Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"Většímu úspěchu integrovaných grafik Intelu stále brání nedostatečná softwarová podpora."
Nejen itegrovaných.
Prodeje grafických karet intel:
https://x.com/TechEpiphanyYT/status/1832897565278523658
No ake prekvapkanie.
Je nieco co intel nezrusil/neodlozil/nezmeskal?
Tu finanční ztrátu se nepovedlo ani zmeškat ani zrušit... Možná ji jen odkládali
Nebo tlačili před sebou jako buldozer, Bernie Madoff, Bernie Madoff, ... Ponzi
Treba ale Intelu uznať, že tie obrázky čipov robí nádherné. Všetko tiptop.
Intel ukázal Applu, že odešel správně a na poslední chvíli.
A předtím se to stejné Applu povedlo u IBM: odešli zrovna ve chvíli kdy přicházelo nepovedené POWER5 a naskočili k Intelu zrovna když skončili s extrémně nepovedeným P4 a vydali božské Core2Duo...
A preskoci na Zen az uz to s AS nepujde dal.
Tou dobou už ale přeci bude x86 na smetišti dějin, takže přeskočit už nebude kam...
Trochu vážněji si ale myslím že AS se vzdát nebudou chtít ani kdyby se příliš nedařilo, možnost nedělit se o marže je příliš lákavá a podle mě to byl hlavní důvod přechodu spolu s tím že to budou mít zcela pod kontrolou.
Apple prakticky rezignoval na produkci nejvýkonnějších počítačů, okrajově se věnuje pouze vývoji a produkci těch nejpředraženejších.
Pokud se vsak Apple nepochlapi, tak za par let nebude mit uz ani na bezny mainstream.
A vůbec je to nebude trápit, protožeč svůj biznis přesunou na zařízení podporující Bio Feedback.
Apple nikdy nědělal nejvýkonější počítače. Cílí na svoje zákazníky a v jejich usecasech nejvýkonější je. Formou akcelerátorů na konkrétní seznam úloh. Někdo by mohl namítat, že obecný výkon umožní vykonávat budoucí varianty úloh (např. video kodeky), ale reálně se to nevyplatí (cena, spotřeba energie, i tak je to pomalé). Profesionální počítač se obměňuje po dostatečně krátké době.
Ale dělal. Měl pracovní stanice, jenže na Armu už to nezopakoval a i na poslední generaci na Intel Xeon kašlal. Od té doby má jen dražší verze počítačů, nic víc.
To že má roky jeden model v nabídce, neznamená, že by to někdo kupoval. "Popelnice" byly nerozšiřitelné, takže nejmenovaná TV stanice tady v Česku např. koupila popelnice, ani je nevybalila a nainstalovala pololegálně Hackintoshe. A pak ty Xeony byly pomalé i proti Threadripperům ze stejné doby. Jediná jejich výhoda byla max. RAM (ale naplnit ji stálo šíleně peněz).
Vždyť píšu, že je nechali zastarat. Když to bylo od začátku předražené, nemohli se divit, v této kategorii značka takovou roli nehraje, kupuje se výkon.
Ano, a ten výkon to nemělo ani jako skoro nové (např. půl roku staré).
Jasne, proto mnozi profici na Macu stale jeste jedou na x86... Apple nedelal nejvykonnejsi pocitace, ale delal slusne vykonne worstationy. Ted zvlada lowend workstationy a pokud to tak pujde dal, tak se za par let propadne na vykonne consumer masiny a pro segment bude muset opustit.
Ale treba se mu jednou podari spravne slepit nekolik cipu. To se vyloucit neda.
Jestli se podívají, jak to dělá nekonkurence, tak možná.
Který profík si drží 5+ let starý počítač? To spíš kvůlli legacy aplikacím než pro výkon.
A co když mají Mac i PC, já vím pro tebe strašná představa.
O to víc to nahrává tomu legacy. Navíc spousta Macačů má k němu i PC nebo konzoli.
