Formát H.264 (MPEG4 AVC) byl oficiálně dokončen v květnu 2003. Do roku 2007 probíhaly významnější aktualizace, pak ještě došlo na podporu 3D (z hlediska většiny současných zákazníků nepříliš podstatnou) a po roce 2009 už formát prodělával spíše kosmetické změny a údržbu. Po 23 letech od dokončení se rozhodla organizace Via LA (která v roce 2023 převzala úlohu MPEG LA) licenční poplatky zvýšit.

Ceník za využití formátu h.264 (Via LA)

Doposud byl jednotný poplatek stanoven na $100 000 ročně pro všechny plátce. Nově jsou zákazníci rozděleni do kategorií podle typu obsahu / služby a podle počtu uživatelů (Tiers). Pouze nejmenším zůstala zachována výše poplatku $100 000 za rok, ostatním byla o řád až dva zvýšena, takže „Tier 1“ partneři mají Via LA ročně platit $4 500 000 pouze za formát h.264.

Připomeňme, že placení Via LA (dříve MPEG LA) a ITU-T (v případě h.265) ještě zákazníkovi negarantuje, že formát využívá legálně a nemůže přijít třetí strana, která se začne domáhat vlastních poplatků. Příkladem je například kauza Nokie ve věci h.265.

• Nokia úspěšně prosadila zákaz prodeje notebooků Asus a Acer v Německu

Protože tyhle aféry každého jenom otravují, lze předpokládat, že takto drastické navýšení licenčních poplatků povede k čím dál širšímu prosazování otevřených standardů a postupné ztrátě zákazníků Via LA. Formát h.264 je navíc technologicky, kvalitativně i kompresním poměrem dávno překonaný a drží se při životě prakticky jen snahou o zachování kompatibility u opravdu starých zařízení.

Podpora alternativ

Připomeňme, že VP9 (jakožto starší a široce kompatibilní otevřený standard) se do světa televizorů dostal již v roce 2015 a zhruba v letech 2017-2018 už se stal běžnou mainstreamovou záležitosti prakticky všech nových modelů. U chytrých telefonů to bylo podobně, tedy alespoň ve světě Androidu. V případě Apple to bylo poněkud kostrbatější, neboť se z nějakého důvodu otevřenému formátu poměrně dlouho vzpouzel. Na úroveň hardwaru dorazil patrně až v roce 2019 s iPhone 11 (A13) a do Safari dorazila podpora (software) až roku 2020 (iOS 14).

Složitější je to ve světě konzolí. Zatímco Microsoft vsadil na kompatibilitu a Xbox One (2013) aktualizacemi doplnil podporu VP9 (byť ne 100% hardwarovou) a Xbox Series X / Xbox Series S (2020) již podporuje hardwarově i VP9 4K+HDR, Sony s PlayStation 4 (2013) vsadila čistě na h.264 a s PlayStation 5 (2020) na h.265, přičemž k VP9 přistupoval jako k určitému doplňku (podpora není systémová, ale v rámci aplikací, převážně pro konkrétní situace). Zádrhelem může být i Switch (2017), který standardně využívá h.264 a VP9 nativně nepodporuje (SoC Tegra X1 sice VP9 podporuje, ale patrně neumí VP9.2 potřebný pro YouTube 4K HDR ap.).

Svět Windows a Linuxu by byl omezen nejméně, tam jde prakticky jen o výbavu GPU (ať už samostatného nebo integrovaného), která VP9 hardwarově zvládají již prakticky 10 let. U AMD od Polaris / Radeon RX 480, tzn. formát zvládají i integrované Vegy. U Nvidie od GeForce 1000 (Pascal), v základu na Tegra X1, ale bez nativní podpory u zmíněného Switche. U Intelu je to od Kaby Lake (Core 7000). Podpora VP9.2 (tzn. VP9 Profile 2, tedy 4K+HDR) dorazila u AMD s Navi / Radeon 5000, u Nvidia s Turingem / GeForce RTX 2000 a u Intelu s Ice Lake / mobilní Core 1000), ale to již z hlediska h.264 není alternativa, ale spíše nadstavba (h.264 nepodporuje 4K+HDR).

Poskytovatelé streamovacích služeb by tedy ukončením podpory h.264 více-méně odřízli především majitele starších iPhonů, Playstation 4 a Nintendo Switch. Otázkou je, zda jim tato skupina stojí (respektive jak dlouho jim bude stát) za $4 500 000 ročně.

Ještě modernější otevřená alternativa h.264 je AV1, formát, který ještě navíc umožňuje snížení datového toku o třetinu až polovinu při srovnatelné kvalitě.