Tak nevím, 3,5 TB? Jestli těch 3,584 TB není nějak málo, není to náhodou dělítko tisícovek místo desetinné čárky? 3584TB by bylo mnohem zajímavější :-) Plus že by měl můj mozek menší kapacitu, než moje diskové pole, to se mi trošku nezdá :)

tohle sem vzdycky chtel vedet :)

Za chvíľu bude PC potrebovať okrem technika aj psychológa.

rrrr: viz http://latrine.dgx.cz/mimodekove :-)

ta kapacita 3,5T je s pornom alebo bez :) ?

to je sporne....

paměť 3,5 TB a paměťovou kapacitou 3 584 TB ??? no neviem ale nejko to po...

vzhledem k počtu chyb autor článku uváděnou mozkovou výkonností zjevně nedisponuje

prisli na to vyskumom... BlueBrain, a vela svajciarskych projektov sa zaobera vytvaranim elektrickej schemy mozgu.

A ano, potrebujete na to vzorky mozgovych tkaniv a mikroskopicke skenery, co zahrna ziskanie nejakeho toho ludskeho mozgu a nakrajanie na platky. Ako uz bolo spominane, zda sa ze po svete chodi vela donorov.

2xvasek: Jestli se nepletu tak v mozku je vše co člověk viděl, slyšel atd. akorát je problém to z něho dostat.

gergej: tvoja poznamka bola pre mna ako vtip dna, ale pochybujem ze porno je v tom zaratane....(vlastnaaa skusenosy...)

gergej: Pokud jsi schopnej si vsechno to porno v malovani snimek po snimku znovu nakreslit, tak jo. Pokud si pamatujes jen ze v tomhle a tomhle pornu to spolu delala slecna A s trojkama se slecnou B se ctyrkama, tak to je jen par bajtu a vejde se ti tam toho porna dost, neboj ;-)

Mitch_not_registered: Uplne vsechno ne, to by ty kapacity byly jeste o par radu vedle, ale problem je skutecne spis v tom vybavovani nez v ukladani.

xvasek: Vybavovani dane informace se zlepsuje opakovanim. Jenom jednou rocne je malo casto ...
Druha vec je ze lidsky mozek neni zrovna optimalizovany pro ukladani ciselnych dat. Snaze si zapamatujes obrazek (ktery by i po kompresi hodil nekolik kilobajtu) nez osmiciferne cislo.

borowitz: Neplet si teoretickou maximalni kapacitu a schopnost ji pouzit.

To >>Mitch_not_registered<<:
Ale není, viz http://retro.gestapo.ss/vyslechy/all_in_minute/ :-))
Jinak zpráva má (+-) hodnotu zpráv TV n@v@, kde vypálí numero/a, aniž by se obtěžovali byť jen naznačit, jak k tomu došli... ;-(
Z vlastních zkušeností mohu říci, že u 99% našeho obyvatelstva je to údaj silně nadnesený - soudě dle sledovanosti výše uvedené stanice a čtenosti podobně zaměřených plátků typu Blesk, apod...
Howg!

Digitalizovana část Kongresové knihovny USA ma 20TB, ja osobne podobné vyzkumy začnu brát vážně až mi někdo předvede někoho kdo jí zná celou z paměti, vše ostatní jsou jen bludy bez valneho obsahu, které srovnávají nesrovnatelné

Jaké výpalné se platí z takové mozkové kapacity? Vždyť si mohu zapamatovat nějakou autorsky chráněnou skladbu nebo dokonce film... ;-)

2018 - vtedy sa odohrava novy Terminator: Salvation. Zeby vtedy prebral vladu Skynet? :-D

Vrata: Ale fuj, takhle se navážet do pana premiéra... :-)
Jinak amíci až spustí ten počítač, tak mají dobře nakročeno ke Skynetu :-)

Vrata: na "Chtěl bych přidat" je jednoduchá odpověď: "Tak přidej." :-)

Aj aj, uz to nebude trvat dlouho a vytvorime si vlastni Cylony, kteri nas pak znici ;-)

Myslím, že vyčíslovat kapacitu a výkon mozku v parametrech počítačů je srovnávání jablek s hruškama. Ano, v jistých aplikacích je neuronová síť mozku nepřekonatelná, ale řekl bych, že na některé je naprosto nepoužitelná/neoptimalizovaná. Počítač je ideální na exaktní věci (kde mozek třeba v matematice suverénně válcuje), mozek na vágní, abstrakce, neurčitosti, kreativitu. Vzájemně se podle mě dobře doplňují, proto nám počítače tak ulehčují práci. S tou pamětí je to podle mě úplně mimo, většina lidí by krachla na 1Kb číselné řadě (pokud ne, tak na 1MB určitě). Další problém je v zapomínání, od počítače se to prostě neočekává, popř. se dá snadno zálohovat.
Na druhou stranu mít tranzistory o velikosti neuronů by mohlo být velmi zajimavé :)

to kdskd:
teoreticky by to zvladali ludia s autizmom, ktori casto oplyvaju neuveritelnymi numerickymi schopnostami, fotografickou pamatou, ci inymi variaciami na "dokonalu" pamat...
nieco im bolo "zhora" pridane a naopak nieco im chyba, co sa tyka socialnej interakcie.