Tak proč se ptáš?
Tak proč odpovídáš?
Treba nekdo, kdo produkuje hudbu a ceka az se vse na AS doladi a bude poradne behat. Ze to uz beha? No nebeha, proto jsou opatrni stale na starem zeleze....
Ale běhá. Spíš třeba drží starý macOS.
Apple na dane CPU platforme dokaze vydrzet v prumeru cca 13 let. Na AS uz ma odkroucene 4 roky, takze do dalsi Rosetty zbyva necelych 10 let. A 10 let jeste x86 da, i vic. On zadny duvod k prechodu jinam neni.
Takze za tu dekadu to Apple hodi zpet na x86 nebo mozna na dalsi RISC. Prestava to vypadat, ze by Apple bylo schopne vyrobit nejake vykonnejsi CPU. Za tu dekadu se vyvoj posune tak, ze uz nebude mit ani na mainstream....
Narazili na problém spojejí více dlaždic/chipletů. AMD do vývoje pokročilého pouzdření začala investovat jako první velké peníze a teď se jim to vyplácí. Teď jsem četl článek o TSM, primárně o HBM pamětech a padlo tam, že současné omezení je na 800 sq mm a čsem to asi bude stále menší plocha. I to že pokročilé pouzdření je levnější než monolit. Psali o 76 % ceny s tím, že pouzdření stojí jen 2 %. Víceméně to řešení Apple připomínalo ZEN1, ale AMD je mnohem dál.
Ono to vypadá, že narazili i na problém škálování výkonu přidáváním jader. Nějak se jim to nedaří.
No, narazili a nevypada to, ze by to vyresili. A pak, Apple slepoval dva identicke cipy, coz asi neni zrovna idealni.... Dve, nebo i ctyri iGPU, IO obvody a tak....
Ale právě to lepení může s tím škálováním souviset kvůli latencím.
Mozna, ale to by castecne mohl resit sheduler, ktery, narozdil od vyrobcu CPU pro Win, maji pod kontrolou.
Nebo to proste souvisi prave s tim, ze jen slepuji dva/ctyri identicke kremiky....
Nad 800mm2 se moc nevyplatí jít, protože na kruhovém waferu bude příliš odpadu(~25%) a hlavně je dost vysoká pravděpodobnost, že nebude plně funkční ani jeden čip. Při této velikosti vychází asi 65 čipů a průměr je 70 vad/wafer jen v křemíku. Výsledkem tak v extrémním případě může být celý wafer v kontejneru.
Ty dvě procenta budou rozdíl, ne cena pouzdření, i to je časově a finančně náročná disciplína...
No to je dalsi problem u pristupu Apple. Ty jejich "ciplety" jsou obr velke.
Extra veliké čipy a málo propojú na jedné straně
Kvanta pidi čipletů nejlépe na 4 různých procesech a spousta propojú mezi nima na straně druhé.
Oba extrémy mají své výhody a své nevýhody.
Nákladové na tom bude lépe nějaká ta "zlatá střední cesta"
Výroba a propojení menších čipů je nejvýhodnější finančně. A z hlediska funkčnosti, řekl bych že v náročném segmentu serverů AMD docela přesvědčila.
Finančně výroba od určité velikosti určitě, vývoj také pokud se použije více stejných dlaždic/čipletů v jednom SiPu což vidíme hlavně u Epyců. Na druhou stranu trpí latence a energetická efektivita - proto většina ntb APU je stále monolit.
Nevím jak moc sdílí prostředky Mi300, ale tam už nic podobného "nejde" vyrobit jako monolit, jo šlo by to a výsledný výkon mohl být lepší, ale pak by stálo třeba 200k$
U toho Instinct MI to spojování ještě jde. Grafiky stále ještě ne.
No tam už asi naráží krom výtěžnosti i na limity toho co je schopno pouzdřit tsmc. Ale třeba jim to zabalí v budoucnu Intel, snem je 57600mm2 na jeden substrát koncem této dekády (za rok +-200let), ty samply na kterých ladíme procesy mají zatím asi 20x40mm, takže by měli dát na modlení...
