Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

4k televizi jste si koupili zbytečně. Nebo ne?

Podívejte se na graf závislosti úhlopříčky, pozorovací vzdálenosti a doporučeného rozlišení. Nejspíš zjistíte, že máte 4k televizi zbytečně…

Na jednom legendárním českém webu jsem náhodou narazil na níže uvedený graf. Protože mám jistou perverzní zálibu v dumání o tom, jak se v různých situacích může lišit, jaké je pro lidské oko rozlišení, které již nemá smysl dále zvyšovat, protože už pozorovateli nic nepřinese, na chvíli jsem se zadumal a zjistl, že mi ten graf vlastně tak trochu nesedí.

Po chvíli googlování jsem zjistil, že původní verze grafu (existují desítky zvětšených, zmenšených, překomprimovaných a upravených) se webu objevila v roce 2015 nebo dříve, takže by s ohledem na plynutí času ve světě IT měl nárok na nějaké ty vrásky. Vypadá ale docela zachovale, takže jsem se rozhodl nemhouřit oko a podrobit ho nějakému jednoduchému experimentu. Zaujala mě přítomnost pro rozlišení 480p a úhlopříčka 20″, což je kombinace, díky níž jsem zůstal u počítače a nemusel jsem pro experimentální ověření přesouvat zadek k televizi.

Je to jednoduché. Z grafu se dozvídáme, že při 20″ úhlopříčce a vzdálenosti cca 2,1 metru od obrazovky nepřinese rozlišení 720p lepší obraz než 480p. Nebylo nic jednoduššího než si vyrobit obraz (zvolil jsem takový, kde je text, i různobarevný, včetně nějaké grafiky) ve 720p, pak ho zmenšit na 480p a následně obě verze zobrazit roztažené na úhlopříčku 20″ a podívat se na ně ze dvou metrů a něco. Nebudu vás napínat - vězte, že ač nemám oko jako ostříž, rozdíl byl obzvlášť na textu patrný a i z těch více než dvou metrů bylo poznat i to, že obraz 720p je upscalovaný (zvětšený) a že monitor nezobrazuje v nativním (tj. vyšším) rozlišení.

Můžete samozřejmě argumentovat, že u videa by nebyly rozdíly tak velké jako u textu. To je pravdě, ale jen částečně a postavit proti tomu lze hned dva argumenty. Ten první zakládá na tom, že video má podvzorkované barvy, tedy že video v rozlišení 480p má barvy ve skutečnosti uložené v rozlišení 240p. Nesrovnáváme tedy rozlišení barev 480p vs. 720p, ale 240p vs 360p, přičemž 240p je opravdu velmi málo i pro barevnou složku. Onen psychovizuální model vzorkující barvy v polovičním rozlišení oproti jasu je poměrně zastaralý a ne příliš dokonalý. Je sice pravda, že lidské oko v průměru vnímá obrazové nedostatky v jasu citlivěji než obrazové nedostatky v barvě, ale neplatí to univerzálně a neplatí to pro všechny barvy. Kupříkladu na ostrém přechodu modrá / červená jsou velmi zřetelně vidět schody a zároveň na zelenou složku je oko citlivější, takže rozmazání zelené kresby proti černé nebo bílé taky působí dost rušivě. Paradoxně ve středu sítnice, kde je rozlišení oka nejvyšší, převládají barevné snímače (čípky) na jasovými (tyčinkami).

CRT 4k

Druhý protiargument, proti názoru, že v případě videa bude rozdíl nepodstatný, můžeme postavit na ryze praktických základech. Obsah se totiž neliší pouze rozlišením, většinou se liší i formátem, kodekem. Zatímco velká část obsahu pro SD rozlišení existuje v MPEG2 (případně ještě překomprimovaném na nějakou starou verzi formátu MPEG4 u kopií), podstatná část obsahu pro 720p (1080p) je v h.264 nebo jiném modernějším formátu a u 4k pak v h.265. Pokud tedy historickou obývákovou sestavu SD televizí majitel vymění za cokoli novějšího, nezvýší si jen rozlišení, ale otevře si dveře k obrazově kvalitnějšímu obsahu, který obvykle novější televize zvládají přehrát. Totéž pak platí u srovnání 720p / 4k. Rozdíl se totiž nemusí pohybovat na úrovni pixelu, ale i na úrovni kompresního bloku a čím jsou bloky menší, tím se obraz při rychlých scénách rozpadá na menší a méně patrné „kostky“. Nemluvě o tom, že novější kodeky si s takovými situacemi dokážou poradit lépe (lepší poměr obrazová kvalita / datový tok).

