Otevřený e-mail je též chráněn čtvrtým dodatkem ústavy, rozhodl odvolací soud v USA
Bylo nebylo – ale spíše bylo – jeden pán jménem Steve Warshak se jako spousta jiných rozhodl vydělávat na lidské hlouposti, tedy především „mužské hlouposti“ (lidská hloupost je obecně nekonečná, tudíž je v ní i nekonečný výdělečný potenciál a vzhledem k povaze nekonečnosti a poměru mužů a žen na Zemi není úplně nesprávné říci, že se dělí zhruba půl na půl mezi muže a ženy, ale jak plyne z matematických principů, polovina nekonečna je stále nekonečno ;-). Uvedl na trh „Enzyte“, tzv. bylinný „doplněk stravy“, který má „mužům zvětšovat ego“ tam, kde to ještě teoreticky jde (zkrátka jde o zvětšovač mužství). Pan Warshak nejspíše neprovozoval svůj byznys až tak docela čistým způsobem, alespoň za to měli jeho zákazníci a po čase také různé úřady, k nimž se praktiky Warshaka a jeho matky, která mu s tím pomáhala, donesly.
A tak vznikla žaloba, společnost Berkeley Premium Nutraceuticals zkrachovala (nyní se „přemiklíkovala“ na Vianda, LLC) a probíhaly soudní procesy a šetření. V nich se ovšem žalující strana, tedy USA, dopustila jedné chybičky, která by ji vzhledem k tamnímu precedentnímu soudnímu systému mohla ještě mrzet. Nařizovala totiž poskytovatelům e-mailových služeb sledování Warshakových e-mailů, což silně zavánělo porušováním soukromí, ale především něčeho, čemu se u nás říká „listovní tajemství“. To chrání čtvrtý dodatek ústavy USA, jenže generální prokurátor nejspíše pozapomněl, že e-maily a poštovní zásilky se v tomto ohledu prakticky neliší. A tak se pana Warshaka zastala Electronic Frontier Foundation (EFF) s tím, že po odvolacím soudu požadovala zamítnutí takto získaných důkazů (zajištěných e-mailů) s odkazem na fakt, že jejich získání bylo nelegální.
Odvolací soud skutečně argumenty EFF uznal a potvrdil, že e-mailová korespondence skutečně spadá pod ochranu čtvrtého dodatku americké ústavy. Toto rozhodnutí se dotýká mimo jiné legislativy v USA známé jako „Stored Communications Act“ (zákon o ukládání komunikace?), který určité soukromí v poštovní komunikaci garantuje, ale „online“ komunikaci dělí na dva typy s ne příliš jasnými hranicemi, co se týče e-mailu. Na neotevřené e-maily uložené na serveru poskytovatele po dobu nejvýše 180 dní se vztahuje ochrana toho ražení, že pokud si je chce vláda přečíst, musí dostat od soudu povolení podobné povolení k domovní prohlídce. Pokud už ale e-mail příjemce otevřel nebo si jej stáhl, tohoto povolení nebylo doposud zapotřebí, neboť se mělo za to, že e-mail na serveru leží výhradně proto, aby tam byl uložen a spadal tak do kategorie s nízkou ochranou.
Rozhodnutí odvolacího soudu tak přesunuje i otevřené e-maily do kategorie, na něž se ochrana vztahuje. Warshakův případ tím není uzavřen, ale vzniká zajímavý precedent, který mírně svazuje ruce americkým úřadům dychtícím po pročítání e-mailové komunikace.