Ten obr jde, když je udělaný tak, že cokoliv je možno v té struktuře deaktivovat, aniž by to vadilo. Problém je jen cena, to nejsou čipy pro každého.
Proto je potřeba najít ten zlatý střed, protože defekt na špatném místě dokáže vyřadit z provozu dost podstatnou část čipu, někdy i celý když to trefí něco jako IF... Než se začne, tak se dělá mapa defektů, takže by mělo být během výroby možné natočit wafer tak, aby defekty byly v místech, kde způsobí nejméně škody. Ale mnohdy se u těch obrů zachrání jen pár kusů z waferu a ještě se ti musí povést interposer na který to přilepíš i propoje. Docela by mě zajímalo kolik waferů je v reálu potřeba na jeden funkční celowaferový čip.
U těch skleněných substrátů nejvíce válčíme s udržením rovnoměrně tloušťky vrstev, na kruhovém waferu, který se během zpracování točí to je mnohem jednodušší a přesnější a někdy se tak dělá i chemické broušení na rozměr.
To už Cerebras má údajně dnes na jednom waferu.
https://cerebras.ai/blog/cerebras-cs3
Tam je otázka kolik jich vyhodí na jeden aspoň částečně funkční, jestli dobře pamatuju tak se mluvilo o několika milionech dolarů za jednu placku.
Tady se jedná on slepenec třeba 90 dlaždic velikosti 4090, které budou dopředu otestované na základní funkčnost a cenou jsme teoreticky na 5-10% cerebrasu... Část výpočetních jader pak můžeme vyměnit za hbm a můžeme se dostat na desítky TB (+ několik GB SRAM) místo GB. Otázka je kdy a jestli se to povede uvést v realitu a kde tou dobou bude ten cerebras, ale ty poměry by měly zůstat stejné...
Cerebras se vyrábí stylem "Co kus, to originál."
Už v návrhu počítají s tím, že se něco nepovede a po testech to vyřadí z použití.
O tom jsem taky psal, je to dělané tak, že žádná část není nenahraditelná.
> Takze za tu dekadu to Apple hodi zpet na x86 nebo mozna na dalsi RISC.
Problém s x86 je ten, že dekodér instrukcí CISC (i když z ním je RISC jádro), který je teď na hraně, bude za 10 let težce mimo (a to i kdyby ho horko težko vytáhli na 6 instr./cykl). Otázka je, jestli v tu dobu budou vůbec Intel a AMD dělat primárně x86 (vyrábět je určitě budou, kvůli legacy aplikacím).
Vůbec není na hraně, viděl jsi, jak to řeší AMD ZEN5. Má dva clustery po čtyřech. A funguje to. Potenciál tam stále je. Nějak si s tou variabilní délkou instrukcí zkrátka poradili.
To jsou ale 2 vlákna. Mně zajímá singlethread výkon.
Jenže i těch všech osm dekodérů může použít jediné vlákno, v tom je ten vtip.
A jak?
Druhý cluster zpracuje návratové vlákno, prostě při podmínce. To nastává celkem často.
Jasně, ale je to takovy band aid (náplast) na problém. "Velká" ARMová jádra (Apple, Qualcomm) radši přidají víc položek do branch predictoru a vylepší jeho logiku, aby minimalizoval špatný odhad větvení.
To se snad děje u x86 taky. Ty architektury se liší stále méně. Mají tolik částí které pracují stejně nebo podobně, že se reálně můžou lišit klidně jen tím dekodérem.
Však o tom mluvím.
Reálně se většina programů točý kolem různě dlouhých smyček, takže instrukce do smyčky se dekódují jen na začátku a pak až do konce, dané nějakou podmínkou se jen mění proměnné. Reálně tedy výkon procesorů zase tak moc na dekodérech nevisí, nehledě na to, že mezi dekódováním a vykonáním instrukce toho je trochu víc.
