Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Můj první služební počítač byla odložená SGI Indy. Později jsem patrně MIPS CPU nevědomky využíval v tiskárnách a embedded zařízeních.
Tiskarny, velka cast SOHO routeru (posledni dobou se taky prosazuje ARM) a kupa dalsiho ....
PLC od Siemensu majú ich vlastný MIPS (robí ho Infineon-- aka bývalý Siemens Semiconductor)
Jsou i MIPSové jednočipy, např. od Microchipu PIC32 je vlastně MIPS 4K architektura... Což je legrační, jelikož taková malá součástka má vlastně vyšší výkon než bývalé pracovní stanice...
Zažil jsem kdysi i zmiňované "pravé" MIPS workstations (také to myslím byla architektura MIPS 4K), měli jich pár začátkem 90. let na VŠCHT, no a pak pochopitelně SGI...
Siemens v tom má velkou tradici. Jeho Reliant Unix systémy RM?00 běhaly s Informixem na ČSSZ dlouhá léta ...
Jedině někdo z Asie může změnit pravidla hry, ale MIPS pod dnešním vlastníkem bude maximálně tak paběrkovat. Proti ARM a x86 je IMHO bez šance. Bez nějaké té státní podpory se i zaběhnutý, ale slabý hráč prosazuje těžko.
Na RISC-V jsem zvědavý i přes zdejší zprávičky, které mi ve spojení s těmito procesory připomínají období Pentium III, což je i pro mě (zosobněnou skromnost) moc pomalé a tudíž to nepodpořím.
možno sa uvolní priestor pre AMD/RMI
Advanced Micro Devices Inc. today confirmed it has acquired Alchemy Semiconductor Inc., a supplier of embedded processor chips based on 32-bit RISC cores from MIPS Technologies Inc.
https://www.eetimes.com/amd-acquires-alchemy-semi-to-enter-embedded-risc...
April 17, 2007 7:55 a.m. PT
0
Advanced Micro Devices unloaded its Alchemy line of microprocessors on Tuesday, selling the product to Raza Microelectronic
https://www.cnet.com/news/amd-dissolves-alchemy-product-line/
Acquisition of Alchemy Product Line is Key Part of Relationship Accelerating RMI’s Growth and Bolstering its MIPS® based Product Offering
CUPERTINO, CALIF. AND SUNNYVALE, CALIF. -- June 13, 2006 --Raza Microelectronics, Inc. (RMI®), a worldwide leader in advanced semiconductor solutions for the next-generation Information Infrastructure, and AMD (NYSE: AMD) today announced that the two companies have entered into a broad strategic relationship.
https://www.design-reuse.com/news/13589/raza-microelectronics-amd-broad-...
Saiyed Atiq Raza had founded NexGen, which was acquired by AMD in 1996. Raza was AMD's President and Chief Operating Officer in the late 1990s after the NexGen acquisition. He left AMD in 1999 and founded Raza Microelectronics, Inc. in 2002
https://en.wikipedia.org/wiki/RMI_Corporation
No ale naprosto klíčová otázka, jestli by to byl už ten RISC-V anebo starý MIPS, který AMD určitě aktivně vyvíjet nebude. Tedy myslím vývoj jako třeba dělal Apple u M1 v rámci ARM, pokud tedy ta licence patří stále MIPS a ten ji uděluje jen za účelem zpeněžení...
Teoreticky to moze byt aj dobre. Mozno sa cast zakaznikov rozhodne prejst na "MIPS 8. generacie" a tym sa rozsiri penetracia RISC-V v roznych niche odvetviach. To nakopne dalsich vyrobcov, aby pustali do sveta dalsie RISC-V procesory...
Popravde si myslim, ze pre vela starych povodne uzavretych architektur je ich opensourcovanie vlastne verejnou deklaraciou ich konca. Svoj koniec mozno prezije Power, ale Sparc ma svoje dni zratane.
Mi připadá, že skončí komplet všechny architektury kromě amd64, aarch64 a risc-v.
Osobně nevěřím, že IBM někdy odpíská své vlastní dítě. Oracle SPARC nevymyslel, jen koupil, taktéž Wave MIPS nevymyslel, jen koupil. IBM je schopno to tlačit i kdyby to nemělo úspěch a zatím si asi nestěžují, jinak by nedělali na POWER10.
(Osobně ne, že bych RISC-V nefandil, jen nechápu potřebu vymýšlet otevřenou architekturu od základu v době, kdy existuje otevřený POWER, existoval otevřený SPARC a existoval otevřený MIPS. Kdyby se něčeho z toho někdo chopil a to úsilí co vrhl do vývoje od nuly dal tam, ...)
Pokud jim to přinese zisk (zaříznutí ztrátového projektu), tak žádný sentiment nečekej. Odpískáno už bylo tolik vlastních děcek...
Ze strategického hlediska (ztrátovost není tak podstatná) jsou CPU POWER stále více postradatelné.