Neuronova sit dokaze cokoliv, co ji dokazete naucit. Klidne i louskat MD5ky, jen je problem ji to naucit. Znate to sami.

PecaPospec: Ty si myslíš, že takový CML měl neuronové tranzistory? ;-)

Na simulaciu mozgu sa budu podla mna hodit nedavno ohlasene "pravdepodobnostne" procesory (nerataju presne ale zato rychlo).
Celkom by ma zaujimalo ako k tym cislam ten clovek dosiel, hlavne ked sa ucim na skusku sa mi to nejako nezda..

přesně jak je napsáno níže, mozek si toho zapamatuje hrozně moc, byť někdy dá problém vykuchat zpět danou informaci z dlouhodobé paměti - znáte ty stavy, kdy to máte na jazyku a ne a ne se k tomu dohrabat i třeba dvě minuty...

na schopnost pamatovat si slovo od slova dlouhé statě textu má určitě vliv i "rušivost" okolí... čili zatímco vy se budete snažit mozku vštípit bezvýznamnou větu, on mezitím ještě vyhodnotí strukturu papíru, kvalitu obáliky na ohmat, letícího ptáka, co ho vidíte periférně a posléze se usmyslí, že byste se mohli jít vyčůrat :-)

navíc fotografická paměť není taková výhoda, jak si můžou mnozí myslet... spousta "géniů" je schopna v čtyřiceti odříkat zákony a poučky, které si četli v osmnácti, ale co měli včera k obědu už nevědí... postupem času tak kapacita mozku přestane dostačovat, protože se narozdíl od zdravého nezabývá ve volných chvílích zapomínáním zybtečností dávno minulých...

osobně mám například vzdáleného bratrance, který sice není schopnen udržet moč, nerozezná u zvýšeného hlasu radost nebo zlost, oblékání je nutné zlo a vůbec je k životu nepoužitelný, nicméně vyjmenuje jakéhokoliv prezidenta jakékoliv země od začátku devatenáctého století (řeknete zemi a rok a už jede) a každý rok netrpělivě čeká na nové jízdní řády vlaků, protože je schopen se je nadrtit navzpaměť - přičemž je i schopný říct, kdy odjížděl vlak v roce 98 z Horní Dolní do Dolní Horní v neděli odpoledne... jenže jinak svět okolo sebe moc nevnímá a příbuzné v podobě tety, strejdy, babičky zapomene už za týden a musí se mu znova vysvětlovat, kdo to vlastně je...

Misticjoe: Tak tu "schopnost pamatovat" jsi vystihl naprosto dokonale. :-)

Už zase ty blbé analogie "deus ex machina", srovnává se nesrovnatelné. Umělou inteligenci podobnou biologické hrubým výkonem nestvoříme. Aby se jakákoliv stroj mohl srovnávat s živým organismem, musel by:

1) mít "předprogramován" veškerý užitečný, zbytečný i zdánlivě zbytečný balast za miliony let evoluce, kterému naprosto nerozumíme.

2) několik let vyrůstat ve stejně bohatém prostředí jako živý organismus (tj. buď ho vybavit ekvivalentem smyslů nebo pro něj simulovat prostředí komplikované jako naše okolí) - to je v porovnání s bodem 1 hračka.

3) simulovat samotné "tělo", protože stroj, který nebude mít pocit nadrženosti nebo mu nebude kručet v břiše nám bude naprosto cizí. Nehledě na to, že v organismu běží většina věcí na chemické bázi a to je daleko komplikovanější než nějaké diskrétní stavy na hradlech. Chování a inteligenci zdaleka netvoří jen mozek, ale i spousta dalšího.

4) Dále je potřeba aby od stvoření několik let vyrůstal ve společnosti přibližně stejně komplikovaných osobností, se kterými by mohl komunikovat a byl vychováván něčím jako rodiče.