"Svižnost systému" ale třeba tento typ ůlohy není:
"Co mě ovšem zarazilo – Windows 11 na tom běží svižněji než na mém desktopu s moderním Core i7-13700K. Nevím, jestli je to propustností do paměti, která je vysoká zde i u M1, ale fakt je to poznat. Druhá možnost je, že Microsoft schválně ARMovou verzi víc poladil, ale moc tomu nevěřím."
https://notebookblog.cz/technika/zkusenosti-a-reklamace/tyden-s-armovym-...
Co si představuješ pod těmi smyčkami? To je nějaká dlouhá úloha (nějaký výpočet) nebo hra (cyklicky kreslí jeden snímek za druhým). V ostatních případech je smyčka zásek programu ;-)
> mezi dekódováním a vykonáním instrukce toho je trochu víc.
Ale díky pipeliningu je to schované.
Prakticky každý program až na ty fakt totál jednoduché, nebo ty, co jen čekají na stisk klávesy a podobně, prostě na událost. Ještě jinak algoritmy jsou málokdy čistě lineární. Buď program skočí jako reakci na událost a nebo ty cykly jedou výpočet ve stylu mám vstupní proměnnou v nějakém rozsahu a výpočet jede, dokud výstup nespolní podmínku typu větší menší rovno, to snad chápeš. A počátání s vektory to jen urychluje. Může se to lišit jen podle toho jaký rozsah objemu dat a jak náročný výpočet s každou částí těch dat musíš udělat. Jinak je to vlastně pořád totéž. Proto musí každý procesor mít aspoň tu ALU - aritmeticko logická jednotka - protože tam se ta rozhodovací část děje.
Jasně, o dlouhotrvajícím výpočtu (a hrách) jsem mluvil. Ale to není většina času použití počítače.
Nejsou to jen hry. Databáze, tabulky cokoliv. Uděláš akci a ono to počítá do splnění podmínky. Zpracování obrazu, zvuku, videa - taky jeden cyklus za druhým, jen se zde daleko víc uplatní vektory. Totéž komprese a šifry.
Vektory, komprese, šifry, to vše ARM umí ještě líp.
Na užších jednotkách a nižším taktu? To bych chtěl vidět. Ne každý ARM procesor má k dispozici tunu akcelerátorů.
Mluvím o velkých jádrech (Apple Silicon, Qualcomm Elite). Už teď je výrobců velkých ARM jader jako výrobců velkých x86 jader a v budoucnu přibudou další. Dočkáme se velké konkurence jako v mobilech, urychlujících vývoj.
Qualcomm Elite má široké vektory? A mohl bych je vidět?
Má široký dekodér instrukcí. Tím pádem protáhne operace i s užšími vektory, dokonce i skalární operace.
Ty chceš tvrdit, že třeba 4x užší výkonná jednotka nevadí, když máš hodně široký dekodér? K čemu pak ty výkonné široké jednotky jsou? Ach jo.
Široké jednotky jsou pro široké vektory a v případě x86 ještě pro protažení více práce skrz omezený dekodér. Ach jo.
Máš hodně zjednodušený pohled.
ALU, AGU a L/S jednotky nepotřebují dekódovat, co mají dělat? Spočítej si, kolik jich tam proti vektrorovým je v jádře, budeš se divit.
Problém velkého spoléhání na akcelerátory je ten, že nejsou dost universální.
Ale hrubý výkon taky není univerzální. Je to jen středně rychlé a má to velkou spotřebu. Profesionál si nedrží počítač 7 let, pošle ho včas dál.
".. hrubý výkon taky není univerzální .."
Hrubý výkon právě univerzální je.
A obvykle bývá i rychlejší a s menší spotřebou než čip specializovaný na "něco" snažící se řešit "něco jiného".
Nehledě na rychlost přizpůsobení na rešení "nečeho jiného".
Jako Threadripper není zrovna levný, ale proti gustu...
