Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Humbuk.
Drtivá většina profesionálů používá sprostý Photoshop makeup, tam je realita vůbec nemusí zajímat, zde patří i váleční aranžéři.
Nezajímá to ani fotografy sportů, protože tam je větší problém šum.
Takže co je to vlastně ostrost? Aneb dejte mi fotku jakékoli kvality a množství megapixelů a já vám během chvilky řeknu, kde to máte neostré. Digitální fotka nemůže být z principu dokonale ostrá.
mam x-e1, nema lowpass filtr, pravda nema to bayera, a moare zatim nevidno ...
:-)
Skoro vždy je možno zaclonit za hranici difrakce. Pak problém s moaré odpadá.
Jen to chce podívat se do tabulky a pro daný snímač si to pamatovat.
Další věc je, že málokterý objektiv (mimo nejostřejší oblast clon 4-5.6) dosahuje rozlišení snímače, tady problém opět odpadá.
Ale když se na to nemyslí, problém to je. Téměř vždy se dá na fotce najít místo, kde se absence low-pass filtru podepsala. Nějaká textilie se vzorkem, zábradlí, písmo, ...
K čemu pak jsou drahé ostré objektivy, vysoce světelné s pevným ohniskem - když je prakticky nemůžete využít naplno, kvůli moaré je musíte clonit ...
Celkově: foťák bez low-pass bych si nekoupil.
Už tak je fotka normálním digitálem s Bayer filtrem v určitých věcech kompromis (falešné barvy, rekonstruované šikmé přechody, ...).
S foťákem bez LPF zkušenost nemám, ale mám ji s kamerami. A výsledek je jako návrat o 20 let zpět, obraz z HD kamery vypadá často podobně jako kdysi obraz v PALu, kde se kolem každé ostřejší hrany hemží barevné artefakty, byť příčina vzniku je jiná. Takže odstranění LPF považuji za chybu.
Při dnešních rozlišeních stačí lowpass filtr tak slabý, že prakticky nemá smysl ho řešit. Stejně se to nakonec podvzorkuje pro web nebo vytiskne a v obou případech není třeba per-pixel ostrost.
Ono je dnes z nějakého důvodu moderní prodávat to, co fotí maximálně přesně a vyprodukuje tuny megabajtů detailu, takže odstranění low-pass filtru se zdá celkem logické. Na druhou stranu nikdo nevidí, že většina dobrých fotek je v podstatě sladká lež (ať už např. skrze dodané umělé světlo při expozici nebo kvůli postprocesingu) a dle mého subjektivního názoru se odstraněním low-pass filtru běžný foťák posouvá spíš od tady té mety (zajímavé fotky) než k ní.
Ale já jsem (z dnešního pohledu) divný, mě se líbí i rozmazané a zašuměné fotky, fotím na manuální objektivy atd., takže se necítím být zrovna správným člověkem k zodpovězení tady té otázky...
Pouzivam zrcadlovku bez low pass filtru a na moire jsem narazil jen malokdy (cca 1 z 1000?), postprocessing temer vzdy pomohl. U jasoveho moire nepomuze, ale to je jeste mene caste. Navic casto nepomuze ani low pass filtr, jen ho zmirni, za coz clovek plati prave mensi ostrosti.
U videa to je urcite vetsi problem, ale rozliseni je tam take o hodne mensi, takze se s nim clovek potka casteji. Full HD je cca 2 mega pixely, takze verim, ze to bude o dost vetsi problem nez napr. D800E s 36. Stredoformatove digitalni steny low pass filtry take nemivaji a pouzivaji se uz mnoho let.
Ja si tedy priste opet poridim bez filtru.
I kdyz jsem vital odstraneni low-pass filtru, tak jsem cekal vetsi rozdil ostrosti mezi 800E a 800.
On u D800 ten LP filtr asi bude celkem slaby. Navic u D800E je tam take filtr, ktery se ale nechova jako low pass, takze je otazka jak by vypadal vystup jen s tenkym ochrannym sklem ci jinou ochranou vrstvou.
