Věřím, že právě toto vás bude zajímat nejvíce - jak kvalitní obrázky vlastně na CD můžete vytisknout. Abych pravdu řekl, rozdíl mezi klasickou barevnou náplní a foto-náplní znát je - určitě v jemnosti kapiček. Mám totiž možnost srovnávat právě tisk pmocí Photo-cartridge, protože výrobce na svá média, na kterých dodává šablony a další soubory, tiskne právě pomocí photo-cartridge. Nevím, jak se dá kvalita tohoto tisku popsat, ale můj subjektivní dojem je asi takovýto: Ten tisk je opravdu moc hezký a ne nadarmo se o něm výrobce zmiňuje jako o profesionálním vzhledu. Jen mě trochu u dodávaných médií zarazila jedna věc: Zcela černé plochy stále trochu lepí (a při silnějším oděru i barví) a asi by bylo vhodné takové CD zafixovat ochranným lakem (troufám si říci, že by se nic nerozpilo). Pokusy, které jsem zkoušel já, jsou prováděny pouze s dodávanou barevnou náplní a můžu říci, že jsem nezaznamenal jediný náznak toho, že by médium po vytištění barvilo nebo se dal tisk oděrem rozmáznout. Tisk je na printable médiích skutečně stabilní a nestírá se.

Zkoušel jsem tisknout také na některá svá média. Zejména mě zajímal kdysi velmi populární (a dnes ještě dost rozšířený) povrch Verbatimů - takový ten matný s malým nápisem Verbatim (vyskytoval se i na CD-RW médiích pro 4× rychlostní přepis). Zjistil jsem s potěšením, že tento povrch je jedním z těch, které jsou přímo ideální pro potisk. Vytištěné vzorky sedí na médiu jakoby tam byly odjakživa. Žádný náznak stíratelnosti, žádná možnost se od média umazat. Pochopitelně v to nepočítám tu možnost, že CD utopíte ve vodě, pak by asi tisk pustil, ale od toho je tu zase lak, kterým můžete tisk ochránit proti takovýmto extrémům.

Ovšem pozor, některá média mají sice jakýsi matný povrch, ale pro potisk rozhodně určená nejsou. Tento povrch je nesavý a tisk z takového média setřete i po měsíci schnutí. Typickým příkladem jsou dnešní média Imation ve slim krabičkách.

Porovnání tisku - 1200×1200 a 2400×1200 DPI

Vytvořil jsem si vzorový tisk, na kterém je několik specifických obrazců, které by podle mě mohly něco o kvalitách tisku vypovědět. Jsou to kromě obrázků odstíny CMYK, plně černá barva, pokus o RGB, text, svislé, vodorovné a šikmé čáry. Tento vzorový tisk jsem vytiskl dvakrát - jednou jsem měl v ovladači nastaveno 1200×1200 DPI a podruhé 2400×1200 DPI. Pominu-li fakt, že se kapičky s klasickou barevnou náplní dají zpozorovat i bystrým okem, provedl jsem naskenování těchto dvou vzorků CD skenerem HP ScanJet 4c s nastavením 600×600 DPI. Některá porovnání vám tu nabízím k prohlédnutí - závěr si uděláte zřejmě sami. Mě jako obyčejnému uživateli by možná stačil i 600×600 DPI tisk - ta rychlost tisku versus kvalita je pro mě docela dostačující. Při lepším tisku bych asi zvolil 1200×1200 DPI, na 2400×1200 DPI už ten rozdíl není skoro znát (tedy pokud CD nestudujete zblízka a nezkoumáte zrnění CMY).

Trochu mě zarazil jeden závažný fakt: Pokud tiskne tiskárna barevně, používá pouze barevnou náplň. I plná černá se tedy skládá z barev CMY. Barva K není vůbec použita - je to i dobře vidět na těch obrázcích - černou tečku vlastně nenajdete. A to i když nastavíte v Corelu čistě černou nebo černou složenou z CMY. Pouze pokud v ovladači nastavíte černobílý tisk (resp. odstíny šedi), tiskne pouze černá náplň. O tomto faktu se také zmiňuje jedna poznámka v českém návodu a potvrdil mi to také prodejce. Tisk černé barvy pomocí CMY má jednu nevýhodu: nanáší se více inkoustu, než by bylo zapotřebí čistě pomocí K - takže může déle schnout, případně dělat i jiné neplechy. Při lakování takto potištěných CD je pak opravdu potřeba vyčkat úplného zaschnutí.

Nyní tedy již k samotným obrázkům: první je vždy 1200×1200 DPI a druhý 2400×1200 DPI. Kliknutím na malý obrázek si jej zvětšíte a uvidíte zvětšené tak, jak je naskenoval skener HP ScanJet 4c v rozlišení 600×600 DPI.

Tento obrázek představuje světlejší vzorky složek CMYK. Na obou je vidět, že černá (nebo šedá) se vždy tiskne pouze kombinací CMY. Černá kapka není vůbec přítomna (a jestli ji vidíte, jsou to všechny tři barevné kapičky na sobě).

