S ohledem na kombinaci o 5,9 % více stream-procesorů a texturovacích jednotek s o 8,3 % vyšším boostem by teoreticky mohlo být dosaženo o 14,8 % vyššího aritmetického a texturovacího výkonu. Počet ROP stoupl o 9,1 %, což v kombinaci s vyšším boostem může znamenat o 18,2 % vyšší fillrate. Na druhou stranu paměťová propustnost stoupla méně, o 9,1 %.

Při zahájení prodejů jsme na základě těchto teoretických parametrů odhadovali herní výkon vyšší o 9-12 % oproti GeForce RTX 2080 Ti. První herní výsledky ve 4K ukazují následující skutečné rozdíly:

• Hitman: 9 %
• Metro: Last Light: 12 %
• Shadow of the Tomb Raider: 5 %

Výsledky v nižších rozlišeních najdete v grafech:

Jako anomálie vypadá výsledek ve hře Hitman v rozlišení 2560×1440, který nekoresponduje a s výkonem v 1920×1080 a 3840×2160 a dále v Shadow of the Tomb Raider v 1920×1080, kde je posun Titan RTX vyšší než očekávatelný (naopak v nižším rozlišení by bylo možné čekat vyšší limitaci procesorem a tedy menší prostor pro růst výkonu při použití výkonnější grafické karty). To jsou ale detaily, které lze s ohledem na cenovou a výkonnostní relaci považovat za nepodstatné. Těžko očekávat, že si kartu v ceně $2499 bude většina zákazníků pořizovat pro 1080p monitor.

Na základě prvních výsledků lze konstatovat, že výkonnostní rozdíl koresponduje s očekáváním. Karta pravděpodobně nedosahuje boostových frekvencí tak často, jako GeForce RTX 2080 Ti, takže přes papírově vyšší boost není rozdíl v reálu tak významný. Karta tedy osloví spíše neherní zájemce, kteří z nějakého důvodu ocení 24GB kapacitu paměti (nevadí-li absence ECC), nebo její výkon v tensor operacích s FP32 sčítáním (nevadí-li nemožnost použití v datacentrech).