Muj sen je, ze Nikon prijde s necim bez bayera a LP ala Sigma Merrill DP[123], ale na to to zatim nevypada :(
U každého polovodičového snímače je potřeba mít tzv. cut filtr, který ořezává viditelné spektrum o UV a IR světlo, protože jsou na to fotobuňky moc citlivé + krycí sklo samotného pouzdra čipu... takže úplně bez skla to prostě nejde, u některých čipů se jako AA filtr používá nanesením vnitřní strany krycího skla speciální matné vrstvy, která se dělá přímo namíru toho daného čipu, obvykle není ani okem patrná...
Díky bayerové RGBG masce nebudou barvy u těchto čipů nikdy reálné, vše je pak plně pod kontrolou SW v obrazovém procesoru na HW úrovni, který někdy až moc příliž zasahuje do obrazových dat (i do RAW), proto digitály všeobecně nemusím, třeba to může mít 16, 24, 36MPix ale díky interpolaci, de-antialiasing, dopočítávání intenzity, odšumení, atd... díky těmhle postprocesům na úrovni RISC obrazového procesoru nebude mít nikdy takový výsledný obraz plnou kvalitu, čeho jsou lepší skla schopny. Když vidím, jak na všech aparátech Sony výsledný obraz je přežvýkaný, jako od kravky na poli, je mi blivno... Možná to dohání počet pixelů ale spotřební trh je nekompromisní, reklama dokáže hodně prodat ale také výrobci dokáží nastavit parametry né čipů ale přežvykujícího SW natolik dobře, že to i lepší uživatel nepozná (viz. proslulé Panasoniky)... Obdobně jako v prodeji šmakulád, ve spousty jídel ani nevíte, jak byli vyrobeny, i přes to, že to může vypadat či chutnat sebelépe ale až zjistíte na jakém základu to je, možná vám přestane chutnat když ochutnáte opravdové jídlo...
Jediný Foveon toto celé překročil obřím krokem, zajednak nemá RGB filtr, jen využívá přirozený proces selekce světla v jiné hloubce křemíku, tedy barevná informace se pak lépe rozlišuje, za další má buňky nad sebou, tedy nemá AA filtr a nede-interpoluje, protože jeden pixel RGB je v ploše jeden pixel. To je také důvod, proč vlastním Sigmu DP1s, i přes to, že to je čip starý jako digitály samy, pro mne jeho menší výhody přeplácnou jeho nevýhody, má jak fascinující rozlišení barevné hloubky, tak i ostrost díky objektivu a per-pixel čipu i přes to, že to je jen 4.6Mpix... škoda že nemám na DP1 Merril nebo SD1 Merril...
Takže ať si výrobci vyrábí jak chtějí, stále to jsou jen marketingové tahy, protože se musí vyrábět, ale ti praví, těch málo co do toho opravdu vidí by si nikdy nic takového nepořídili... obdobně to je se spousty velikých firem, které řídí pouze marketing...
Jde o to, co je standard a dá se brát "normálně". Člověk s absolutním viděním a dokonalým pojetím barev neexistuje a pokud ano, pak je to extrémní exot. Ten musí trpět pohledem na jakoukoli reprodukci :-)
Nevím, kde se používá absolutní věrnost barvy, ale rozhodně to nebude v profesionální fotografii, tam se slaví, když se nepoužijí vivid colors.
Dovolil bych si polemizovat o přirozené detekci barev ve Foveonu. Způsob pohlcování vlnových délek v tomto čipu a jejich následné vyhodnocování je docela softwarová magie. Bayer oproti tomu pracuje s extatními barevnými hodnotami, ale zase s nevýhodou značné ztráty detailu a s možností různorodých artefaktů.
Polemizovat muzes .. ale vysledek hovori jasnou reci. Staci se kouknout :) Toz asi tolik k teorii :D
No, nevím. Přece první Foveon byl známý tím, že měl sytější modrou než mít měl. V novějších verzích to zredukovali, ale původní režim je stále možné zapnout, přepočet dělá samozřejmě SW. Takže to taky nic přesného není.