Ne každý musí mít nejvyšší model.
Ale pak už nemáš hrubý výkon o tolik vyšší než ARM.
Pořád tam máš kombinaci počtu širokách jader a taktu, kterou ARM nenabízí. A když vezmu, že TOP je 96 jader a pod ním 64. Ty oba jsou přes 200 tisíc s DPH. 32. jádro 112 tisíc se základním taktem 4 GHz, 48. jádrový model by tam vešel. Možná by s cenou pomohla konkurence Xeonů, ta ale fakticky neexistuje.
Žádná charita.
Kdo to využije, tomu se vyplatí.
Platí i u počítačů Apple.
Až na skutečné pracovní stanice.
Tzv. skutečná pracovní stanice je ve skutečnosti server.
Servery nemají tak výkonné grafiky a za další, jejich procesory nemají taky vysoké turbo takty. Všechny ThreadRippery mají turbo nad 5 GHz. Většina serverových Epyc maximálně kolem 4 GHz.
ThreadRipper nemá výkonnou grafiku. A původně ani neměl vzniknout, Intel dost zaskočil.
ThreadRippeer, EPYC ano Xeon nemá integrovanou grafiku. Proto existují AMD Radeon Pro. Víme?
Můžeš tam dát jakoukoli grafiku.
Ty jsi začal s tím, že THR grafiku nemějí. A mimochodem, Rareony Pro existují dýl než ThreadRippery i než EPYC jako řada a Apple je taky využíval.
Dokonce dvojitou.
Dvojitá Vega. Ale AMD dvoučipových měla v historii víc.
Tak nejak, x86 ma tuhy korinek a zraje jak vino.
AMD jádra jsou dobrá a srovnatelná s Apple a Qualcomm (resp. mírně AMD vede). Podle mě je ale větší pravděpodobnost, že přibude další výrobce ARMových velkých jader než že přibude výrobce velkých x86 jader nebo že se Intel se svými jadry přiblíži k této již existující trojici.
To je celkem logické. Intel nikomu dalšímu licenci neprodá a AMD, nebo to co zbylo z VIA, ani nesmí.
Nesmí ani Intel, ty dohody s AMD jsou oboustranné. Nicméně na většinu věcí už patenty vypršely. Ale mohl by Intel prodat licenci na AVX2 Qualcommu, protože patenty vypršely jen na AVX1 a (výkonné) emulaci x86 by se to hodilo (větší podpora software):
"Qualcomm má prý zájem o převzetí některých částí Intelu ohledně návrhu čipů"
https://www.svethardware.cz/qualcomm-ma-pry-zajem-o-prevzeti-nekterych-c...
Možná proto Intel dělá stále nové vektorové instrukční sady, aby to nadále trvalo, ale detaily té smlouvy stejně neznáme.
Jaké? Naopak zkrouhnul AVX-512 na AVX10, protože to nedává.
To tak jednoduché není - udělal 3 varianty. AVX10-128 - AVX10-256 a AVX10-512. Místo aby použil double pump jako AMD to víc komplikuje.
Ale reálně implementuje jen AVX10-256 ("poloviční" AVX-512) a v serveru AVX10-512 (původní AVX-512).
Na tom ale nesejde, šlo to udělat líp.
Vyrobce x86 mas treba v Cine. AMD nejak poresilo jak licenci, tak US embargo....
A je jedno kolik bude ARMovych vyrobcu velkych jader. Z hlediska Widli po nich sahnou mozna nejaci fandove, ale soudny clovek ne. Nema nejmensi duvod to delat. Ledaze by si chtel chvili hrat.
Spolupráce byla jen v době Zen 1, a to žádné embargo nebylo (možná kvůlli němu spolupráce pak skončila). A uvidíme, kolik těch fandů bude. Výkonově již není problém ani s emulací x86 a funkčně mnohé x86 notebooky předčí:
https://notebookblog.cz/technika/zkusenosti-a-reklamace/tyden-s-armovym-...
