Jak už bylo před lety řečeno, UFS počítá s datovým tokem 300 MB/s, tedy alespoň pro začátek, další verze specifikace by mohly nejspíše zrychlit (300 MB/s se dnes může zdát pro paměťovou kartu tak nějak akorát, na druhou stranu „vývoj jde tak rychle dopředu, že to zítra nemusí stačit“ ;-). Zároveň UFS počítá s tzv. „Command Queuing“ funkcemi, které by měly urychlit práci při náhodném přístupu k datům po menších blocích. Lze si to představit jako NCQ u pevných disků a dnes už i SSD, což znamená jednak možnost poslat úložišti více příkazů naráz a prakticky tak „nezdržovat komunikaci“ čekáním na vyřizování příkazů po jednom, zároveň je pak možné, aby úložiště vracelo data na bázi „co se podaří vyřídit nejdříve, to také nejdříve odbavím“ a hostitelský řadič pak pozná, na jaký příkaz vlastně úložiště odpovědělo (prakticky se zde dá na rozdíl od současných běžných flash paměťových karet hovořit o „multi-threadingu“).

Pro připojení zvolil JEDEC existující rozhraní, či spíše vrstvy, konkrétně od MIPI Alliance („MIPI“ je zkratka Mobile Industry Processor Interface). Coby fyzická vrstva to bude M-PHY, protokolem bude UniPro, obojí se zaměřením na mobilní využití, jinými slovy počítá se s tím, že při nečinnosti dojde na různé úsporné režimy. Počtem pinů, rychlostí a vůbec připomíná UFS poměrně hodně SATA a také se už dříve hovořilo o tom, že se ze SATA bude při návrhu UFS vycházet.

 

Co zatím není (a co teprve přijde), je doplňující specifikace UFS HCI – Host Controller Interface. Na jejím základě budou moci výrobci snadno vytvářet procesory pro komunikaci pomocí UFS s tím, že forma příkazů využije tradičního SCSI modelu, což by mělo zase usnadnit práci vývojářům systémů, která pak budou UFS využívat.

Z výrobců, kteří se už loni v prosinci k podpoře UFS hlásili, jsou to Micron, Nokia, Sony Ericsson, Qualcomm, Texas Instruments, Samsung či Toshiba, z méně známých pak Montage Technology či Phison. Kdy se objeví první zařízení UFS využívající, to zatím neumíme odhadnout.