Analytik Doug Freedman z RBC Capital Markets poukázal na fakt, že když Nvidia prokázala větší flexibilitu než jiné firmy, co se týká možnosti rychlého přechodu od jednoho výrobce k druhému, mohla by tuto schopnost začít využívat jako konkurenční výhodu a využívat výrobních kapacit i dalších výrobců.

Freedman jako nejpravděpodobnějšího kandidáta vidí Intel a to nejen z důvodu jeho pokročilých procesů, ale hlavně pro zajištění dalších finančních toků. Tohle potřebuje trochu podrobněji vysvětlit: Z hlediska výrobců křemíkových placek je Nvidia zákazník, jehož hodnota dosahuje $1,7 miliardy ročně. To je poměrně lákavé sousto a výrobci jsou schopní udělat leccos, aby jej získali, nebo si ukousli alespoň část. V současné době zároveň Intel posílá Nvidii poplatky za technologie, které má od ní licencované.

Pro Nvidii je to dost podstatná část příjmů (však integrovaných grafik Intelu, z nichž jsou poplatky odváděné, jde na trh 2× víc než grafik AMD a Nvidie dohromady). Jenže jak upozornil James Coviello z Goldman Sachs, licenční smlouvy jsou podepsané do konce roku 2016 a pokud je Intel neprodlouží, přijde s rokem 2017 Nvidia o tento zdroj příjmů.

Analytici proto předpokládají, že by Nvidia mohl Intelu nabídnou část ze svého $1,7miliardového koláče výměnou za prodloužení licenčních smluv. Takové gesto by nejen zúžilo spolupráci obou firem, ale také ujistilo investory, kteří po zmíněném Coviellově zjištění chtějí slyšet i něco pozitivního.

Intel už v minulosti uvedl, že nemá zájem poskytovat své pokročilé výrobní linky firmám, které vnímá jako konkurenci, nebo které by se konkurencí mohly stát. Pokud vezmeme v potaz odklon Tegry od telefonů ve chvíli, kdy Intel projevil zájem do této branže vstoupit, dá se říct, že alespoň tady se cesty obou firem nekříží. Stejně tak high-endové produkty a vyšší mainstream řady GeForce nijak Intel neomezují. Určitý střet zájmů je v low-endových GeForce pro notebooky, které Intel vidí nerad.

V minulosti dal najevo, že tyto produkty vnímá jako něco, co navyšuje cenu notebooku výrazněji než užitnou hodnotu a byl by raději, pokud by zákazník tyto peníze „navíc“ vydal za nějaký z lépe vybavených produktů Intelu. Z našeho pohledu to ovšem byla jen teorie, řada procesorů s rychlejšími grafikami Iris Pro dosud byla příliš drahá na to, aby ji zákazník nakupující notebook mohl vnímat jako alternativu k low-endové GeForce (šušká se, že ceny Iris Pro u 14nm procesorů Intelu půjdou níž, ale to jen na okraj). Celkově lze říct, že Nvidia cestu Intelu nijak významně nekříží a jde tedy jen o to, zda by bylo přimhouřeno něčí oko nad segmentem notebooků. Výhodné by to bylo pro obě strany.