Ale umožnili jim jen něco na úrovni ZEN 1, dál už nic.
Za povedené bych považoval, kdyby u Apple na ARM přešli rovnou z Motorola 68K (nakonec byli investičně již u vzniku Advanced RISC Machine), místo toho aby to vzali zkratkou přes PowerPC a x86_64?
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1990-11-28-fi-4993-story.html
Leda by měli věšteckou kouli. Spíš mne zajímá, jak na tom byl RISC Motorola 88k, že samotná Motorola přešla na společný vývoj s IBM. 88k se moc dlouho nevyráběl. ARM tehdy byl jen další RISC jako 88k, 29k, i960, MIPS, Alpha a SPARC.
Co si matně vzpomínám ze starých CW v devadesátkách tak 88K snad používal Data General v jejich AViiON řadě počítačů. Nezaznamal jsem, že by našel azyl jako řada jeho soukmenovců i860, AMD29000 v laserových tiskárnách (RIP .. Raster Image Processor).
Pozor i860 bylo něco trochu jiné. Rozhodně ne předchůdce i960 za což je považován. i860 je RISC VLIW, zatímco i960 je stejně jako 88k, 29k, ale taky ARM, či RISC-V, Open RISC, MIPS, SPARC nebo Alpha: Berkley RISC, byť ne všechny uvedené byly úplně čistě Berkley RISC, nevím zda SPARC nebo MIPS, to bych kecal. Ale i860 bylo něco úplně jiné. Ani Power není úplně čistě RISC ale spíš na pomezí RISC/CISC.
Asi tam mělo být i960 (ten byl v laserových tiskárnách masivně). Nevím proč jsem si i860 s rasterizací spojoval, pochybuji že to bylo díky jeho nasazení v NeXTdimension v podobě akcelerační karty pro Display PostScript. Údajně i860 jen dělal "bitblt" operace a všechnu práci oddřela 68040.
https://next.fandom.com/wiki/NeXTdimension
Tento mylný dojem asi přežívá i v dalších.
"i860's and i960's were popular in laser printers, raid controllers and lots of military stuff..."
S rasterizací i860 dost souvisí, SGI je dával do Reality Engine - částí top end grafik po 12. a pak po 16. kusech.
Reality Station byl za 179540 USD po slevnění v roce 1995...
Na těch se renderoval film Jursky Park?
To by jsi chtěl moc. Ale každopádně to dělali na sestavě grafických superpočítačů a kategorii od grafických serverů nahoru nikdo jiný nedělal, jen si nejsem jistý typem.
Apple ale velké Power nepoužíval a jaký by byl Power PC vyvíjený ve spolupráci s Motorolou nikdo neví. Poslední PPC byl 970 a 970 MP - tedy dvoujádro a podle toho, co vím problém nebyl s výkonem, ale se spotřebou mobilní verze.
Nebyla to výkonově a asi ani z hlediska IPC žádná sláva (dle Geekbench)
Power Mac G5 (Late 2005) - desktop
PowerPC G5 (970MP) 2.3 GHz (2 cores) 2013
MacBook Pro - notebook
Genuine Intel T2400 1.83 GHz (2 cores) 2212
https://www.geekbench.com/blog/2008/04/mac-performance-april-2008/
Přece nejde srovnávat jen takty, ty to pořád nevíš?
Já takty nesrovnávám u IPC jsem použil slovo "asi" jelikož netuším na jakém taktu v MT zátěži jádra daných CPU reálně běžela. To, že score daného benchmarku u 970MP je o 10% níže je asi fakt.
970 MP nedosahoval taktu jednojádra, takže to asi sedí... Ale přímé srovnání s Intelem bylo komplikované. Od majietel Power i Intel Maců vím, že každý byl rychlejší v něčem jiném a když se podíváš na srovnání Power 9 s čímkoliv podobným (Xeon, THR, EPYC) tak to platí stále.
