Nejvíce otázek by podle našeho názoru mohlo a také mělo směrovat na Ing. Gabriela Berdára, ředitele ČTc. Jeho zastánci tvrdí, že se jedná o velmi schopného manažera, který změny v Telecomu myslí vážně. Jeho odpůrci (většina obyčejných uživatelů) mu vyčítá, nedostatečné personální změny na nejvyšších místech v ČTc, několik zjevných polopravd vypouštěných do médií a především to, že dosud nepocítili, že by Telecom nějak výrazně změnil svůj vztah k domácím uživatelům. Kdybychom tedy nebyli pracovně zaneprázdněni a mohli se zúčastnit debaty, zeptali bychom se asi na toto:

1. Několikrát jste v rozhovorech pro média uvedl, že ČTc by se do 2 let mohl stát &quiot;nejlepším" operátorem v našem regionu. Předpokládáme, že jste se nechtěl srovnávat s nejvyspělejšími státy EU, ale pouze s kandidátskými zeměmi. Když se budeme soustředit pouze na širokopásmový Internet, tak by uživatele jistě zajímalo, jestli sledujete také svoje konkurenty a máte přehled o rychlosti zavádění vysokorychlostního Internetu ve státech jako Maďarsko, Polsko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko. Máme na mysli počet přípojek, které tyto státy mají, případně plánují a výši investic, které v tomto roce a v letech příštích plánují uskutečnit tamní národní operátoři. Pro úplný obrázek o aktuálním stavu DSL připojení doporučujeme k shlédnutí nejnovější údaje z 2. března, které najdete v tomto článku.
2. Jak jste myslel své nedávné výroky, že ČR je jednou z nejlevnějších v Dial-up připojení ve špičce a vůbec nejlevnější mimo špičku? Máte pro veřejnost ještě jiné důkazy než několik postarších grafů OECD, do kterých ČTc přidal podle své vlastní metodiky vypočítané ceny za 10,20 a 40 hodin připojení. Podle hodnotící zprávy EK je totiž cena Dial-upu v ČR "ve špičce poměrně vysoká a mimo špičku relativně nízká". Tento výrok přesně vystihuje naší situaci. Doporučujeme vzít si do debaty kopii tohoto článku (kde se pokoušíme vysvětlit jak dospěl ředitel Berdár k názoru, že jsme nejlevnější v Evropě) a také poslední hodnotící zprávu EK.
3. Ačkoliv se debata točí kolem vysokorychlostního Internetu, ke kterému Dial-up rozhodně nepatří, přece jen s jeho rozvojem úzce souvisí. Téměř každý současný uživatel širokopásmového Internetu totiž začínal na vytáčeném připojení. V současné době má Telecom něco kolem 900 tisíc uživatelů Dial-upu. Již víc než měsíc ČTc provádí zkušební provoz paušálu na období mimo špičku. Jste ochotni v případě, že pilot bude úspěšný přejít na model účtování "FRIACO" který využívají všichni národní operátoři v EU, kteří nabízejí flat-rate Dial-up? Pokud ne, tak co vám v tom brání? Chápeme, že nechat si od operátorů zaplatit každou minutu je pro Telecom výhodné, ale ze skutečným paušálem to nemá nic společného. Nebo celý problém vidíte jinak?
4. Můžete vysvětlit uživatelům, jak jste došli k číslům 3 a 4,5 miliardy, které požadujete od státu a ČTc? Končí tím vaše požadavky, nebo budete vyčíslovat i ztrátu z předešlých let? Jakou vidíte naději, že bude stát ochoten zaplatit miliardy korun v situaci, kdy je státní kasa prázdná. Na koupi Eurotelu jste si museli půjčit, budete mít dostatek prostředků na investice do vysokorychlostního připojení. Například v Polsku se v průběhu příštích 2 let počítá s investicí v přepočtu ve výši téměř 4,5 miliardy Kč.
5. V posledních dnech pobouřila veřejnost zpráva, že Český Telecom pozastavil Eurotelu jeho plány na spuštění vysokorychlostního Internetu s využitím technologie CDMA v pásmu 450 MHZ, místo stávající hlasové mobilní sítě NMT. Proběhlo jednání mezi ministrem Mlynářem a vaším předsedou dozorčí rady Felixem, kde pan Felix mimo jiné uvedl:
   "Práce na projektu CDMA stejně jako rozvoj ADSL pokračují a příslušné orgány příští týden rozhodnou o termínu a parametrech spuštění CDMA Eurotelem."
   
   Tento slib však padnul 20.2.2003 a dodnes žádné rozhodnutí ohledně tohoto problému nezaznělo. Zvolí Telecom cestu, kdy nabídne trhu jak ADSL tak CDMA s tím, že si budou oba druhy připojení v některých oblastech konkurovat, nebo projekt Eurotelu zastaví úplně aby nekonkuroval ADSL, které je pro ČTc alespoň podle vašich slov prioritou?
6. Do ceny ADSL musí jeho uživatel zákonitě počítat i poplatek za telefonní linku. Vy si stěžujete na ČTÚ, že vás nutí zůstávat na regulovaných cenách (jedná se o Home Standart, Mini a Zero). Tyto ceny však podle vašich tvrzení neodpovídají nákladům a nutí vás tak křížově financovat tuto ztrátu vyššími poplatky za volání a připojení k Internetu. V této souvislosti se mluví o částce 500 Kč. To by ovšem poněkud podražilo i ADSL. V případě, že by ČTÚ zrušil regulaci a povolil vám neomezený nárůst poplatku za linku, našli by jste odvahu skutečně tento poplatek zvýšit? V roce 2003 vám ubylo zhruba 72 tisíc linek. Předpověď odborníků pro tento rok je v důsledku přeřazení služby do vyšší sazby DPH ještě vyšší a hovoří se až o číslech 100-150 tisíc uživatelů. Nezbrzdilo by tedy navýšení poplatku za linku o cca 200 Kč rozvoj ADSL? Dokázal by zisk s ADSL pokrýt ztrátu vzniklou úbytkem počtu linek?
7. Ve státech s vysokou penetrací ADSL už několik let s úspěchem používají různé metody podpory rozvoje ADSL. Ve Finsku například existují rozdílné ceny pro město a pro odlehlejší lokality. Tam zavádí tamní operátoři Mini DSLAMs o několika portech. V Dánsku si je možné objednat ADSL z každé pošty prostřednictvím koresponďáku. V Anglii je pro každou lokalitu předem stanovený nutný počet zájemců pro zavedení ADSL a uživatelé mají dobrý přehled o tom kolik zájemců ještě schází. V Polsku zase s úspěchem od minulého léta praktikují ADSL na zkoušku, kdy má uživatel celý měsíc na odzkoušení služby za symbolický 1 PLN (polský zlotý). Uvažujete o podobných způsobech podpory rozvoje ADSL?

Porovnání počtu ADSL přípojek k 31.12.2003 (zdroj:Internet pro všechny):