Umělý zrak, sluch, hmat čich, vnímaní teploty, bolesti, pohybu atd. a následná výchova UI v Čechách se ještě zkousnout dá, ale první a třetí podmínka jsou nerealizovatelné. Proto zbývá snad jen obšlehnout neuronovou síť něčeho živého a zmrzačit to na úroveň deprivanta.

Pár postřehů k tomu, co tu zaznělo:
Základem mozku je neuron (komě podpůrných buněk), což se dá chápat jako malý procesor (např. existuje model mozku zvaný perceptron). Neurony jsou spojené prostřednictvím synapsí, které se za výpočetní základ mozku považují podle novějších teorií. Neurony i synapse vznikají a zanikají, mozek se pořád přestavuje /dlouho se myslelo, že nurony jen odumírají). Při těchle změnách je důležitý úklid, na kterém se výrazně podílejí podpůrné buňky (neuroglie). Neuronů je celá řada druhů podle oblastí mozku, jenom v šedé kůře velkého mozku se typicky rozlišuje šest vrstev buněk. Když uvážíte kolik je neuronů (uvádí se desítky miliard) a synapsí (uvádí se - jeden neuron do deseti do desetisíců spojení) tak vám vyjdě děsné množství kombinací.

Pokud se nemýlím, v kognitivní vědě existují dva základní modely - symbolické systémy (vhodný reprezentant digitální počítač) a neuronová sít (vhodný reprezentant - jakýkoli biologický mozek). Ten první je skvělý na matematiku, logiku apod., ten druhý na rozpoznávání vzorů a struktur. Proto se třeba učíme matematiku a logiku(/typicky na vejšce), zatímco rozpoznávat řeč zvládáme zhruba od dvou, tří a více let. Počítače to mají zhruba naopak.

Pamět - existuje celá řada pamětí, minimálně ultrakrátká, krátkodobá a dlouhodobá. Mezi nimi dochází, zhruba řečeno k překodování informace. Typicky se má za to, že u normální lidí je pamět rekonstruktivní (znovu si vyrábí zapamatovanou realitu), nespolehlivá, selketivní atd. U autistů (a obecně u idiotů savant) se předpokládá, že mají asi jinak zapojená mozek. To co normálně slouží pro běžný život a z pohledu symbolického systému je ukrutně složité (plánování, strategie, sociální rozhodování a vztahy apod.) je využito pro logiku, matematiku a super pamět, ale jaksi to pak chybí jinde, jak tu někdo krásně dokladoval příkladem. Jiná členění dělí pamět na procedurální (jak něco dělat) a deklarativní (fakta, data, údaje).

Mozek jako celek se chápe různě, mě se líbí představa výpočetního modulárního systému složeného z celé řady spolupracujících modulů - základní funkce (dýchání, oběh krve...), svaly, postoje těla, rovnováha atd. až po řeč, pamět, myšlení, tvořivost, plánování, rozhodování atd.

Hodně zajímavá je specializace hemisfér, pravá je na nové věci, levá na už zvládnuté úlohy. Zhruba. Pravá je spíš obrazová, levá spíš slovní a logicko-symbolická. Ale to jen zhruba. Nový věci se učíme tak, že pravá vyrobí nějakou strategie a ten vzorec/alogoritmus naučí novou. Takže na magentické rezonanci vidíte jak nový problém zatěžuje nedřív pravou hemisféru, ale s rostoucím počtem opakování se zátěž přesová doleva. Ale povídají si průběžně a potřebujeme obě :-)

Tak třeba to někomu odpoví na některé položené otázky. A třeba sem ještě neco vlepím, pokud to má pro někoho smysl.

Čísla a fakta, co jsem uvedl se hrozně rychle mění, berte je s velkou rezervou a navíc se liší zdroj od zdroje. Profesionální neorology, psychology, kognitivní vědce, kybernetiky apod. prosím o shovívavost, snažil jsem se o stručnost a čitlenost.

Ja mam najradsej tie Hollywoodske vyroky, ze clovek vyuziva len x % mozgu a jeho kapacity a ake by to bolo super, keby frcal naplno. Mozog je vysokodiverzifikovany organ, kde kazda cast je specializovana a sluzi na nieco uplne ine a teda nikdy nemoze byt sucasne aktivny cely, myslim ze ludske telo sa prirodzene snazi vyuzivat mozog najoptimalnejsie ako vie a taketo reci su totalny balast.. sry za Offtopic

X-22: Diky.

