Kodak končí s digitálními snímači
Pokud bychom měli jmenovat všechny přínosy, objevy, klíčové technologie a inovace, se kterými Kodak za poslední půlstoletí přišel, bylo by to na samostatný článek. Prakticky veškeré klíčové pilíře digitální fototechniky a kamer pocházejí právě z laboratoří 130 let staré americké firmy.
Kodak: Bayerova maska a její princip
Zůstaňme tedy jen u několika příkladů: Byl to právě Bryce Bayer z Kodaku, kterého napadlo překrýt Boylovo CCD mozaikou barevných filtrů, s jejíž pomocí bylo možné základní jasový snímač přetvořit v barevný senzor. A ačkoli jde o koncept z počátku 70. let, staví na něm stále drtivá většina fototechniky. Právě na snímačích této společnosti staví svou luxusní M9 a S2 německá Leica, protože to byl právě Kodak, kdo s decentrovanými mikročočkami dokázal vyřešit slabinu digitálních snímačů - nekompatibilitu se šikmo dopadajícími paprsky. Slabinu, která redukovala konstrukční možnosti optiky používané na digitálních aparátech.
RGWB maska s panchromatickými buňkami pro zvýšení odstupu signál - šum (na úkor barvy)
Byl to Kodak, který přišel s nápadem upravit bayerovu masku tak, aby byla citlivější na jas - a to tím, že některé barevné filtry byly vynechány a jim náležící fotodiody získají jas celého barevného spektra (případně ještě včetně infra úseku) pro snížení šumu v mobilech, webkamerách a podobně.
Co tedy bude dál: Celá divize nyní patří společnosti Platinum Equity. Kodak si však vymínil právo, že může dále vyrábět snímače pro vlastní účely. Například Leica a další odběratelé velkoformátových snímačů však nyní budou závislí na přístupu nového majitele. Ten společně se samotnou divizí získá i 24 434 m² výrobních a laboratorních prostor v Eastman Business Park v Rochesteru (New York). Nezbývá než doufat, že nový majitel bude mít zájem udržet celou divizi nad vodou a nepůjde jen o účelovou likvidaci v rámci konkurenčního boje.