Televize bez intimností, aneb návrh zákona, o němž jsme neměli vědět
Cestu k zákonodárcům si pomalu vyšlapává novela vysílacího zákona, za kterou by se tuzemská vláda nemusela stydět ani před šedesáti lety. Prosazuje totiž cenzuru intimních scén, cenzuru politických názorů a to vše mělo legislativním procesem projít v tichosti, pod pokličkou, protože návrh zákona je neveřejný.
Ale pěkně postupně. Návrh zákona dostaly k připomínkování televizní a rádiové stanice, díky nimž vše prasklo. Legislativní proces měl být završen na jaře - díky tradičním odkladům došlo k posunu na srpen. Tím, co překvapilo nejvíce lidí, je zákaz „explicitních sexuálních scén“. Tím není myšleno jejich vysílání před 22 hodinou, ani tím nejsou myšleny pornografické snímky. Jde o kompletní zákaz vysílání jakéhokoli obsahu, který obsahuje erotické scény. Termínem „explicitní sexuální scéna“ je obvykle myšlena jakákoli scéna, která zjevně prezentuje hraný nebo skutečný milostný akt. Zda tato definice platí i v případě zákona není jasné - podle dostupných informací totiž návrh nijak nedefinuje, co je ještě „explicitní“ a co už ne.
Nejasnost výkladu zpravidla vede k úzkostlivé snaze nadefinovat si hranici co nejkonzervativněji a dodržovat ji pro jistotu ještě s určitým ochranným pásmem, protože o peníze jde až na prvním místě a žádná stanice nebude riskovat vysoké pokuty za porušení novelizovaného zákona. Nabízí se řečnická otázka: Dočkáme se během letošních Vánoc Angeliky nebo Pretty Woman? Ne že by mi vadilo, kdybych se bez nich musel obejít - vadilo by mi ale, pokud by byl tradiční program nabourán zákonem, který to, co bylo doposud vnímáno jako obsah vhodný k rodinným oslavám vánočních svátků, bylo přesunuto do škatulky s nápisem „nevysílatelné“… vlastně do trezoru.
Angelica z roku 2014 - v rámci zachování dekora nerozklikávejte ;-)
I kdyby scény těchto již klasických filmů ještě do této škatulky nespadly, o poznání těžší by to měla soudobá produkce - ať už třeba nová Angelica (z roku 2014), nebo některé díly Game of Thrones, které jsou o něco „explicitnějšího“ ražení.
Game of Thrones, po
Paradoxem je, že k milostnému aktu by se televize neznala, na druhou stranu řezání těl motorovou pilou, střílení lidí, odřezávání hlav a upalování zaživa by zůstalo na denním pořádku. Tím přitom výčet absurdit nekončí. Novela počítá s rozdělením a značením obsahu podle věku diváka na kategorie do 7, 12, 15 a 18 let. Rozhlasové stanice pak překvapily regulace pro neslyšící.
Nabízí se otázka: Jde pouze o slepenec, paskvil, zkrátka nedodělek, na kterém se podílelo příliš mnoho osob, kdy jedna nevěděla, co dělá druhá a jejichž vedení jen dalo výsledku korunu v důsledku vlastní hlouposti? Mohlo by se zdát, že za tím víc není. Jenže ani těmito regulacemi zásahy do televizního vysílání nekončí. Novela totiž zavádí vymáhání politické korektnosti pod hrozbou finančních pokut. Co je ale politická korektnost? Pokud televize odvysílá ostrou kritiku v důsledku kauzy politické strany ABC, musí odvysílat i kritiku strany XYZ, i kdyby si důvody měla vymyslet?
Opět zde vzniká těžko definovatelná (a zde zřejmě navíc nedefinovaná) hranice. V kontextu všech dostupných informací se skoro zdá, jakoby neveřejný návrh obalený cenzurou erotiky, měl jen odvést pozornost od zavedení určité politické cenzury. Občané popuzení nesmyslně prudérní až puritánskou novelou budou vyžadovat zmírnění nebo vyškrtnutí příslušných pasáží o intimních scénách, spokojeně budou slavit dosažení svého cíle a poslanecká sněmovna mezi tím odhlasuje zákon aplikující jistou formu televizní politické autocenzury. Člověk má chuť říct si - ale co, může mi to být jedno, na televizi už stejně skoro nekoukám, mám internet. Jenže ten může přijít na řadu příště...