rekl bych, ze ty udaje jsou jeste dost slabe. vedci zabyvajici se DNA pocitaci, coz jsem mimo jine cetl v propagande ABC pred snad 10ti lety, tvrdi 1m3 (metr krychlovy) DNA je schopen uchovat tolik informaci o kterych se vsem pocitacum muze jen zdat. z psychologickeho hlediska, lidsky mozek dela tolik veci o kterych si vetsina neni vedoma na vedome urovni. nezapominejte, ze cloveka ridi podvedomi ;-) ktere ma takove moznosti, ze vedci budou jeste muset hodne tezce pracovat nez se dostanou na aspon nejakou primitivni simulaci mozku. pocitace jak je zname v dnesni podobe nebudou nikdy schopny veci jako lidsky mozek. to co vetsina psychologu vi o chovani a funkcich mozku je jen velmi slaby zlomek skutecnych moznosti mozku at uz jsi toho jste vedomi nebo ne.

mozek jako takovy zase az tak vykonny neni, ikdyz cisla v clanku mi prijdou slaba, vemte si napriklad jizdu autem, nejvice vykonu mozku sezere analyza obrazu a pripravenost resit situace, coz dokazuji analyzi napriklad toho ze kdyz clovek ikdyz s handsfree zacne volat, pravdepodobnost ze udela chybu ze zvedne o 25%. protoze zpracovani reci sluchem je take pomerne narocna cinnost. uz na tom je znat kde zhruba jsou limity mozku, podvedomi jako takove moc vykonne neni.

Ono to není jen o srovnávání hrubých čísel. Pochybuji, že kdy člověk vytvoří počítač, který se mu bude rovnat. Ano, možná bude mít třeba 38 Eflops a 150 EB, ale bude to pořád jen stroj. Lidský mozek v kombinaci s lidským tělem se nedá nahradit.

Jj a až takovej počítač bude, tak bude třeba k tomu vyvinout spolehlivej Suspend mode, tak 8 denně? Když to má simulovat mozek...

oldis:
Ten problém s handsfree je o pojmu rozsah a zaměření pozornosti. Mám pocit, že pozornost je nejspíš funkcí nějakého modulu, nebo souhrou několika modulů (nebo jinak řečeno funkčně speciálních částí mozku). A myslím, že když ten řidič bude to telefonování a řízení trénovat dlouho, tak se mu to zautomatizuje. Příklad - piloti letadla mají spolu s kosmonauty a dirigenty (fakt nevím proč dirigenty :-)největší nároky na koncentraci a rozsah zpracovávaných dat. Konkrétně při přistání. A přitom šveholí mezi sebou i s věží :-)

Jinak ohledně úžasných údajů v různých pořadech - tam bych byl skeptik, seriózní vědci vždy uvedou metodiku a okamžitě ji potvrdí nebo rozcupují oponenti. Obzvlášť v psychologii či neurovědě. Klasický tradovaný omyl je, že člověk využívá 10 % kapacity mozku. To je vpodstatě ničím nepodložená blbost, která vznikla bůhvíjak.

A omlouvám se za ty kvanta hrubek v předchozím příspěvku, ale po deseti hodinách v práci u počítače už mi to mozek nebral :-)))

X-22: U těch dirigentů je to pochopitelné. Řídí velký orchestr, spousta nástrojů. Musí poslouchat, jestli všichni hrají OK, uděluje povely skupinám nástrojů + sólo hráčům a na to vše musí používat jen ruce.

Hezké příspěvky. Ale nikdo tu nevzpomenul jednu věc. Zatím je to vše o hardware (počítač - mozek). Ale nějak se zapomíná na software. U lidí se tomu říká duše. Jestli to vezme do rukou Microsoft, jako firma nejpovolanější, tak se umělé inteligence opravdu nemusíme v dohledné době bát...

2oldis: je videt jak malo vis o funkcich mozku. bohuzel jsi uplne mimo s tvojimi tezemi. jak je znamo, muzi neumi tzv. multitasking. zenam to jde lepe. v kazdem pripade zadny clovek se nedovede soustredit na nekolik veci zaraz. krome tech co ma naucene a dela je automaticky, nebo-li na podvedome urovni, nebo-li je rizen podvedomim. tak jako podvedomi ridi, srdce a jine organy. toho ceho je si clovek vedom je jen velmi maly zlomek toho co mozek dela jako celek.

2 BenKenobi, Havran1  napadalo ma to iste...hadam sa este Arnie dozije rozbehania Skynetu...hm, dozije asi, ale neprezije :)

to Oldis: Mozek toho má na starosti trochu více, než si myslíš. Řídí všechny orgány, látkové, hormonální, imunitní a kdo ví ještě jaké procesy v těle, nad kterými nemusíš vědomě nepřemýšlet. Takže jeho výkon nebude zas tak malý, jak by se mohlo zdát.