Otázkou je zda bude nějaká IBM.
Ja to celkom chapem, on totiz RISC-V skaluje (velkostne) ovela lepsie ako POWER. Asi najmensia embedded vec, co sa na POWER ISA robi je fuzaty MPC74xx. To je dost nevhodne pre low-power pouzitie. Dalsia vec je, ze architektura, to nie je len ISA, ale napr. aj pamatovy model. A RISC-V zacina byt zaujimavy prave tam. Vie byt ovela flexibilnejsi, nez x86tka, ale zaroven to nie je take peklo na zemi ako POWER.
Napr. cinania nalepili na opajcovanu STM32F103 RV-32E jadro a vzniklo z toho snad GV23F103, alebo take nieco. Periferie klon F103, jadro RISC-V. Nehovorim, ze je to nieco bohovske, ale taky cip by asi s POWERom nevznikol ani keby co bolo.
Tiez neviem, ako by na tom energeticky bolo take embedded 64bitove dvojjadro. Co poznam POWER4, na napajanie baterkou by to asi moc nebolo.
Nemyslím že se škálováním POWER je problém. Dole je AMCC 460ex (1.1GHz, TDP 5W), pak bych něco z rodiny e6500 (64bitů, 2 až 12 jader, TDP) - od lowend QorIQ T1013 výš, končíme POWERem od IBM. Embedded 64bit dvoujádro? Proč se omezovat, čtyřjádro QoriQ před šesti lety mělo TDP kolem 15 W.
Ty možnosti jsou, respektive většinově už byly - značná část výrobců se odklonila prostě proto, že se po nich chtěl ARM, nic víc. Teď se po nich chce RISC-V, tak ho dělají. Nemyslím, že to až tak svědčí o kvalitách jednoho či druhého, prostě kam se cpe víc peněz, tam je víc možností.
No, a to je prave ten problem, ze 5W a 600MHz (co je u toho AMCC udajne minimalna frekvencia) je pre niektore aplikacie tak o 2-3 rady viac, nez si dana aplikacia moze dovolit. Tu sa bavime o aplikaciach, kde trebars zariadenie musi mat garantovany beh niekolko hodin / dni na battery backup. Tam sa spotreba pocita v uA / MHz. Namatkovo vyhrabany STM32G474 ma udavanu pri 170MHz spotrebu CPU casti pri 125 *C maximalne 0,2W (3,6V * 56mA); typicky zhruba polovicu. To je 20x - 50x menej na ~6x mensiu nominalnu frekvenciu. A to je celkom kludne mozne, ze by sa naslo aj uspornejsie jadro, ak by sa mi velmi chcelo hladat.
Cize ano, so skalovanim POWER-u je skutocne problem, ak chce ist clovek do naozaj low-power aplikacii. Navyse sa zda, ze dost vela tych POWERov je vyrobenych naozaj prastarymi procesmi ako 90nm SOI a podobne.
Už jsem na to nechtěl odpovídat, protože to skoro vypadá že se spíš nechceme chápat, než že se jen nechápeme :-)
Vezmu to od konce - říct, že se hodně POWERů dělá na 90nm je buď hrubé přehlédnutí nebo záměrný pokus o zkreslení - IBM tuto technologii nemá 15 let, Freescale/NXP všechny QorIQ dělá minimálně na 28nm, spíše novější. Jediný, kdo dělal ještě 90nm byl do roku 2017 AMCC, ta firma už je ale nefunkční.
A teď k tomu škálování - já netvrdím, že ultra-low-power procesory na Power ISA někdo dělá, proč by je dělal, když o ně není zájem? Já tvrdím, že kdyby o ně zájem byl a investice, které šly na vývoj stejných čipů na jiné architektuře se nacpaly sem, tak by ty čipy byly srovnatelné. Ostatně - takové RISC-V také nemá serverové čipy s 24 jádry a SMT-8, má tedy problém se škálováním, jen opačným směrem? Ne, prostě jen nebylo (zatím) cílem takové čipy na RISC-V navrhnout. Neznamená to, že je navrhnout nelze, když někdo bude chtít. A tím si dovoluji svoji část diskuse zavřít.
"já netvrdím, že ultra-low-power procesory na Power ISA někdo dělá, proč by je dělal, když o ně není zájem"
Vsadím se, že o ně zájem určitě je, třeba v kosmonautice, kde RAD6000/RAD750/RAD5500 hrají docela roli, a určitě by uvítali co nejmenší spotřebu.
