Je jen otázka, která technogie zvítězí a bude komerčně úspěšná. Historie nás však naučila, že ne vždy to nejlepsí řešení dosáhne komerčního úspěchu a hromadného použití.

Za technologií, se kterou vás seznámím dnes nestojí nikdo jiný, než americké námořnictvo. To je totiž nadmíru nespokojeno s pevnými disky, protože pro nasazení v bojových akcích je jednak poměrně nespolehlivé (představte si Ramba skákajícího s notebookem do bažin, jak by se asi vyděsil při, kdyby na něj při zapnutí vyskočila hláška "system failure, insert system disk", zrovna v situaci, kdy potřebuje navést raketu na kasárna plná nepřátel). S pevným diskem také systém startuje velmi pomalu a i nekolik sekund pro náběh systému, může v boji znamenat neúspěch, v lepším případě jen smrt několika vojáků.

Hledají proto paměťové médium, které by bylo jednak velmi rychlé, velmi odolné, velmi malé a s velmi malou, nejlépe žádnou, spotřebou elektrické energie. Řekte si, nadlidský úkol, ale ouha! Taková věc již v dnešní technologicky pokročilé době není vůbec utopická. Vojenské laboratoře již vyvíjejí technologii zvanou MRAM (Magnetic Random Access Memory). Tato technologie využívá jako záznamového média malé magnetické buňky u kterých je možné měnit dvoustavově magnetické pole (vzpomeňte na fyziku: průchodem el. proudu vodičem vzniká magnetické pole). A podle toho, jak je buňka zmagnována, klade průchozímu proudu větší, nebo menší odpor. Tyto buňky mají navíc tu schopnost, že si ponechají informaci trvale, i když nejsou zásobovany el. proudem a to do té doby, než je magnetizace změněna dalším zápisem. Ony paměťové buňky jsou 0,6 mikrometru
velké věnečky, které pracují jako magnety. Tyto jsou pak protkány sítí vodičů sloužících pro čtení i zápis. Vy, co jste jako já pracovali na sálových počítačích, si určitě vybavíte feritové RAM paměti, které měly také takovéto věnečky a měli i síť vodičů, které se jimi proplétaly. Tato paměť však měla kapacitu nějakých 64kB! a její velikost byla polovina basy na pivo. Ony věnečky byly pak viditelné pouhým okem. Nebyla si bohužel schopna podržet informaci bez napájení. MRAM je ovšem schopna zaznamenat až 400GB na čterečný palec!!!

Větší úvahu na toto téma, a o dalších vyvíjených technologiích si můžete přečíst u pana Zajíčka v Bajtu (News on Net),
v angličtině pak na Scientific American. Článek pak čerpal z Nando Times.