Trashmann: ides na to spravne, ale v spanku sa ukladaju data s cache do inej formy ulozista. Mozog ma niekolko urovni kratkodobej pamati. A nie vsetko co oznacujeme slovom pamat je pamat v tom zmysle ako to pozname z pocitacov, je to aj zmena v zapojeni hradloveho pola a chemicke lokalne/globalne upravy.

2 borowitz: Už jenom k pochopení toho jestli někoho potřebujeme, nebo ne, je potřeba alespoň základní společenská inteligence tj. uvědomit si, že tu ten "někdo" je jako jednající agent který ovlivňuje mne a já jeho. Rozeznat zeď od člověka se musím nejdříve nějak naučit.

Navíc musíme alespoň přibližně znát svoje potřeby, což také není triviální a nedokáži to dokonale ani inteligence biologické (ovšemže UI může vyhladit lidstvo a pak zjistit, že mu, přeneseně řečeno, nikdo v elektrárně pod kotlem nezatopí - to by byl, bez ironie, úspěch, stvořit něco tak lidsky blbého)

A pak následuje to hlavní, mít motivaci a tady se dostáváme k tomu, jestli není inteligence jen vedlejší produkt, který má pomoci genům k šíření se. Osobně si myslím, že cesta k umělému životu se musí začít zdola - nejdřív vytvořit (simulovat) prostředí a pak to dát pár trilionů cyklů. Čím složitější prostředí, tím zajímavější výsledek. Vytvářet na čistém stole něco, co bude moci přežít v tomhle komplikovaném světě je nemožné, už jen proto, že to ani po těch milionech let nedokážeme moc dobře my sami.

Omlouvám se ze rádobyfilozofickou vsuvku mimo debatu, k tématu jestli je mozek little nebo big endian a jak přetaktovat hypofýzu tu nic nemám. :)

2Trashnman: tebe asi ve spanku tvuj mozek dost prekomprimoval, zrejme zacinas mit flashback jak Johny Mnemonick ;-) nevim co ma mozek spolecneho s FAT nebo HDD, ale jednoznacne jsou informace ukladany v neuronech, ktere se vazi nervovymi napojenimi, nebo-li si neco pamatujes. to cemu ty rikas komprese, muze byt vicemene flush cache, nebo-li ukladani podstatnych veci z kratkodobe pameti do dlouhodobe. tvuj mozek si pamatuje uplne vse co jsi zazil, ale ty na vedome urovni jsi jiz mohl pred dlouhou dobo ztratit informaci, kde se ta informace uklada v tvem mozku. nebo-li si nepamatujes kde si to pamatujes :o) prislovy "co se v mladi naucis, jakoby ve stari najdes." je naproste presne a trefne. staci si "vzpomenou" kde se dana dovednost ulozila. nepotrebne veci si odpamataujes, nebo-li ztratis nervova napojeni na neuron. typickym citoslovcem zmen v mozku je "AHA, jaktoze jsem to nevedel driv kdyz je to tak jednoduche."

podvedomi je jeden velky filtr, ktery transparentne kontroluje nove zazitky s ulozenymi v pameti. neznam zadny HW jako SSD nebo SAS, CPU co by dovedl on-the-fly projet miliardy informaci s prodlevou par "ns". podle tvych presvedceni a zazitku, upravuje tve chovani. vetsina lidi ani nevi, ze je dvojimy otroky. otroky sebe samotnych a jeste nekoho dalsiho kdo nad nimi ma moc.

dalsi uzasna vec mozku je dokreslovani obrazu. veskere vnimani cloveka je odfiltrovano jeho presvedcenim. tudiz sdilena realita je pro kazdeho jina. jen malo lidi ma moznost videt veci jak ve skutecnosti jsou. bratri Wachowski vse perfektne vystihly ve filmu Matrix. Bohuzel jen malo lidi chape tohle poselstvi a moudro.

je skvele, ze firmy konecne zkoumaji podstatne veci misto ptakoviny jako zbrane nez se tahle technologie dostane zase do rukou nejakeho idiokrata.

2trashman: do skoly jsem se nikdy neucil, skola je pouze dovednost si neco zapamatovat. vzdy jsem se snazil pochopit veci na zakladni urovni a zbytek prisel sam ;-)

"Jen jsme si tak v redakci říkali, jak asi k těm údajům mohl pan Modha s jeho týmem dojít?"
 
100 miliard neuronů / 10000 synapsí na jeden neuron / frekvence cca 15 Hz
 
A řádově ta čísla máme, pán si o tom asi zjistil něco i z biologického hlediska, takže to ještě vynásobili třemi a je to :)