Historie kontrolovaného zvýšení spotřeby procesorů Intelu nad úroveň tzv. TDP sahá až ke generaci Sandy Bridge (2011), k zavedení Turbo Boost 2.0. Tehdy ovšem bez jakékoli dokumentace. Intel situaci stručně shrnul během jedné z prezentací, ale podrobnější údaje (konkrétní limity a časové omezení) nezveřejnil. Sdílnější byl o několik generací a let později, s Haswellem, kdy hovořil o možnosti překročení TDP na 1 sekundu v desktopu a 28 sekund v noteboocích.

Další zlom nastal s Coffee Lake, kdy Intel začal přicházet o podíl na trhu a tlačil procesory do vyšších taktů a tím i spotřeby. Původně plánoval zachovat nastavení jako u předchozí generace (Kaby Lake), to je překročení TDP maximálně o 25 % na dobu 1-8 sekund (výchozí byla 1 sekunda), ale krátce před vydáním procesoru rozhodnutí změnil a dobu, po kterou procesor může spotřebu navýšit nad TDP, prodloužil na 28 sekund. Citelně to totiž pomáhlao v benchmarcích, které stihly během půlminutového navýšení energetického rozpočtu proběhnout.

S Comet Lake (10. generací) již zavedl až 56sekundové trvání a možnost zvýšení spotřeby pro 125W procesory na až 250 wattů (2×), pro 65W procesory na až 224 wattů (3,4×) a pro 35W procesory až na 123 wattů (3,5×). Celou historii až po Rocket Lake (11. generaci) najdete podrobně popsanou ve článku:

• Kde se vzalo PL2 Intelu a kdy se stalo klíčovým pro benchmarky?

Protože ani 250W limity Comet Lake a Rocket Lake nestačily k přiblížení vícejádrového výkonu konkurenčních Ryzen 9, začal Intel vyzývat výrobce desek, aby limit spotřeby zvýšili nebo časový limit prodloužili či deaktivovali, pokud to jejich napájecí obvody zvládnou. V praxi tedy téměř všechny high-endové desky oficiální limity Intelu (na doporučení Intelu) nedodržovaly a procesor běžel se zvýšenou spotřebou bez časového omezení.

Alder Lake - velká změna

S procesory Alder Lake, Core 12000, Intel zrušil časový limit (tau) oficiálně. V režimu PL2 (zvýšené spotřeby) tedy mohl běžet libovolně dlouho. Oficiální specifikace procesoru od té doby k limitu spotřeby uvádějí:

Tedy že (vyšší) limit spotřeby (PL2) se týká trvalé zátěže a reálná spotřeba může limit (PL2) přesáhnout na dobu až 10 ms. Pokud výrobce sestavy nastavení nezmění.

Toto nastavení se od vydání Alder Lake (2021) nezměnilo a platí pro všechny procesory Intelu, desktopové i mobilní, od roku 2021 vydané. Tzn. krom Alder Lake také pro Raptor Lake, Raptor Lake-refresh, Meteor Lake, Arrow Lake, Lunar Lake, Arrow Lake-refresh, Panther Lake a jejich deriváty (Wildcat Lake ap.). Na TDP / PL1 / base power se procesor reálně nevrací, ta je definována jako spotřeba, kterou procesor vykazuje při omezení na základní takt (žádná sestava však není výrobcem omezena na běh při základním taktu). Hodnota PL1 zůstává de facto marketingovou záležitostí, číslem nadefinovaným tak, aby bylo srovnatelné s hodnotami konkurence.

U procesorů Intelu může po určité době zátěže klesnout spotřeba pod PL2, ale nejde o důsledek časového limitu, který již neexistuje. Může k tomu dojít z důvodu zahřátí procesoru na mezní hodnotu (zejména u notebooků) nebo zahřátí napájecích obvodů, v důsledku čehož jsou z bezpečnostních důvodů omezeny takty nebo energetické limity.

Pro AMD nadále platí, že PL2 může být maximálně 1,35× nad TDP, v praxi bývá u některých modelů nižší, například high-endové Ryzeny 9 9950X / 9950X3D mají limit 1,18× nad TDP (tzn. reálná spotřeba v dlouhodobé zátěži nepřesahuje 200 wattů). I to se týká desktopových procesorů, zatímco mobilní APU mají zpravidla definované tzv. PPT, které funguje zároveň jako limit, jenž není překračován na dobu delší než jednotky milisekund potřebných pro korekci (pokud výrobce notebooku nenastaví jinak).