V kosmonautice vždycky půjdou po ověřeném a lety prověřeném řešení tj.kritické odolnosti, tam se žádné experimenty s novými architekturami nedějí. Například marsovský rover Perseverance má v sobě právě jednojádrové PowerPC na 233MHz a vyšší nanometry tam jsou výhodou z hlediska odolnosti. Spotřeba atd. rozhodně není kritérium. Ta by se mohla týkat malých Cubesatů, které si posílají do vesmírů soukromé firmy a jsou odkázané na malé solární panely, ale tam opět půjdou po ověřené technologii, takže momentálně nejspíše zvolí většinový ARM. Právě i marsovský vrtulník coby součást Perseverance má v sobě vícejádrový ARM, tímpádem je daleko výkonnější než mateřské CPU. Mohli si to dovolit, protože vrtulník je experimentální a kdyby CPU třeba selhal, tak to nebude takový problém jako v případě mateřského vozítka (vysoký výkon je tam potřeba pro letové AI, rozpoznávání terénu a jeho vyhodnocování).
Prave pri Marsovskych roveroch spotreba CPU radovo v jednotkach W nie je problem, pretoze tam su radovo vacsie spotrebice v podobe ohrievacov, peci a pohonov.
Cubesaty su zasa expendable, takze tam sa nikto s brutalnou radiacnou ochranou nekasle. Ak cubesatu zomre CPU, tak proste za nejaku dobu zhori v atmosfere a je po probleme.
Právě jste demonstroval, proč jsou nízkospotřebové procesory v kosmonautice zapotřebí -- pokud v budoucnu nebudou k dispozici, Ingenuity zůstane navždy jenom experimentem, protože takový výpočetní výkon na technologické úrovni RAD750 by sežral kilowatty.
To vůbec nerozporuju, akorát jsem tvrdil, že poptávka bude jen z určité části kosmického trhu pro specifická použití.
Protože běžný satelit potřebuje velký wattový výkon, a jeho elektronika musí být hlavně odolná a nemusí být vůbec výkonná, přičemž vetšinu činností zařídí jednoúčelové PLC.
RISC-V ISA má spoustu výhod - je to nejnovější otevřená ISA, při návrhu už se nepočítalo s věcma typu delay slot, predication apod...
Je navržená plně modulárně - výrobce může udělat čip s podporou jen RV32I, RV32IMC, RV32IMFD, RV32G, specifikace počítá se zákaznicky definovanými instrukcemi, pro které jsou alokované opcody, které nebudou použity pro budoucí rozšíření ISA. Umožňuje jiná ISA implementovat jen instrukce, které zákazník chce, aby nemusel překopávat celý toolchain?
Existuje spousta firem co do RISC-V dělá, takže zákazník neriskuje vendor-lock.
SPARC byla jedna z prvních otevřených architektur (možná dokonce úplně první) a zdaleka ještě není mrtvý, ba dokonce ani "nemrtvý" - poměrně hodně se to používá ve vojenských řešeních a jako radiačně odolné procesory v kosmonautice, hlavně asi z toho důvodu, že je to velmi škálovatelné a může to být velice jednoduché (však také první implementace byly realizovány v hradlových polích, tehdy značně primitivních). Příkladem jsou třeba evropské projekty LEON.
RISC-V řeší jen hodně palčivý problém a to je závislost na US firmách. Po tom co US zařízly výrobu a vývoj HiSilicon (ARM) u firmy Huawei, si firmy uvědomili, že je to slabý článek a riziko do budoucna. Power je sice fajn a otevřený, ale pořád může být zavřen podobně, jako MIPS. To už nikdo nechce riskovat. Proto si myslím, že investice do RISC-V budou pokračovat. A jsem rád, že budou dostupné i od někoho jiného než od Číňanů.
Jinak mám tu malou vývojovou desku s dvoujádrovým RISC-V na 400MHz a AI akcelerátorem K210. Zatím jsem se k tomu nedostal, ale v létě snad bude čas.
Fakt neviem, prečo by mal skočiť Sparc, keď ho vyvíja Oracle a používa vo svojich databázových servroch, ktoré sú ďaleko výkonnejšie ako ich databázove servre s Intel procesormi.
Pokud tedy mohu, tak asi proto, že Oracle už někdy kolem roku 2017 zastavil další vývoj SPARC, v následujících letech začal celkem ve velkém nasazovat AArch64 a jediný, kdo dělá další vývoj SPARCu je Fujitsu. U Oracle bych už na SPARC v budoucnosti nevsadil ani floka...
OK, nevedel som, dakujem za informaciu.
Oracle defakto rozpustil vyvojovy tym SPARC-u niekedy v roku 2017:
https://www.infoq.com/news/2017/09/solaris-sunsets/
Zda sa, ze este aj v roku 2021 sa ma Solaris / SPARC za +- dozivajucu vec (v korporate sa da do roku 2030 potiahnut aj 10+ rocna zombie, ak je pre to dostupny plateny support a migration path):
https://www.theregister.com/2021/01/29/oracle_restores_sparc_solaris_con...
Podla vsetkeho jediny, kto este dnes SPARC vyvija, je Fujitsu, kedze SPARC Oraclu nikdy vyhradne nepatril.
OK, nevedel som, dakujem za informaciu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.