Výhoda PowerPC byla třeba programování instrukcí AltiVec , které zvládl "business programátor" a byly tak podporované skoro ve všech aplikacích. Kdežto SSE bylo složité, takže na PC jste ho měli jen v AAA programech a v ostatních se procesor flákal.
Další rozdíl byl ten, že PowerPC (a MIPS a skoro všechno) byly rychlé, dokud jste se vešel do CPU cache. Práci s RAM měl naopak o hodně rychlejší Intel a AMD. Takže PowerPC byly rychlý ve streamovaných datech, např. filtr ve Photoshopu. Ale obecné výpočty (velká data) už ne.
To beru, ale z toho, co jsem viděl u srovnání s dnešním Power bylo rozdílů daleko víc. A tam už nebyl viditelný nepoměr v rychlosti RAM. Ale ten koncep jader dělaných podle konfigurace na 4 nebo 8 vláken je natolik odlišný. Srovnání tehdejších procesrorů jsem tolik neviděl.
Intel nema konkurenci ani pro predchozi modely APU s Radeon 780M.
Zatimco ani sli se shadery dolu 192 => 128 , tak ten Radeon ma shaderu 768.
V nasledujici generaci to bude 1024 a 2560, takze Intelu ujel vlak.
"Intel nema konkurenci ani pro predchozi modely APU s Radeon 780M."
A tak se opakovaná lež stala pravdou.
Až přestaneš trpět tunelovým viděním, které je upnuto na nějaká pofidérní čísla ze syntetických benchmarků tak třeba prozřeš a pochopíš co ti tu ostatní píší už několik týdnů :-)
PS. Nejrychlejší cesta k prozření tohoto typu je vzít to fyzicky do ruky a zkusit si to naživo, ale uznávám že ne každý k tomu má prostředky a projde mu měsíčně rukama několik nbt různých typů.
Až na ty desítky her na kterých to otestoval notebookcheck.net
Tunelový vidění ... achjo.
Pokud myslíš toto..
https://www.notebookcheck.net/Radeon-780M-vs-Arc-8-Core_11564_12086.2475...
..tak to co tam je uvedeno může dobře posloužit pro výběr konkrétního modelu notebooku (pokud se člověk trefí zrovna do modelu který testovali), ale dělat z toho jakékoliv obecný závěr je k ničemu. Nebo mi chceš tvrdit, že porovnávat např. bateriový handheld Asus ROG Ally s klasickým notebookem Lenovo Yoga Pro 7 14IMH9, který má 100W zdroj je korektní? Přesně takové výsledky to tam dává dokupy. Vlastně by šlo říci, že díky tomu že Intel je tak špatný vlastně vychází lépe. Jo je to blbost, ale snad jsem ti osvětlil to tunelové vidění kterým trpíš a že to není jen o výsledných procentech která porovnáš.
V minulé diskuzi nox postnul test anandtechu a dokonce ten rozdíl na 5 hrách byl 10%. To jsou najednou posuny oproti 30% ktere tu do vas furt futruje,ze? A teď když ten test je na desítkách her a smažou se tak extremy,tak je to plichta. To jsou věci,že? A teď si představte,že i Meteor lake má lehké laptopy a dokonce handheld herní konzoli! Úplně div světa. Ale vy si furt pojedete tu svou,že se intel igpu nechyta ani na 780m. Ach ta víra v jednu firmu a nikdy jinak..
A abyste nerekl, že kecám. Tady máte recku
https://www.notebookcheck.net/Lenovo-Yoga-Pro-7-14-laptop-review-Intel-A...
Gaming performance
Performance Rating - Percent
Lenovo Yoga Pro 7 14IMH9
Intel Core Ultra 7 155H, Intel Arc 8-Core iGPU - 91.8pt
Lenovo IdeaPad Pro 5 14AHP9
AMD Ryzen 7 8845HS, AMD Radeon 780M - 91.4pt
Opravdu velký rozdíl.
Prakticky žádný. Tj. To co celou dobu píšu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.