Zde už tmavší černá barva většinou splývá u obou vzorků, přesto i zde je patrné, že se jedná o složení CMY.

Toto je pokus v Corelu nakreslit dvě různé černé kostičky - jednu jako plnou černou bez CMY a druhou jako plně CMY bez černé. Výsledkem je jeden obdélník - opravdu mezi tím není rozdíl. Vše se tiskne pouze pomocí CMY. Vzorek pochází z tisku 1200×1200 DPI. 2400×1200 DPI by zde nemělo smysl, proto není uvedeno.

Toto je pokus o vytištění RGB - červená, zelená, modrá. Myslím, že to nepotřebuje další komentář.

Zde můžete sledovat rozdíly v kvalitě, zejména v zrnitosti jednotlivých obrázků. Osobně si myslím, že kvalita tisku černého textu je u obou vzorků na velmi podobné úrovni a vyšší rozlišení už mu příliš na beztak již dost slušné kvalitě nepřidá.

V této čáti jsem zkoušel tisk horizontálních čar - abych se přiznal, tu horní čáru identifikovat nedokážu. Nicméně si zde všimněte, jak se v nižším rozlišení rozjely u prvních dvou čar barevné složky. V tuto chvíli se však nejspíše nejedná přímo o vadu tisku díky nižšímu rozlišení, ale spíše díky nestabilnímu (nedostatečně drženému) CD při tisku posledních centimetrů.

Nevím, jak vám, ale mě se u tohoto vzorku zdají rozdíly v kvalitě nejmenší.

Na těchto obrázcích je opět vidět u nižšího rozlišení rozjíždění barev u čar. Opět bych to přisuzoval spíše špatně usazenému CD. Navíc si zde můžete prohlédnout i kousek obrázku a zkoumat zrnitost - jednotlivé kapky.

No, a na závěr je tu obrázek, kde je při podrobnějším prozkoumání jasné, že rozlišení kvalitě přeci jen trochu přidá. Pozor - tyto obrázky jsou po kliknutí opravdu velké a to jak svými rozměry, tak i velikostí souborů. Každý má přes 430 kilobajtů a rozměry 963×817 bodů.

Ještě se musím zmínit o dodávaném CD. Toto CD je totiž tiskuto viditelně lepším způsobem - a tohoto způsobu já jsem nedosáhl a to i přesto, že jsem používal stejná média. Ukázalo se však, že je to mou neznalostí a možná i leností přečíst si řádně manuál. Tam se totiž doporučuje v ovladači nastavit papír na Glossy/Photo. Výsledek je pak dle mého názoru skutečně vynikající. Na následujících obrázcích najdete vzorky naskenovaného CD skenerem CanoScan 2400U v rozlišení 2400 DPI (bez dodatečných úprav). Ještě připomínám, že tohoto tisku je dosaženo s klasickou barevnou nápní, tedy bez použití Photo cartridge.

Všimněte si zejména nenápadných šedých plošek. V detailním pohledu jsou vidět jako jednotlivé tečky CMY. Je zde opět vidět, že ani při tisku černé nebo šedé se nepoužívá černá barva, ale že se zde opět skládají C M a Y. Na tomto místě si dovolím vyzdvihnout kvalitu tohoto skládání barev. U inkoustových tiskáren pokud se šedá skládá z CMY dochází občas k jednomu drobnému nedostatku - šedá barva nebývá skutečně šedá, ale má jakýsi barevný odstín, podle toho, která ze složek CMY se do této složené šedé dostane nejvíce. To se při použití čistě černé barevné náplně stát nemůže - z černých teček např. fialová vznikne jen velmi těžko (to by se snad musel nepovést inkoust už při výrobě). U této tiskárny je šedá i při skládání z CMY opravdu šedá. Ovšem může to také závist na kvalitě cartridge a osobně nevylučuji, že při použití nekvalitní cartridge může k zabarvování do různých odstínů klidně dojít. Také by k tomu mohlo dojít v případě, že některá ze složek CMY už je značně vypotřebovaná - ovšem v ovladači tiskárny máte docela pěkně graficky znázorněno, kolik které barvy vám v tiskárně ještě zbývá (což bývá dnes u moderních tiskáren docela časté).

Kdybych měl shrnout kvalitu tisku této tiskárny do stručného odstavce, asi by se dalo napsat velmi zjednodušeně: tiskárna tiskne opravdu velmi kvalitně a ne nadarmo se honosí vlastnostmi, které jsou na dodávaném CD uvedeny. Pokud bych se zaměřil na heslo Profesionální vzhled - pak mohu s klidným svědomím říci, že že dodávané CD vypadá skutečně profesionálně. V mnohých případech je tento tisk hezčí, než většina běžně vyráběných originálních CD. Ta jsou ale tisknuta trochu jinou technologií a mám pocit, že bych tu asi srovnával hrušky a jablka. Nicméně to, že se jedná o nelisované CD, poznáte většinou až při pohledu na CD zespoda - najdete tam totiž klasickou světlezelenomodrou - použité médium je CD-R Taiyo Yuden.