Možností, jak srovnávat, je celá řada a každá dá z různých důvodů více či méně různý výsledek. Uživatelských požadavků je taky celá řada. Jednomu stačí televize na televizní vysílání, druhý ji používá k přehrávání filmotéky ve špičkové kvalitě, třetí ji má hlavně ke konzoli a čtvrtý ji může používat i k obsahu, pro který jiní používají spíše monitor.

Nakonec si dovolím ještě dva důvody, proč nemusí být moudré brát graf vážně. První vychází z toho, že mohl vzniknout někdy v letech 2014-2015 a být postavený na empirické zkušenosti. Když se začínalo se 4k rozlišením, vznikala první generace filmařské výbavy tak, že se zkrátka použil stejný systém jako pro 720p/1080p a pouze se vyměnil snímač s elektronikou. Kde je problém? V tom, že zůstala optika. Filmová optika má těžiště trošku jinde než fotografická. Zatímco fotografové jsou po léta zvyklí, že supersvětelné objektivy jsou fajn, ale když je třeba co nejvyšší rozlišení a co nejméně optický vad, je lepší sáhnout po f/2,8-f/4 pevném sklu, pro filmovou optiku byla dlouho světelnost klíčová. Expoziční doba byla omezená, šum na vyšší ISO nežádoucí, takže se preferovala světelnost před rozlišením, které po dlouhou dobu ani nebylo třeba. SD odpovídá asi půl megapixelu, 720p asi 1 MPix, 1080p asi 2 MPix. Zatímco 720p pořízené na starší a pro fotografii nepříliš použitelné optice mohlo vypadat dobře, při výměně snímače za 4k už onen objektiv nevykreslil detaily, které by byl snímač schopen zachytit a výrazněji odlišit kvalitu HD a UHD obrazu. V posledních letech se ale neskutečně posunula nabídka filmové optiky, jejíž rozlišení počítá i s 8k snímači a výše, takže zkrátka 4k záznam s prvotní technikou a s tou současnou může vypadat dost odlišně. A tudíž i pozorování na prvním obsahu postavená nemusejí být z dnešního pohledu objektivní.

Druhý důvod, proč bych graf bral s rezervou je ten, že ač léta koluje diskusemi a řada lidí jej evidentně bere dost vážně, není jasné, na základě jakých dat vznikl (žádný zdroj neuvádí), kdo je jeho autorem (logo žádné korporace neobsahuje) a je tak klidně možné, že ho někdo načrtnul jen tak „od ruky“ a dodnes se baví, kolik lidí se tím řídí. Přestože asi úplně mimo není, osobně bych si troufl každou hraniční linii posunout zhruba do poloviny vyššího pole.

A nebo ještě lépe: Neomezovat se při výběru tím, že „vyšší rozlišení podle toho grafu nevyužiju“. Méně informovaný zákazník by pak v přesvědčení, že se má vyhnout 4k rozlišení, mohl dát přednost výběhovému 720p/1080p modelu a po čase zjistit, že zvolený model neumí DVB-T2 / HEVC a za dva roky mu bude k ničemu.

Diskuse ke článku 4k televizi jste si koupili zbytečně. Nebo ne?

Čtvrtek, 17 Leden 2019 - 05:31 | Jirka1 | Jenže PVA panel nemá odezvu 2ms....
Pondělí, 14 Leden 2019 - 18:19 | ventYl | Co zaujalo mna a nikto sa do toho neoprel ani vam...
Neděle, 13 Leden 2019 - 12:44 | Jurawood | Takže většina filmového matroše je točena...
Středa, 9 Leden 2019 - 21:54 | tombomino | Pro mne 4K UHD.. televizi jako takovou nemam a...
Středa, 9 Leden 2019 - 19:38 | Jirka1 | Jenže LCD má pořád mizernou odezvu, takže maže i...
Středa, 9 Leden 2019 - 18:53 | Jirka1 | V 720p u nás žádná TV neodbavuje, tohle rozlišení...
Středa, 9 Leden 2019 - 18:44 | Jirka1 | Třeba proto, že nemám důvod dělat si v obýváku...
Středa, 9 Leden 2019 - 18:42 | Jirka1 | Pokud není zdroj 4k programu, tak to asi žádný...
Středa, 9 Leden 2019 - 17:50 | Jurawood | Jak je rychla plasma? Kdyz 90% filmu běží v 24...
Středa, 9 Leden 2019 - 17:40 | Jurawood | Před měsícem jsem koupil 120Hz 4k 55. A už lituji...

Zobrazit diskusi