Zen 5

Zen 5 byl zprvu plánovaný pro 3nm proces, ale během vývoje bylo jasné, že jeho nasazení nebude mít v době vydání smysl a projekt se přepracoval na 4nm proces. Nevíme, zda AMD podobu jádra v některých ohledech zjednodušila, aby ušetřila tranzistory a jádro dávalo ekonomický a energetický smysl i na starším procesu - nebo zda k výrazným změnám nedošlo, ale změna plánů připravila vývojový tým o čas potřebný pro vyladění a dotažení.

(AMD)

16% nárůst IPC není špatný, ale z hlediska generace, která měla být postavena právě na IPC (počet jader ani takty se významně nemění) to není mnoho. Zcela jistě ne tolik, kolik bylo u takto významné architektonické změny plánováno. Připomeňme, že Zen 3, který na stejném procesu oproti Zen 2 zvětšil plochu čipletu o 9 % (6,7 mm²) přinesl 19% nárůst IPC, zatímco Zen 5 s nepatrně vylepšeným procesem oproti Zen 4 zvětšuje plochu čipletu (podle odhadů, oficiální čísla zatím nejsou k dispozici) o 25-35 % a přináší to nárůst IPC o 16 %.

Lion Cove

Krátce představená nová velká jádra Intelu byla rovněž navrhována pro jiný proces, ale změna nakonec nebyla tak velká. Proces Intel 18A je podle vyjádření zástupce TSMC parametrově na úrovni jejich N3P, takže finální využití N3B (základní 3nm proces) není tak výrazným krokem zpět, jako 4nm ← 3nm krok AMD. Intel navíc u velkých jader nemusí zrovna šetřit rozpočtem tranzistorů, neboť jich u Lunar Lake neplánuje integrovat více než 4 a desktopových Arrow Lake více než 8.

(Intel)

Zbytek výkonu obstarají Atomy Skymont. Navzdory menším komplikacím ze strany výrobního procesu a jisté vyšší volnosti co do rozpočtu tranzistorů ani velká jádra Intelu příliš nenadchla, ohlášen byl 14% nárůst IPC. Od architektury, u které se rovněž očekával významný posun (připomeňme, že Intel nepřinesl významnější posun IPC od roku 2021, kdy vydal Alder Lake), to také není zrovna oslnivý výsledek.

Srovnání?

Vypadá to, že AMD i Intel mají opravdu velké štěstí, že to tak nějak dopadlo-nedopadlo na obou stranách. Na druhou stranu mají obě strany zároveň smůlu, protože přišly o příležitost výrazného náskoku před konkurencí.

Nabízí se tedy srovnání. Silnou stránkou Zen 5 a naopak slabinou Lion Cove budou nejspíš taktovací frekvence. Zen 5 mezigeneračně příliš nezdegradoval, u Lion Cove se však nečeká, že by dosáhl taktů Raptor Lake(-refresh), které byly až 6,2 GHz. Patrně nepřesáhne 5,5 GHz (zatím to vypadá na ~5,5 GHz v desktopu a ~5 GHz v noteboocích). Druhou silnou stránkou Zen 5 je funkční SMT (dvě vlákna na jádro), zatímco HT u Lion Cove nefunguje.

	Zen 5	Lion Cove
maximální takt (boost)	5,7 GHz	<5,5 GHz (?)
vícejádrový takt	?	?
vícejádrový výkon (HT/SMT)
energetická efektivita	4nm	3nm
IPC	+16 %	+14 %

Silnou stránkou Lion Cove je naopak 3nm proces TSMC, který může přinést výhodu v podobě vyšší energetické efektivity, díky které si Lion Cove nejspíš bude schopný dopřát vyšších taktů při vícejádrové zátěži. Tehdy totiž není limitem maximální podporovaný takt, ale energetická stránka. Jak již bylo řečeno, vícejádrový výkon Lion Cove na druhé straně omezí absence HT (toto omezení patrně bude mírně vyšší než přínos v podobě vyšších taktů - zatímco HT zvyšuje výkon v průměru kolem 20 % minimálně, bonus taktovacích frekvencí díky lepšímu procesu asi výrazněji nepřesáhne 10 %).

Mezigenerační nárůst IPC v tomto orientačním srovnání považujme za plichtu.

Produkty a architektura nejsou totéž

Vraťme se čistě k Zen 5, tématu článku. 16% nárůst IPC není nic světoborného a sám o sobě úspěšnost této generace nezajistí, je již nějakou dobu slyšet o velkém zájmu partnerů AMD o produkty, které budou na Zen 5 postavené. Důvodem patrně bude především skutečnost, že se u velké části produktů podařilo AMD přinést velmi významnou přidanou hodnotu, bonus, díky kterému jejich přínos či význam nestojí jen na IPC.

Ryzen 9000 / Granite Ridge 

V případě desktopových procesorů pro socket AM5 (Granite Ridge) to je v první řadě časnější dostupnost. AMD zahájí prodeje Ryzen 9000 v červenci, tedy příští měsíc, Intel nabídne svůj Arrow Lake někdy ve čtvrtém kvartálu, tedy nejdříve v říjnu, nejpozději v prosinci. Proti Zen 5 tedy po přinejmenším 3 měsíce nebude stát nic víc než energeticky neefektivní a kauzami zatížený Raptor Lake-refresh.

Nejspíš nedlouho poté, co Intel vydá Arrow Lake, bude AMD reagovat žolíkem v podobě V-cache, která k avizovanému 13% nárůstu herního výkonu přidá ještě další bonus.

Ryzen AI 300 / Strix Point

Mobilní APU Strix Point má, dá se říct, ještě větší bonusy nad rámec architektonického posunu procesorových jader. Prvním je navýšení počtu jader díky nasazení Zen 5c. Namísto dosavadních osmi nabídne rovnou dvanáct jader stejné architektury. Všechna s podporou SMT, všechna s podporou AVX-512. Druhým bonusem je integrovaná grafika, která kombinuje architektonické vylepšení s o 1/3 zvýšeným počtem funkčních jednotek.

(Zen 5)

Třetí zásadní prvek je NPU, AI akcelerátor, který z letošních ohlášených mobilních SoC (ať už ARM nebo x86) disponuje nejvyšším výkonem (50 TOPS), který časem (až se objeví podpora v aplikacích) umocní výhoda v podobě formát BFP16, který umožňuje kombinovat kvalitu FP16 formátu s výkonem Int8 formátu.

Epyc 9005 / Turin

S nástupem AI bude pro provozovatele datacenter obzvlášť zajímavý nový Epyc. 16% nárůst IPC vyčíslený převážně podle PC zátěží, je totiž v tomto kontextu téměř irelevantní. Klíčový je nárůst počtu jader (96-128 → 128-192) a zejména zrychlená podpora AVX-512, jehož prostřednictvím jsou zpracovávána data v BF16 formátu oblíbeném v AI segmentu. Při prakticky dvojnásobku výkonu je pak naprosto vedlejší, zda je uváděné IPC o 5-10 % vyšší či nižší.

(AMD)

S ohledem na tyto důvody dopadnou nejspíš produkty postavené na Zen 5 jako úspěšná generace bez ohledu na to, že jádro samo o sobě nepřineslo nijak závratný posun výkonu ve většině obvyklých zátěží.