Přesto, že většinou média hovoří o projektu až s jakousi tajemnou úctou, proběhla celá situace tak nějak po česku. I když nelze upřít prof. Ivo Vondrákovi z VŠB-TU a celému týmu zásluhy za velký kus práce, kterým sehnání financí (dotace ve výši 1,8 miliardy Kč) a ustání administrativního mlýnu jistě byly, nemůžeme pominout okolnosti, které stavbu provázejí.

Pamětní deska

I když se několik zvěstí objevilo již dříve, vážný úmysl postavit v Ostravě výpočetní centrum těchto rozměrů byl veřejnosti představen v první polovině roku 2011. Vzpomenout můžeme specifikace: Superpočítač budou tvořit tři clustery. Na prvním (menším) o 256 uzlech se začne pracovat dříve, nabídnout by měl 64bit x86 kompatibilní procesorová jádra o celkovém teoretickém výkonu 70 TFLOPS, kapacitě RAM 12 TB a úložišti o 1 PB. Tento bude doplněn menším 50uzlovým GPGPU clusterem, který zkombinuje x86 kompatibilní procesory s GPGPU kartami - společně o teoretickém výkonu 35 TFLOPS.

Koncem roku 2014 by mělo dojít k instalaci hlavního clusteru o 30 tisících CPU jádrech o výkonu kolem 1 PFLOPS. Operační paměť dosáhne 40 TB a úložiště 3,5 PB. Následně systém doplní ještě výpočetní centrum se sdílenou pamětí NUMA o kapacitě 2 TB (256 procesorových jader) a vizualizační centrum, které bude podle Vondráka „zpracovávat velké objemy dat projekčním zařízením“.

Ze stávajících projektů: Molekuly methylenové modři interkalované do mezivrství vrstevnatého silikátu montmorillonitu

Objevuje se též informace, že půjde o 14. nejvýkonnější superpočítač světa, ale ta je přebíraná z červnové zprávy roku 2011, takže není aktuální. Tehdy se předpokládalo, že při uvedení do provozu v roce 2014 by se mohl vejít do první stovky. Nyní se počítá s rokem 2015 a o specifikacích se už tolik nemluví - zdá se být čím dál pravděpodobnější, že parametry strojů odhalených v roce 2015 budou odlišné od těch popisovaných před dvěma lety.

V současnosti jsme z časového hlediska v polovině projektu. Právě tento týden došlo ke zahájení stavby, které nám tak trochu připomíná typicky české slavnostní otevírání několikakilometrových úseků dálnic „odnikud nikam“. Ta jsou tradičně provázena opakovaným stříháním a cintáním pentlí, kterých od počátku devadesátých let bylo tolik, že by je našim dálnicím mohl závidět i Čochtan.

Slavnostní zahájení stavby

V případě superpočítače byl plán poněkud jiný: Slavnostní delegace měla rozsvítit základní kámen. V poklepání buďto vedení vidělo příliš otřepané klišé, nebo bylo shledáno neadekvátním k charakteru projektu. První komplikace nastala kvůli hustému sněžení, které zdrželo ministra dopravy Stanjuru, druhý problém přinesl samotný základní kámen. Při nízkých teplotách - snad po vzoru Pendolina - vypověděl službu a nenajel. Nakonec nezbylo, než „cold bug“ obejít tradičním použitím kladívka a stavbu zahájit postaru.

Za poslední dva měsíce navštívili IT4I již tři ministři: Před Petrem Fialou a Zbyňkem Stanjurou to byl Karel Schwarzenberg

Nezbývá než výstavbě popřát větší štěstí, než jaké provázelo její zahájení. Na uvedení do provozu si ještě alespoň dva roky počkáme, a tak si zatím můžeme krátit čas počítáním ministrů, kteří se do té doby na stavbě objeví :-).