Výsledek je subjektivní a barevnost se mění podle toho jak výrobce nastaví parametry výpočtu barev ve firmware. To že se ti zrovna toto barevné podání líbí ti neberu. :-)
Domnívám se, že od určité hustoty snímače funguje jako low-pass filtr samotný objektiv, prostě nedosahuje rozlišení snímače a je to. Samozřejmě je tato mez jiná pro každý snímač a každé sklo a navíc taky pro střed nebo rohy snímku. Takže pro 24 MPx APS-C a většinu zoomů bych klidně filtr vynechal. Jenže pak člověk nasadí ostré pevné sklo a rázem je to v pytli. Otázkou ale je, jestli je v případě "low-pass objektivu" chybějící filtr přínosem, nebo jestli je to už jedno.
To je asi jako ptát se, jestli se chuť krabicového vína zlepší, když se nalije do křišťálové skleničky. :-)
Moare?
Pouzivam hezkych par let Kodak DCS 14N (fullframe zrcadlovka od Kodaku bez AA filtru) a moare je prakticky na kazde plose, kde byt muze. Trochu pomaha aplikace od Kodaku ktera ho umi potlacit.
Fotak bez AA filtru nema smysl, pokud neexistuje softwarovy algoritmus ktery si s moare poradi.
Vtip je v tom, že žádný SW algoritmus, který si s moire korektně poradí existovat nemůže, chyby vzniklé podvzorkováním jsou již neodstranitelné. Všechny algoritmy si můžou jen lépe nebo hůře vymýšlet.
To vymyslanie je problem digitalnej fotografie ako takej. Ak k tomu priratam ten postprocessing, tak mam same vymysly.
osobne ma uz nebavi pozerat sa na "grafiky z fotoshopu", ktore su prezentovane ako fotografia. Najhorsie na tom je, ze je to vsetko na jedno kopyto. je to virtualna realita, lebo v reale takyto obraz neuvidis.
Vymýšlení není přímo problém digitální fotografie, to se děje až při processingu. Samotné snímání do pravidelné mřížky není moc odlišné od klasické fotografie, jen tam se snímá do nepravidelné, náhodné struktury.
Abys dosáhl reálného obrazu, musel bys toho zahodit opravdu hodně. Úplně na začátku - lidské oko nemá čtyřhranné zorné pole, ale spíš takovou bramboru, co připomíná kruh. Dále velké snímače - 35mm je úplný overkill, sítnice (resp. její nejvíce používaná část) má cca 8mm v průměru (vivat 1/2,33 snímače!, nakresli si do něj 8mm kružnici, je to podobné :-). Ohnisková vzdálenost oka je cca 17mm, a úhel pohledu je cca 55°, což je po přepočtu na 35mm cca 43mm a teď zahoď ostatní objektivy, jiná ohniska nemají pro realistickou fotografii smysl (přepočet ohniskové vzdálenosti vůči velikosti senzoru zdánlivě "nefunguje" - to je proto, že ve foťáku je vzduch, kdežto v oku sklivec). Clonové číslo oka je od F2.1 do cca F9, takže když se podíváme na DOF, tak 50mm objektiv pro FF (= podobné zorné pole, jako oko) by měl být hodně zacloněný (odpovídající clona pro F2.1 je F11, a to se bavíme o tmě!), obrázky z oblíbených clon jako F1.4 jsou zcela absolutně nerealistické a dokáže je produkovat jenom foťák.
A co na tom nakonec dokáže "pokazit" digitál? IMHO proti tomu výše uvedenému už jsou to jenom nepodstatné drobnosti.
