft zaměřil na to, aby byla venku desktopová verze XP a na zdrojácích této verze je postavený momentálně dokončovaný Windows Server 2003. Z jeho zdrojáků pak vzejde na svět další verze Windows s kódovým označením Longhorn (snad ke konci příštího roku). Jen by mne zajímalo, zda-li Windows XP SP2 bude vycházet ze zdrojáků XP SP1 či ze zdrojáků Windows Serveru 2003...

V současné době je tedy Windows Server 2003 ve stádiu odstraňování posledních chyb a velmi brzo bude jeho vývoj zastaven. Poté ho v Microsoftu budou intenzivně testovat po 21 dnů. Pokud tuto testovací kůru přežije bez nutnosti restartu a neobjeví se žádná bezpečnostní chyba, pak bude odeslán do výroby. Ještě mne u povídání o vývoji Windows Server 2003 zaujalo, že vlastně nejhorší věc v poslední době bylo pro vývojový tým přejmenování z Windows .NET Server na Windows Server v tak pozdní době vývoje.