Nově přijatý zákon schválený významnou většinou dolní komory nizozemského parlamentu zakazuje největším operátorům (KPN, Vodafone, T-Mobile) blokovat internetové služby a požadovat za jejich funkčnost další poplatky. Nejčastějším trnem v oku mobilních operátorů je Skype (protože umožňuje volat zdarma či za velmi malé poplatky) a aplikace WhatsApp, což je v podstatě instant messenger zdarma a efektivně nahrazující SMSky.

Radost z toho mají samozřejmě zákazníci a bojovníci za síťovou neutralitu, kteří se domnívají, že by se zákon mohl rozšířit na celoevropskou úroveň. Hlavní propagátor legislativy Bruno Braakhuis tvrdí, že síťová neutralita je stejně důležitá jako svoboda tisku a svoboda slova. Naopak své zklamání neskrývají operátoři, kteří již nepřímo vyhrožují, že své služby zdraží, aby pokryli zvýšené náklady. Ty jim údajně vzniknou proto, že budou muset i na „levnějších“ tarifech povolovat funkčnost datově náročnějších aplikací. Luigi Gambardella, šéf asociace evropských telekomunikačních operátorů se sídlem v Bruselu, tvrdí, že nová legislativa bude odrazovat operátory od vylepšování své infrastruktury, protože to pro ně bude drahé a budou na nich muset provozovat služby, z nichž nebudou nic mít. Operátoři prý potřebují zachování možnosti nabízení různých tarifů s různou úrovní poskytovaných služeb. Operátoři tak nyní mohou nabízet pouze tarify lišící se rychlostí připojení, žádný však nesmí blokovat jakoukoli službu, kterou je možné na internetu používat. Za porušení zákona může být operátor pokutován až do výše 10 % svých ročních příjmů.

Debata o zákonu o síťové neutralitě vzešla z praktik někdejšího nizozemského monopolního operátora KPN (něco jako u nás kdysi Telecom), který oznámil své plány nabízet mobilní datové tarify s extra poplatky za používání výše zmíněné aplikace WhatsApp. Podle tvrzení KPN si 85 % uživatelů „chytrých telefonů“ se systémem Google Android stáhlo a používalo tuto aplikaci, čímž operátorovi klesly během prvního kvartálu tohoto roku příjmy z SMSek o 13 %, zatímco během prvního kvartálu roku 2010 došlo k nárůstu SMSkování o 8 % oproti předchozímu roku. Od analytiků pak na prezentaci investorů 10. května vzešla celkem logická otázka, jak operátor k číslu 85 % přišel. KPN vysvětlil, že používá software na analýzu datových paketů, aby de facto „šmíroval“ chování svých zákazníků na síti. To se samozřejmě rozkřiklo v médiích a vedlo k poměrně rychlé přípravě zákona o síťové neutralitě, který byl vypracován a schválen během necelých dvou měsíců.

My sice neznáme přesné znění nizozemské legislativy zaštiťující síťovou neutralitu, ale dokážeme si představit jedno řešení, které by mohlo být přijatelné jak pro zákazníky, tak pro operátory. Stačí nějakým způsobem omezené připojení nenazývat připojením k internetu. Může se jednat třeba o připojení k síti operátora, která je připojena k internetu, ale nefungují v ní konkrétně ty a ty služby, které by jinak fungovaly, pokud by se zákazník nepřipojoval k této síti, ale skutečně k internetu. Dle tohoto pravidla by ani naši tři největší operátoři nesměli hovořit o tom, že své zákazníky připojují k internetu, protože blokují přístup k některým jeho částem na základě jistého seznamu od Internet Watch Foundation, jehož obsah veřejnost nezná. Pakliže v nabídce bude řeč o připojení k internetu, musí se jednat o internet se vším všudy, tedy bez omezení jakýchkoli služeb nebo stránek. Aplikací takto jednoduchých pravidel bychom pak ani nemuseli o zákoně o síťové neutralitě hovořit jako o regulaci, jak se v Nizozemsku děje. V nabídce operátorů by pak mohly zůstat tarify s omezením, pouze by zákazník nebyl uváděn v omyl tím, že by mu byla nabídka předkládána jako „připojení k internetu“.