Na nedávném 125. zasedání IEEE, kde mimo jiné dostala ocenění firma Philips za „vynález“ CD, hovořil i Dharmendra Modha šéf výzkumného týmu z IBM Almaden Research Center o výsledcích zkoumání lidského mozku. Minulý rok totiž získali od agentury DARPA a od amerického Ministerstva obrany dotaci téměř 5 miliónů USD na projekt zvaný „SyNAPSE“, jehož náplní je pomocí zpětného inženýrství se snažit pochopit funkce našeho mozku.

Přítomným sdělil, že zatím se výkony i těch nejrychlejších počítačů lidskému mozku nemohou rovnat a vyčíslil schopnosti této organické hmoty na 38 petaflops, což je 38 tisíc biliónů operací za sekundu s paměťovou kapacitou 3 584 TB. V současnosti nejrychlejší počítač světa podle Top500.org (IBM BladeCenter QS22) má 1,1 petaflops, ale na rok 2011 už IBM plánuje instalaci superpočítače s výkonem 20 petaflops a má být umístěn ve vojenské laboratoři Lawrence Livermore v Kalifornii. Ovšem i když se nám může podařit shromáždit dostatečný výkon, stále ještě nebudeme schopni dosáhnout jeho schopností, protože stále ještě nemáme dost informací o jeho chování a funkci, abychom mohli dosáhnout simulace alespoň té nejobyčejnější kůry mozkové. První takové simulace by se mohly uskutečnit až někdy kolem roku 2018, předpovídá Modha.

Se stále se zvyšujícím výkonem a schopnostmi počítačů se ale dočkáme i přímé komunikace lidí s počítači a stroji, které mohou být třeba umělými končetinami. S primáty se již podařilo v Duke University Medical Center v Severní Karolíně přímo napojit jejich mozek s počítačem, když pomocí implantovaných elektrod ovládali robota.

Jen jsme si tak v redakci říkali, jak asi k těm údajům mohl pan Modha s jeho týmem dojít?