Ty realnej obraze ... proti tomu, co s obrazem dela mozek, je fotografie nerozeznatelna od skutecnosti. Pro zacatek cas: obraz v mozku se sklada z obrazu nasbiranych ocima za delsi dobu. V oku je slepa skvrna, proc ji nevidis? Protoze mozek dopocita co je na prislusnem miste podle obrazu z drivejska kdyz se oko koukalo trochu jinak. Nebo barvy: mozek automaticky zkousi odecist vliv osvetleni a ukazat jakou barvu objekt "skutecne" ma (tedy mel by pri osvetlenim idealnim). A jas? Sitnice se adaptuje lokalne, takze muzes mit dole jasne viditelny tmavy obraz a nahore opet jasne viditelny svetly obraz, kdyz to vyfotis, budes mit dole tmu a nahore presviceno. No a na zaver mozek z dvou 2D obrazku zkusi zrekonstruovat 3D scenu. A jak? Vyuzivanim databaze predmetu! Vnimani sceny muze skutecne zmenit to, kdyz rozpoznas nejaky predmet a mozek na zaklade toho odhadne jak je velky.
Staci se podivat na dlouhy seznam optickych klamu aby ti bylo jasne, ze snazit se napodobit co s obrazem dela oko nema s realnou fotografii nic spolecneho.
No, nevím, jestli to tak nevyznělo, ale přesně toto jsem chtěl napsat. :-) Ještě bych doplnil jednu zcela podstatnou věc, která mi vypadla - že lidské oko vnímá kontinuálně "video" a tudíž statický záběr je zase špatně.
Každopádně když to všechno sečteme, tak vyjde, že fotografie je od reálného vnímání tak daleko, že snaha něco jako realistickou fotografii (jakože co největší přesnost a detail) rozhodně nelze brát jako nějakou metu, ke které "čím blíže, tím lépe".
Navíc je realita subjektivní. Někdo vidí hnusnej starej barák, někdo vidí kouzelný dům porostlý brečťanem, někoho zaujme textura omítky. Může tam stát 40 lidí a každý vidí něco jiného a přitom je to pořád jeden nehybný barák.
Já bych to ještě okomentoval, že kromě dokumentu (a ani tam to nejde doslova), fotografie ani nemá snahu podávat "realitu". Měla by nějak odrážet vizuální pohled fotogafa. To je oč tu běží.
Mam taky Dcs14N i DCS Pro slrN a nevzpominam si, kdy jsem měl na snimku moare. Pro slrN je muj nejoblibenejsi fotak, pres jeho pomalost a zastaralost, tak ostre snimky s jemnymi detaily z jineho fotaku nedostanu. Na krajinu idealni. Takze ja bych si D800E urcite koupil, kdybych na nej mel (a na kvalitni skla k tomu).
Jako člověk, který se s teorii signálů setkal, se pochopitelně foťáků bez LPF nedotknu ani tyčí :-)
Je tam sice ta možnost, že to nahradí objektiv, ale pak je zas jiný problém - snímač má přehnaný počet megapixelů, žádný objektiv to nevyužije. Ani o jedno nemám zájem :-)
Samozřejmě pokud je LPF udělaný správně a není příliš silný. V tom případě upravit, ale neodstraňovat. Ale pokud to lidi chtějí, tak chápu, že to výrobci nabídnou. Jen doufám, že to zůstane vždy jen variantou pro ně.
Osobne bych nejradsi kdyby sel LPF per-fotka vypnout ci zapnout, ale mam silne podezreni, ze je to technicky nerealizovatelne.
Dýchnout do šachty. ;-)
Jak už jsem jednou psal pod jiným článkem - tohle uměla Mamyia ZD - low pas filtr se vyndával dle potřeby šachtou na spodku těla...Mamyia se dá pořád koupit na eBay...;)
Když Canon G3 (a možná některé další) uměl fyzicky před čip předhodit ND filtr, nevidím důvod proč by to nemělo jít i s LP filtrem.
Tak to já vidím. LPF musí být přímo na čipu, aby se choval, jak má - není filtr jako filtr.
Otázka je jak moc na čipu musí být - nějaký prostor na rozptyl světla tam být musí. Ale asi to bude blíž než ten ND ;)
Já osobně s lowpass filtrem. I když mám rád spíše měkce kreslící skla... Rozhodně, ale nemám rád interfernční obrazce a že bývají k vidění.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.