Když před pár lety dorazily na trh GDDR6 čipy o kapacitě 16 Gbit (2 GB), umožnily osadit 128bit grafické čipy 8 GB kapacitou paměti, 192bit grafické čipy 12 GB paměti a 256bit čipy 16 GB paměti. Co se tehdy mohlo jevit jako dostačující, začíná být v současnosti těsné. Je sice pravdou, že by v létě měly dorazi 32Gbit (4GB) čipy, díky kterým bude možné 128bit GPU osadit 16GB kapacitou, ovšem 128bitové grafické karty slouží pro nižší cenovou relaci, kde bude příplatek za 16GB kapacitu, skutečně cítit. Navíc zbytečně, protože pro současná 128bit GPU je 16GB kapacita zbytečná.

Protože podobný problém existuje i mimo grafický segment, začali ho výrobci paměťových čipů řešit, díky čemuž tu máme 24Gbit DDR5, ze kterých lze poskládat RAM moduly o kapacitách jako 24 GB nebo 48 GB. Rovněž se rozjíždí výroba HBM3 čipů o kapacitě 24 GB, takže i v segmentu akcelerátorů lze kapacitu nastavit přesněji podle konkrétní potřeby.

Paradoxně v grafickém segmentu, kde by vydání 24Gbit pamětí pomohlo nejvíce, zatím o takovém řešení nebylo ani vidu, ani slechu a to nejen oficiálně, ale ani v rámci různých informačních úniků.

Tabulka výše uvádí výsledné kapacity paměti, které by čipy o různých kapacitách nabízely v kombinaci s různě širokými sběrnicemi. Je zde například názorně vidět, že zatímco 16Gbit čipy se 128bit sběrnicí nabízejí 8 GB (u výkonnějších karet již značně těsných), nadcházející 32Gbit čipy umožní vznik 16 GB konfigurace, která je pro karty tohoto výkonu poměrně zbytečná. 24Gbit čipy by přinesly ideálních 12 GB.

• 8GB pro 1440p již nestačí, brzdí i 1080p s ray-tracingem

Podobná situace se týká v podstatě prvních 4 řádků tabulky, tedy i 64bit, 96bit a 192bit sběrnice, kde by 24Gbit byly pro současnost a několik budoucích let ideálním řešením - kapacita by dostačovala a cena grafické karty by nebyla zbytečně navýšena kapacitou, kterou karta nevyužije.

Proč tu už dávno něco takového není? Toť otázka. Možnosti jsou ale v podstatě jen dvě. Jednou možností je, že výrobci pamětí neviděli k přípravě 24Gbit GDDR6 důvod (přinejmenším v době, kdy by s vývojem museli začít, aby dnes paměti byly na trhu). Druhou možností je, že z nějakého důvodu neexistovala poptávka ze strany výrobců grafických karet, respektive AMD a Nvidie. Oním důvodem mohl být chybný odhad trhu (což skutečně nelze vyloučit, zvlášť když vzpomeneme, jak zhruba do loňského pololetí grafický trh vypadal), nebo může jít o cílenou strategii. Pro AMD a Nvidii může být zajímavější, pokud mohou na jedné straně nabídnout co nejlevnější kartu (s co nejmenší pamětí), která přiláká spořivé zákazníky a zároveň rychleji zastará - a na straně druhé příplatkové modely, kterými se ucpou ústa kritikům nedostatečné kapacity a které budou mít delší životnost, ale které si s ohledem na výši příplatku a špatný poměr cena / výkon nekoupí příliš zákazníků. Vyloučit samozřejmě nelze ani možnost, že vítr vane (respektive nevane) od výrobců čipů, kteří mohli očekávat časnější nástup GDDR7 a neviděli tak důvod v přípravě specifických GDDR6.

Ať už za nepřítomností těchto GDDR6 na trhu stojí jeden důvod nebo druhý, jisté je přinejmenším to, že při absenci jakýchkoli informačních úniků nelze očekávat, že se v nejbližších dvou kvartálech taktového řešení dočkáme (pokud se ho vůbec kdy dočkáme). Situace je to značně paradoxní, ale bohužel reálná.