Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Molekulární paměť na 1 THz

Nemohu si pomoci, ale NVRAM ve me evokuje zkratku non-volatile RAM, tedy napr EEPROM :-), a kdyby byla na 1THz... no super skvele ;-)

Ackoliv pro 1THz se mi zda ze je to 1/1e12=0,001ns ,-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No sice tomu moc nerozumim, ale osobne bych se bal ze ta pamet pujde fyzicky "sklepat", tj. nastavit vsechny bity na stejnou hodnotu narazem ze strany. Takze jako usb flashdisku bych tomu neveril, nicmene jako RAM by to pouzitelne byt melo, kdyz ti bezici notebook spadne na zem tak jses rad ze je cely a reset prezijes.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

>Ackoliv pro 1THz se mi zda ze je to 1/1e12=0,001ns ,-)

zober si DDRII-800= PC6400 tie by podla teba mali mat latenciu 1,25ns lenze maju latenciu 6 -8 cyklov teda 7,5-10 ns...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

no je fakt že by muselo být dost značný přetížení/zrychlení aby to dokázalo s tak nepatrnou hmotností něco udělat. Na druhou stranu to musí být poměrně lehce přesunutelný, aby to mělo minimální spotřebu

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

non-volatile jako nevoltaicky??? omg snad ne

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Non-volatile random access memory (NVRAM) = energeticky nezávislá paměť s náhodným přístupem. Můžete si to prosím vás opravit.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

lukinab: Mě to přijde významově stejný, ale aby to bylo naprosto přesné, provedl jsem úpravu v textu dle tvé připomínky.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

hkmaly: Jednoduše "sklepat" to určitě nepůjde. Uvědom si, že je to molekulární záležitost, a že podstatnatnější roli než setrvačnost tam budou hrát např. pí-pí interakce mezi stěnami vnitřní a vnější trubičky

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mno, to vypada zajimave, nicmene nejvetsi problem bude vlastni umisteni nanotrubic do sebe a jejich rozmisteni ve vetsim poctu, aby byly schopny jako dostatecne velika pamet vubec fungovat. Vzhledem k tomu, ze v soucasny dobe se pouzivaji technikou poprasit povrch - odfouknout - vyuzit ty co nahodne zbyly nahodne umisteny, tak to bude urcite zajimavy s nima pracovat v takovym meritku :-) Ale az na to prijdou, tak to bude mazec

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mně by zajímalo jak vyrobí tak velké pravidelných nanostruktur, vzdy tam bývají náhodné vady, a takto je umístit by urcitě se stávající technologií nešlo, netuším jak by pak chtěl výsledné buňky organizovat.
Nikdo zatím nanotrubku nenakontaktoval, ani neví jestli se chová jako vodič či jinak.
Ale jako scifi to je dobre.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tak všechno bude už rychlý, ale bude to čekat na pevný disk.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

...tak zaradis za sebou zopar raidov SSD a bude. Alebo si kupis 1TB RAM a pocitac nebudes vobec vypajat z prudu, vsetko bude len v ramdiskoch. To bude nemoderne neekologicke, ale ryyyyychle!

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

jaja paja: Jasne ze se chova jako vodic, dokonce vynikajici vodic, kdyz se na jednom konci vlozi jeden elektron, tak na druhym jeden elektron vypadne, temer zadny srazky s atomama jako v kovu, minimalni pozadavky na prenasenej naboj pri prenosu informace, nesledujes vedecky dokumenty?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

HejtmaMa: jj teorie, teoretiocky by to mohlo jet, ale pokud to neuvidim v praxi, tak neuverim. Jsem v tomto skeptik, protoze uz sem cetl hodne fantastickych sprav, ale skutek utek.
Porad to stoji a pada s technologii vyroby, a to neni lehka a vubec uz levna zalezitost. Proto se mi i ty 3 roky zdaji jako hooodne velke scifi.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

HejtmaMa: mozna nejlepsi je se podivat na zdroj "http://nanowerk.com/" a hned je kazdemu jasne do jake kategorie tato novinka patri :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To jaja paja: Něco o nanotechologiích vím, tak jen můžu říct že to co se k Vám "běžným smrtelníkům" dostane jsou v podstatě už dávno zastaralé projekty. Momentálně jde výzkum a vývoj cestou "molekulární elektroniky", ve srovnání s tím se nanotrubička jeví jako nemožně veliká.
Jsou známy molekuly, pro všechny jednoduché operace (AND, OR, ... XOR) - Vstup 1: osvit určitou vlnovou délkou, vstup 2: druhou vlnovou délkou nebo změnou pH, výstup: Fluorescence (molekula svítí jinou vlnovou délkou než vstupy). Momentálně tyto molekuly spojují do větších celku (kombinace těchto jednoduchých operací) a výsledky mají velice slibné....
Pan Google by o tom mohl vyprávět (aspoň si můžete přečíst abstrakty článků)
A ještě jedno rýpnutí na závěr: Pokud něco nevím, netvrdím že to neexistuje...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Zod: Tak az tu "zastaralou" vec vyrobis ve forme pouzitelne komponenty tak dej vedet.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Chcem reagovať na nasledujúce príspevky:

