Otázky na Český Telecom
Kapitoly článků
Nejvíce otázek by podle našeho názoru mohlo a také mělo směrovat na Ing. Gabriela Berdára, ředitele ČTc. Jeho zastánci tvrdí, že se jedná o velmi schopného manažera, který změny v Telecomu myslí vážně. Jeho odpůrci (většina obyčejných uživatelů) mu vyčítá, nedostatečné personální změny na nejvyšších místech v ČTc, několik zjevných polopravd vypouštěných do médií a především to, že dosud nepocítili, že by Telecom nějak výrazně změnil svůj vztah k domácím uživatelům. Kdybychom tedy nebyli pracovně zaneprázdněni a mohli se zúčastnit debaty, zeptali bychom se asi na toto:
- Několikrát jste v rozhovorech pro média uvedl, že ČTc by se do 2 let mohl stát &quiot;nejlepším" operátorem v našem regionu. Předpokládáme, že jste se nechtěl srovnávat s nejvyspělejšími státy EU, ale pouze s kandidátskými zeměmi. Když se budeme soustředit pouze na širokopásmový Internet, tak by uživatele jistě zajímalo, jestli sledujete také svoje konkurenty a máte přehled o rychlosti zavádění vysokorychlostního Internetu ve státech jako Maďarsko, Polsko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko. Máme na mysli počet přípojek, které tyto státy mají, případně plánují a výši investic, které v tomto roce a v letech příštích plánují uskutečnit tamní národní operátoři. Pro úplný obrázek o aktuálním stavu DSL připojení doporučujeme k shlédnutí nejnovější údaje z 2. března, které najdete v tomto článku.
- Jak jste myslel své nedávné výroky, že ČR je jednou z nejlevnějších v Dial-up připojení ve špičce a vůbec nejlevnější mimo špičku? Máte pro veřejnost ještě jiné důkazy než několik postarších grafů OECD, do kterých ČTc přidal podle své vlastní metodiky vypočítané ceny za 10,20 a 40 hodin připojení. Podle hodnotící zprávy EK je totiž cena Dial-upu v ČR "ve špičce poměrně vysoká a mimo špičku relativně nízká". Tento výrok přesně vystihuje naší situaci. Doporučujeme vzít si do debaty kopii tohoto článku (kde se pokoušíme vysvětlit jak dospěl ředitel Berdár k názoru, že jsme nejlevnější v Evropě) a také poslední hodnotící zprávu EK.
- Ačkoliv se debata točí kolem vysokorychlostního Internetu, ke kterému Dial-up rozhodně nepatří, přece jen s jeho rozvojem úzce souvisí. Téměř každý současný uživatel širokopásmového Internetu totiž začínal na vytáčeném připojení. V současné době má Telecom něco kolem 900 tisíc uživatelů Dial-upu. Již víc než měsíc ČTc provádí zkušební provoz paušálu na období mimo špičku. Jste ochotni v případě, že pilot bude úspěšný přejít na model účtování "FRIACO" který využívají všichni národní operátoři v EU, kteří nabízejí flat-rate Dial-up? Pokud ne, tak co vám v tom brání? Chápeme, že nechat si od operátorů zaplatit každou minutu je pro Telecom výhodné, ale ze skutečným paušálem to nemá nic společného. Nebo celý problém vidíte jinak?
- Můžete vysvětlit uživatelům, jak jste došli k číslům 3 a 4,5 miliardy, které požadujete od státu a ČTc? Končí tím vaše požadavky, nebo budete vyčíslovat i ztrátu z předešlých let? Jakou vidíte naději, že bude stát ochoten zaplatit miliardy korun v situaci, kdy je státní kasa prázdná. Na koupi Eurotelu jste si museli půjčit, budete mít dostatek prostředků na investice do vysokorychlostního připojení. Například v Polsku se v průběhu příštích 2 let počítá s investicí v přepočtu ve výši téměř 4,5 miliardy Kč.
- V posledních dnech pobouřila veřejnost zpráva, že Český Telecom pozastavil Eurotelu jeho plány na spuštění vysokorychlostního Internetu s využitím technologie CDMA v pásmu 450 MHZ, místo stávající hlasové mobilní sítě NMT. Proběhlo jednání mezi ministrem Mlynářem a vaším předsedou dozorčí rady Felixem, kde pan Felix mimo jiné uvedl:
"Práce na projektu CDMA stejně jako rozvoj ADSL pokračují a příslušné orgány příští týden rozhodnou o termínu a parametrech spuštění CDMA Eurotelem."
Tento slib však padnul 20.2.2003 a dodnes žádné rozhodnutí ohledně tohoto problému nezaznělo. Zvolí Telecom cestu, kdy nabídne trhu jak ADSL tak CDMA s tím, že si budou oba druhy připojení v některých oblastech konkurovat, nebo projekt Eurotelu zastaví úplně aby nekonkuroval ADSL, které je pro ČTc alespoň podle vašich slov prioritou? - Do ceny ADSL musí jeho uživatel zákonitě počítat i poplatek za telefonní linku. Vy si stěžujete na ČTÚ, že vás nutí zůstávat na regulovaných cenách (jedná se o Home Standart, Mini a Zero). Tyto ceny však podle vašich tvrzení neodpovídají nákladům a nutí vás tak křížově financovat tuto ztrátu vyššími poplatky za volání a připojení k Internetu. V této souvislosti se mluví o částce 500 Kč. To by ovšem poněkud podražilo i ADSL. V případě, že by ČTÚ zrušil regulaci a povolil vám neomezený nárůst poplatku za linku, našli by jste odvahu skutečně tento poplatek zvýšit? V roce 2003 vám ubylo zhruba 72 tisíc linek. Předpověď odborníků pro tento rok je v důsledku přeřazení služby do vyšší sazby DPH ještě vyšší a hovoří se až o číslech 100-150 tisíc uživatelů. Nezbrzdilo by tedy navýšení poplatku za linku o cca 200 Kč rozvoj ADSL? Dokázal by zisk s ADSL pokrýt ztrátu vzniklou úbytkem počtu linek?
- Ve státech s vysokou penetrací ADSL už několik let s úspěchem používají různé metody podpory rozvoje ADSL. Ve Finsku například existují rozdílné ceny pro město a pro odlehlejší lokality. Tam zavádí tamní operátoři Mini DSLAMs o několika portech. V Dánsku si je možné objednat ADSL z každé pošty prostřednictvím koresponďáku. V Anglii je pro každou lokalitu předem stanovený nutný počet zájemců pro zavedení ADSL a uživatelé mají dobrý přehled o tom kolik zájemců ještě schází. V Polsku zase s úspěchem od minulého léta praktikují ADSL na zkoušku, kdy má uživatel celý měsíc na odzkoušení služby za symbolický 1 PLN (polský zlotý). Uvažujete o podobných způsobech podpory rozvoje ADSL?
Porovnání počtu ADSL přípojek k 31.12.2003 (zdroj:Internet pro všechny):