Nvidia udělala tečku za snahami o akvizici ARM: Prodala i stávající podíl
Vážnější zvěsti o plánované akvizici ARM ze strany Nvidie se objevily začátkem srpna 2020. Jen pár dní poté vydala BBC článek nazvaný „ARM sale to Nvidia would be a disaster“, kde Hermann Hauser, který společnost v roce 1978 s Chrisem Currym zakládal, vysvětlil, proč takové řešení nepovažuje za optimální:
„Jedním ze základních předpokladů pro fungování obchodního modelu ARM je, že může prodávat každému. Na Softbank bylo spásné, že nešlo o společnost vyrábějící čipy, což zachovalo ARM neutralitu. Pokud se stane součástí nVidie, většina licencujících zákazníků budou konkurenti Nvidie a budou se samozřejmě poohlížet po alternativách.“ --- Hermann Hauser, zakladatel ARM |
Nvidia záměr koupit ARM oficiální cestou potvrdila v polovině září 2020, mluvilo se tehdy o ceně $40 miliard. Následující rok se tak nesl ve znamení velkých akvizicí. Nvidia chtěl ARM za $40 miliard, AMD kupovala Xilinx za $35 miliard a o Intelu se proslýchalo, že tehdejší šéf Pat Gelsinger neviděl výstavbu nových továren jako dostatečně rychlé řešení a uvažoval o akvizici GlobalFoundries za $30 miliard.
Ještě v roce 2021 oznámila GlobalFoundries ústy svého CEO, že společnost má vlastní plány a k akvizici nedojde. V lednu 2022 pak následovala zpráva, že Nvidia v tichosti vzdává snahy o akvizici ARM (problém neměl pouze Hermann Hauser, ale také antimonopolní úřady), a tak z očekávané trojice byla dokončena pouze akvizice Xilinxu ze strany AMD, která se v důsledku neúspěchu ostatních pokusů stala největší akvizicí v dějinách polovodičového průmyslu.
Nvidia, která od února 2022 držela určitý podíl v ARM, bez zjevného cíle se snahami o akvizici pokračovat, nyní svůj podíl o 1,1 milionu akcií v ceně $140 milionů prodala. Zbavila se celého podílu, takže nyní nevlastní jedinou akcii procesorového výrobce. Tím můžeme považovat snahy Nvidie o získání procesorové architektury ARM za vlastní za uzavřené.





















