Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Metody použitelné pro masové rozšíření ADSL

Internet pro všechny logo
Minulý týden byl opravdu hektický na zprávy kolem služby ADSL. Ačkoliv využívá v současnosti službu jen něco málo přes 8 tisíc uživatelů, vyvolalo spuštění agregace a okamžitý pokles na čtvrtinu původní deklarované rychlosti vlnu nevole mezi uživateli. Jak je vidět, nejsme až tak otrlí jak by se zdálo, bohužel se Internetová veřejnost bouří až ve chvíli, kdy se něco opravdu závažného stane. Přitom už víc než před měsícem jsme se snažili internetovou veřejnost upozornit na to, že ČTc připravuje nové tarify, které nebudou pro uživatele zrovna krokem vpřed. Pojďme se ale podívat na to co nás v nejbližší době čeká. Ohledně ADSL totiž stále zůstává příliš mnoho nezodpovězených otázek.

Kapitoly článků

Už v několika článcích (například tady) jsme zmínili metody, které se úspěšně používají ve světe na podporu rozvoje ADSL služeb. Mezi velmi účinné metody, které využívají nejen v Americe a Anglii, ale např. i ve Francii, patří podpora ADSL ze strany státních institucí v lokalitách, kde domácí uživatelé nedosahují počet,který je potřebný pro zavedení této služby. V menším městečku nebo vesnici si tak ADSL objedná radnice, místní továrna, škola případně nemocnice a umožní tak namontování DSLAM na místní ústřednu. Existuje ještě mnoho dalších způsobů včetně lokálních hrdinů, přímé objednávky prostřednictvím korespondenčních lístků, rozdílných cen ADSL ve městě a v odlehlejších oblastech atd.

Já bych však chtěl upozornit na jeden konkrétní způsob, který mi na našem trhu velmi chybí. Samozřejmě už jsem vyzkoušel zadat svoje telefonní číslo do různých aplikací, kde se mi objevilo, že v tuto chvíli jsem bohužel mimo dosah ADSL. Dozvěděl jsem se sice to, co už dávno vím, že k nám na vesnici ADSL v tuto chvíli nikdo nezavede nevím však nic víc. Jako uživatele by mě však zajímalo, kdy je reálná možnost, že by zde ADSL bylo, kolik potřebuje ČTc uživatelů na jednu ústřednu, aby zde namontoval DSLAM a co je nejhlavnější - kolik už je v současné době zájemců v mém okolí! O podobné aplikaci jsem mluvil již s předcházejícími řediteli - panem Přemyslem Klímou a Ondřejem Felixem. Nikdy jsem nedostal uspokojivou odpověď, proč něco podobného nejde vytvořit u nás.Také proto jsme se do Dial-up průzkumu (téměř 4 000 respondentů) na našem serveru pokusili zamontovat také otázky týkající se ADSL a jednotlivý zájemci se se zobrazují na úrovni bývalých UTO (uzlových telefonních obvodů). ČTc by však mohl vytvořit aplikaci, která by šla až na úroveň jednotlivých ústředen a RSU stojanů. Nedávno se v diskusi na serveru Internet pro všechny objevil zajímavý názor "údajného" zaměstnance ČTc. Jeho diskusní příspěvek však vystihuje z největší pravděpodobností jeden z důvodů proč tak ČTc neučiní:

Český Telecom nějakou veřejně přístupnou databázi, kde by bylo patrné, kolik uživatelů má zájem o ADSL a kolik jich ještě zbývá k tomu, aby se DSLAM zřídil, neplánuje. Důvod je jednoduchý (a teď bych nerad polemizoval s tím, jestli je legitimní nebo ne - prostě takový důvod je) - "konkurence". Pokud by měl do takové databáze přístup nějaký konkurenční provider (např. bezdrátového připojení), mohl by na základě předpokládané poptávky začít budovat přípojné body. Investice do vybavení ústředny pro ADSL jsou opravdu velké a žádná firma nedá údaje klíčové pro takovou velkou investici k dispozici konkurenci.

Jestli je toto skutečný důvod, proč něco podobného nezkusí ČTc, nebo je problém někde úplně jinde, nedokážu posoudit. Z pohledu uživatele se mi zdá zrovna tento argument trochu zavádějící. Český Telecom nikdy nepatřil zrovna k pružným firmám co se týče chování ke svým potenciálním zákazníkům. Stejný přístup jako jiní poskytovatelé připojení by měl přece k databázi i ČTc a zrovna tak jako kdokoliv jiný, by se mohl dostatečně rychle rozhoupat k tomu, aby do konkrétní lokality zavedl bezdrát nebo ADSL podle toho, která varianta by byla pro uživatele i ČTc schůdnější! Rovněž se divím třeba velkým alternativním operátorům, jako je Tiscali, Czech On-Line nebo Contactel , že už něco podobného nevymysleli. Osobně bych se na nikoho z nich nezlobil, kdyby jednou zneužili mojí adresu a nabídli mi možnost registrovat se jako vážný zájemce o ADSL s tím, že bych si mohl každý den kontrolovat jaká je situace v mém regionu.

Na závěr bych chtěl pouze vyjádřit přesvědčení, že nejen ČTc ale i alternativní operátoři pochopí z koho mají své zisky a začnou skutečně bojovat o toho svého zákazníka. Jinak uchopí občané iniciativu do vlastních rukou a podobně jako je tomu ve všech menších městech a některých vesnicích, začnou budovat své vlastní privátní bezdrátové sítě. Za všechny můžu uvést příklad z mého rodného města Sušice, kde v současné době fungují už 4 bezdrátové sítě a ačkoliv v některých částech tohoto města je údajně dostupná technologie ADSL. I přesto, že je ADSL v této lokalitě dostupné, všichni trochu zdatnější uživatelé využívají právě bezdrát. K dnešnímu dni tak ČTc a AO ztratil jen v tomto městě víc než 150 technicky zdatných uživatelů, kteří nebyli ochotni akceptovat předražený Dial-up a čekat, až někdo pochopí, jak se má prodávat vysokorychlostní Internet.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.


Martin komentuje: Nemohu si pomoci, ale mě to přijde, jako kdyby požadavky ZUI, nemohly být ČTc splněny z nějakého technického důvodu. Protože těžko věřit, že z výše uvedených důvodů by ČTc něchtěl vydělat ještě více než nyní. To přece není podle zdravého rozumu. Leda bychom všichni měli vědět o něčem, co ví jen ČTc. Jiné vysvětlení opravdu nemám.

Nemá třeba nakoupeno technické vybavení pro ADSL, které současné néroky není schopno uspokojit? Nebyla to třeba nějaká nedávná "výhodná" investice do zastaralé technologie, ze které někdo získal tučnou provizi? Nebo že by technici ČTc byly tak věci neznalí? Težko soudit. Chování ČTc je však krajně nenormální a těžko vysvětlitelné.

Kapitoly článků

Diskuse ke článku ADSL: co mělo být a není, aneb radíme Telecomu

Žádné komentáře.