Mnichov přešel na Linux a Microsoftu se to krutě nelíbí
Nejprve připomeňme, že je tomu již pár let, co v Mnichově řešili jak naložit s novou generací IT zařízení a softwaru, ke které je vývoj nevyhnutelně posouval. Rozhodli se nakonec opustit redmondské vody a přejít z kombinace Windows + MS Office na kombinaci Linux + Open Document Format. Přechod se nakonec uskutečnil, ale jak už to tak bývá, Microsoftu to nedalo spát a tak nyní zveřejnil shrnutí studie, kterou na toto téma vypracovala firma Hewlett-Packard.
Podle ní celá záležitost vyšla Mnichovskou pokladnu na 61 miliónů euro, zatímco přechod na Windows XP a Office 2003 by byl o 17 miliónech euro. Dle HP také celý proces trval neúměrně dlouho, v průměru bylo na Linux převedeno 8 klientů denně, zatímco s Windows by to bylo 50 až 500 za den díky dostupnosti vhodného softwaru pro tento účel. Celkově tedy HP hodnotí přechod Mnichova na open-source jako nákladnější a pomalejší. Tolik tedy pejsek uzavřeného světa, nyní necháme zavrtět se i pejska z Mnichovské radnice.
Mnichovští se proti studii ohrazují s tím, že v nákladech na Windows variantu nejsou zahrnuty náklady na upgrady licencí OS i Office. Mnichov jenom náklady na Microsoftí licence vyčíslil na 34 miliónů euro. Navíc HP ve své studii kalkuluje s náklady na specializované aplikace, které existují pro Windows/MSO, nikoli pro linuxový svět. Náklady na přechod na Linux tak dle Mnichovské kalkulace nejsou 61 mil. jako u HP, ale pouze 23 mil. euro.
Hlava IT správy v Mnichově, Karl-Heinz Schneider, dodává, že Linuxový OS který nasadili (vlastní systém LiMux postavený na Debianu), je také průběžně aktualizován a vylepšován, což kontrastuje ve srovnání s Windows 7, která jsou stále stejná (kde cítíme nevyslovený dodatek, že řadu věcí si Microsoft prostě schoval do Windows 8). Je otázkou, nakolik relevantní je tento argument v podnikové/firemní sféře, kde je spíše vhodné neměnné prostředí, ale budiž, nevíme, co vše v Mnichově potřebují.
Studie také nijak nezohledňuje to, co lze jen obtížně vyčíslit: osvobození od jediného dodavatele sw řešení. Závislost na Office od Microsoftu a přechod k otevřenému standardu a otevřené bezplatné implementaci je rozhodně dobrou investicí do budoucna, pokud jsou schopnosti implementace ODF v dané aplikaci pro Mnichov postačující (což zjevně jsou).
Studie také zcela opomíjí náklady na hardware, které dle Mnichova jsou u Linuxových klientů nižší než u Windowsových, takže do budoucna se ušetří i na hardwaru. Studie nezohledňuje dílčí aktualizace softwaru a i u Linuxu považuje nové vydání dané distribuce za migraci na nový operační systém.
Poslední třešničkou na dortu byly ve studii výše zmíněné specializované nástroje nedostupné pro Linux. Mnichov argumentuje tím, že ve studii vyčíslené náklady na jejich vývoj 38,5 miliónu euro jsou - my si to zdramatizujme - „vycucané z prstu“. Mnichov konstatuje, že ne všechny nástroje musely být přepsány pro Linux, kupříkladu veškeré webové služby, které město ve své IT infrastruktuře používá, nebylo nutné jakkoli měnit. A většina věcí, která úzce integrována do Microsoftích produktů, má své otevřené alternativy a alternativní linuxové klienty.
Zkrátka a dobře, dle Mnichova si HP ve své studii většinu položek vycucala z prstu, případně je ještě vynásobila bulharskou konstantou, aby dostala výsledek, jaký byl očekáván či přímo požadován. Je jasné, že kdyby použil cucání jiného prstu a jinou bulharskou konstantu a výsledky vyšly pro migraci pozitivně, Microsoft by o této studii nikde nehovořil. Připomeňme nesmrtelný citát o nedůvěře ke statistikám, které si sám nezfalšuji. Nevíme, jestli je pravda na straně Mnichova (jistě si to představovali rychlejší a hladší, než to nakonec bylo), nebo Microsoftu, ale argumentace mnichovských zástupců, pokud nelžou, až se jim od úst práší, v nás budí pochyby o kvalitách studie HP.
Ostatně ono je hodně těžké v tomto světě, kde Microsoft dokáže nabídnout komukoli libovolně nízkou cenu za licence, pokud se mu to s ohledem na velikost zakázky či její politickou důležitost vyplatí, nějaké náklady na Windowsovou migraci či pokračování, vůbec vyčíslit. Správně bychom se měli bavit v tom stylu, jaký preferuje filmový průmysl: počet klientů krát cena za licenci z maloobchodu. A pak bychom se při ceně za upgrade Windows v řádu tisíců Kč dostali na čísla, která učiní z migrace Mnichova na Linux vynikající počin. Jenže v tu chvíli přijde Microsoft a nabídne individuální slevu a tento jím uplatňovaný postup (jakkoli je právně asi v pořádku, byť na hraně) jednoduše znemožňuje jakékoli objektivní porovnání obou variant.