Floppy RAID je přesně to, co z názvu asi tušíte. Tedy RAID postavený nad několika floppy mechanikami. Parametry takového RAIDu samozřejmě závisí na množství použitých floppy mechanik. Pokud použijete pouze dvě, můžete dosáhnout pouze RAIDu 0 (stripe) a 1 (mirror, tedy zrcadlení). První možnost zvýší rychlost a poskytuje kapacitu dvou disket. Druhá naproti tomu nabídne stále kapacitu jedné diskety, avšak pokud se jedna odporoučí do věčných lovišť, je to samé i na druhé.

Jakmile bychom k těmto dvěma mechanikám přidali další, můžeme se pustit do vytvoření mnohem sofistikovanějšího RAIDu s číslovkou 5. Ten spojuje výhody obou. Nabízí vyšší kapacity jako RAID 0, ale k tomu nabízí ochranu proti poškození jedné z disket, podobně jako RAID 1. Konkrétně v případě použití tří mechanik nabízí kapacitu dvou a ochranu proti vypovězení služeb jedné. Pokud by se požily čtyři mechaniky, nabídne kapacitu tří atd.

Možná si říkáte, že bude poněkud problém do počítače připojit více mechanik. Dvě nejsou vůbec žádným problémem, lze je připojit prakticky na každou základní desku, která disketové mechaniky podporuje. Jenže co více? Existuje řešení: dělají se USB mechaniky. A těch můžete mít dostatečnou zásobu, tuším až 127 na jednom USB řadiči. Navíc není problém si nějaký ten řadič do PCI sběrnice dokoupit...

Na obrázku výše můžete vidět pět USB floppy mechanik. RAIDy lze tvořit prakticky dvěma způsoby: hardwarově a softwarově. Zatím se bohužel nenašel žádný dostatečně osvícený výrobce RAID řadičů, který by pamatoval na Floppy RAID, takže se musíme spolehnout na čistě softwarové řešení. Pevně však věřím, že již brzy bude možné řešení sestávající se pouze z poctivého hardware (©®^TM Evžen).

Když jsme si tedy ujasnili, že se zatím budeme muset spolehnout na software, musíme určit, jaký software si s touto nevšední, avšak velmi praktickou úlohou poradí. Pokud si myslíte, že Windows něco takového dokáží, tak vás zklamu, bez nějakých úprav či dodatečných prográmků (o jejichž existenci nemám ani páru) něco takového nedokáží. Jiná věc je na UNIXových systémech (např. Linux a FreeBSD). Tam to není žádný velký problém, jelikož tyto systémy přistupují na pevné disky a na diskety prakticky stejně a pro disky jsou softwarové RAIDy udělány. A protože nový MacOS X je také vlastně unixový systém, jde to bez problémů i na něm.

Nejprve je nutné k počítači připojit samotné mechaniky, počítám, že jste to již zvládli. Pak si musíte vzít odpovídající počet disket, zde platí, že co mechanika, to právě jedna disketa. Ani o jednu více, ani o jednu méně. Doporučuji pro bezproblémový chod raději všechny předem zformátovat. Následně už „jen“ vytvoříte samotný RAID pomocí diskové utility. A potom si můžete takto vytvořeného RAIDu užívat dle libosti.

Na předchozím obrázku můžete vidět už samotné kopírování na Floppy RAID. Všimněte si, že samotný soubor má 3,6 MB, což by se ani s hodně velkou dávkou dobré vůle na klasickou disketu nevešlo. Rozhodně nezajímavé nejsou ani výkonnostní parametry takovéhoto RAIDu. 3,6MB soubor se překopíruje za pouhých 32 sekund, což už je téměř jednorychlostní zápis na CD!

Je vám to málo? Lze to samozřejmě výrazně zlepšit. Buď můžete prostě jen zvýšit počet mechanik, čímž docílíte rychlejší operace, nebo si prostě pořídíte rychlejší floppy mechaniky. Divíte se, co to tu melu, jaké rychlejší disketovky? Nemusíte, stačí se podívat na Y-E DATA 2× speed USB Floppy Drives a pochopíte. Tyto mechaniky opravdu dokáží přenášet data 2× rychleji než běžné a tak by s nimi nebyl problém dosáhnout dvourychlostního zápisu na CD!

Když bych tedy měl nějak shrnout tuto revoluční a převratnou myšlenku, tak nemohu než hýkat blahem. Diskety jsou jako mávnutí proutku rychlejší a větší. Přitom, pokud chceme zvýšit buď rychlost, či kapacitu, stačí prostě pořídit další mechaniku. Nesmírným kladem této technologie je také její bezpečnost, staví na praxí ověřeném funkčním hardware a prakticky to samé platí o software (i když by bylo lepší ho samozřejmě nahradit poctivým hardwarem, ale toho se určitě dočkáme). Měl-li bych tedy Floppy RAID oznámkovat, podobně jako ve škole, musel bych zvolit jedině 0. Běžná stupnice prostě na tak geniální řešení nepostačuje.

Poznámka: Samozřejmě takovýto RAID lze zhotovit nejen s disketami, ale například i s paměťovými čtečkami a kartičkami. Na obrázku níže máte příklad RAIDu s MemoryStick.

Poznámka pro WIFTa: I z CD-RW by se určitě dalo!

Tento článek vzniknul jen a pouze díky existenci této stránky. Jejímu autorovi patří obrovský dík za velmi objevnou a tvůrčí činnost.