Permanentní odkaz na tento příspěvek http://www.cdr.cz/a/diskuze/prispevek/152035 martin ? - včera, 16. února 2007, 16:45

lukinab: Mě to přijde významově stejný, ale aby to bylo naprosto přesné, provedl jsem úpravu v textu dle tvé připomínky.
Permanentní odkaz na tento příspěvek http://www.cdr.cz/a/diskuze/prispevek/152032 lukinab ? 89.102.115.xxx - včera, 16. února 2007, 16:16
Non-volatile random access memory (NVRAM) = energeticky nezávislá paměť s náhodným přístupem. Můžete si to prosím vás opravit.
Permanentní odkaz na tento příspěvek http://www.cdr.cz/a/diskuze/prispevek/152031 vaseo ? 84.244.84.xxx - včera, 16. února 2007, 16:07

non-volatile jako nevoltaicky??? omg snad ne

Neviem, ale mne to významovo určite nepríde rovnaké, nehovoriac o tom, že non-volatile určite nie je energeticky nezávislá. Už ste videli niečo, čo by bolo akokoľvek energeticky nezávislé ? Veď na to, aby sa zmenl stav, treba dodať energiu. Ide tu len o to, aby tej energie bolo čo najmenej na informačnú jednotku. Non-volatile je vo význame "stála" , takže po dodaní energie sa ustáli stav a nemení sa náhodne, prípadne ani inými vplyvmi okrem presne definovaného vplyvu. Načo by bola "stála" pamäť, keď by mi nejaká mikrovlnka zmenila stav. Ak hovoria o nevoltaickej, tak sa tým asi myslí, že energrtický stav pamäťovej bunky sa nemení pomocou elektriny, ale možno napríklad fotónmi. Ja osobne si neviem predstaviť napätie a prúd, ktorým by som zmenil v nanotrubičke 0 na 1 (pohyb nanotrubičky, alebo v nej uzavretý elektrón?), keď v súčasnosti napájame obvody rádovo vo Voltoch a prúdy tiež nie sú malé, samozrejme aj preto, že napájaná je celá pamäť kvôli občerstvovaniu, kdežto pri tomto type pamätí bude potrebné len konkrétne pamäťové bunky zmeniť.
Tiež si myslím, že vyriešiť problémy výroby bude na dlhšie ako 3 roky.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

to zoki: tím energeticky nezávislá paměť je míněno že nepotřebuje trvalé napájení na uchování informace. myslel jsem, že to bude z článku jasné, když jsou tam znázorněny na obrázku jednotlivé polarity napětí, že se jedná o elektricky řízenou paměť (nikoliv pomocí světla nebo jiných technologií). jinak označení NV se běžně v IT průmyslu používá a má to právě význam energeticky nezávislá (tzn. nepotřebuje stálé napájení).
Např.: PROM, EPROM, EEPROM - nepotřebují energii na uchování informace

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

JM_: Nevim co je pi-pi, ale v clanku pisou "k posunu stačí překonat van der Waalsovu sílu". To nezni jako az tak svalnata zalezitost. A vis kolik g dostanes, kdyz neco upustis na beton ? (myslim pri dopadu).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Van der Vaalsova síla je slabá mezimolekulární interakce - slabší, než jsou například vodíkové můstky mezi molekulami vody.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

hkmaly: Pí-pí interakce je jedna z nevazebných interakcí "schovaná" pod obec. označením "Van der Waalsovy síly". Jednoduše řečeno - je to interakce mezi rovnoběžnými násobnými vazbami (pí-vazbami) aromatických kruhů (= stěn nanotrubiček).

A k síle interakcí - gravitace je o cca 36 řádů slabší než jsou interakce elektromagnetické (= síly schované za chemií), a v kvantovém světě se k ní proto (jen s velmi malou chybou) nepřihlíží.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To jsou obavy asi jako že když klepneš počítačem o zem vypadaj ti elektrony z atomů a nebude už fungovat. HAHAHA

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.