Existují články, kterým nestačí několik stran textu, aby řekly vše potřebné a na druhé straně články, kde lze vše podstatné i s rezervou formulovat v nadpisu. Tento je příkladem druhé skupiny a nebýt toho, že redakční systém obsahuje kolonky „perex“ a „text“, nemusel by ani dál pokračovat. Vše podstatné bylo řečeno.

Přesto událost, kdy osobnost Torvaldsova formátu po 15 letech nákupů od jedné značky změní výrobce procesoru stojí za pozornost. Zvlášť když jí upgrade - podle vlastních slov přinášející trojnásobek výkonu původní sestavy - udělá takovou radost, že se s ním rozhodne veřejně pochlubit. Torvalds si pořídil Threadripper 3970X, což je 32jádrový / 64vláknový Zen 2. Přinejmenším se dá očekávat, že bude v jeho vlastním zájmu, aby toho co možná nejvíc efektivně běhalo na procesorech s vyšším počtem vláken. Jenže to už v Linuxu tak nějak funguje, na rozdíl od Windows a jejich vlákna-přehazujícího scheduleru z dob dvou až čtyřjádrových procesorů.

Z Torvaldsovy zmínky o patnácti letech na Intelu pak lze vydedukovat, že nešlo zrovna o uživatele, který by bez ohledu na značku bral, co je právě nejvýhodnější. Připomeňme, že Core Duo pro desktop vyšlo před méně než čtrnácti lety (srpen 2006), takže musel k Intelu přestoupit v éře labutí písně Pentia IV, což nebyla zrovna doba, kdy by Intel masivně získával zákazníky. To přišlo částečně s nástupem Core a plně po vydání Bulldozeru, kterým AMD nahrnula své zákazníky ke konkurenci.

Je možné, že Torvaldse tehdy zaujala vysoká taktovací frekvence Pentia IV, ovšem slabost pro vysoké takty mu (zřejmě po zkušenosti s první polovinou éry procesorů Core) nezůstala.