Retrospektivní články o propadácích bývají poměrně oblíbené a zvlášť v létě, kdy je okurková sezóna (i když letos je to skoro výjimka, čeká se několik nových produktů) přijdou vhod. Redakce německého webu ComputerBase připravila pěkný článek i s tabulkami specifikací a rekapitulujícími grafy, který několik z těchto průšvihů připomíná. Říká se, že co člověk to názor nebo tisíc lidí, tisíc chutí, nicméně vždy jsou produkty, o jejichž úspěchu nebo neúspěchu panuje širší shoda a naproti tomu jiné produkty, které lze z různých úhlů pohledu hodnotit různě.

Zatímco se lze shodnout na tom, že Intel Pentium 4 (NetBurst) bylo slepou uličkou, AMD FX / Bulldozer přišel příliš pozdě a přinesl příliš malý posun, případně že Intel Arc / Alchemist avizovaného počtu 4 milionů prodaných kusů v letošním roce nedosáhne, v případě Vegy je situace podstatně složitější.

Vega, respektive 5. generace GCN, si dala za cíl vyřešit největší slabiny GPU Fiji (3. generace GCN s HBM), aby AMD po Polaris měla krom mainstreamu i nějaký produkt pro vyšší cenové relace. V tomto ohledu dosáhla velmi podstatných posunů. Například extrémně zvýšila efektivitu datových přenosů, takže s méně než poloviční datovou propustností oproti Fiji bylo GPU Vega 10 schopné dosáhnout o třetinu vyššího výkonu (2,66× vyšší FPS na jednotku přenosové rychlosti nepřinesla ani Navi 21 / RDNA 2 s Infinity Cache).

GPU Vega 10

Vega měla samozřejmě i slabé stránky, které byly rozebrány více než dostatečně. Přijetí v době vydání však bylo zjevně ovlivněno něčím jiným - nezdařilým marketingem. AMD se tehdy potýkala s podobným problémem jako Intel nyní: Mluvením o nadcházejících produktech dávno před jejich vydáním, různými přísliby, které zvyšují očekávání na nerealistickou úroveň a odklady, které (i když nejsou zdaleka tak extrémní, jako současné) často tato očekávání ještě umocňují („vylepšují produkt, aby byl ještě rychlejší“), zatímco ve skutečnosti k nim dochází z důvodu, že nebylo dosaženo stanovených cílů.

Přestože bývá symbolem nezdařilého marketingu označován plakát (z techdema) s nápisem „Poor Volta…“, ve skutečnosti tato prognóza docela vtipně vyšla (k tomu se ještě vrátíme) a skutečné chyby byly trochu jinde. Tak například jeden z posledních odkladů vydání herních karet spočíval v nedokončené podpoře pro řízení spotřeby čipu. AMD to tehdy vyřešila tak, že herní karty odložila a aby dodržela slíbené datum, vydala poloprofesionální model Radeon Vega Frontier Edition bez dokončené podpory těchto technologií.

Vega Frontier Edition

Výsledkem byly nepříliš lichotivé recenze, které pak řada uživatelů vztahovala i na herní modely Radeon RX Vega 56 a Radeon RX Vega 64. 300W Frontier ve skutečnosti dosahoval herního výkonu maximálně na úrovni 210W Radeonu RX Vega 56, přičemž spotřebu měl vyšší než Radeon RX Vega 64 (295W). Jelikož už AMD neposkytla vzorky Frontieru na testy herních modelů, chybělo ve většině recenzí přímé srovnání, ze kterého by tato skutečnost vyplynula a mnozí uživatelé, ale i recenze v podstatě mezi Frontier a Vega 64 kladly rovnítko.

Za další chybu lze označit prezentaci Vega Nano, která byla vnímána jako potenciální nástupce úspěšné Fury Nano (jádro Fiji). AMD ji ovšem nikdy nevydala, což přineslo zklamání zákazníkům, kteří na tuto kartu čekali. Společnosti Sapphire a PowerColor nakonec použily označení „Nano“ pro ITX varianty Radeonu RX Vega 56, což však nebylo úplně to, na co zájemci o nové Nano čekali.

Vysvětlení marketingových chyb samo o sobě ale nijak nerozporuje Vegu jako propadák. Onen slíbený druhý pohled spočívá v něčem úplně jiném. Většinou totiž zcela uniká pozornosti, že optimalizace architektury Vega snižující paměťové nároky v kombinaci s prvotními optimalizacemi pro vysoké taktovací frekvence daly této generaci (dá se říct) genetickou výbavu pro extrémní dlouhověkost. Málokdo si uvědomuje, že Vega začátkem srpna oslavila 5. narozeniny, přičemž nejnovější generace APU pro desktop, APU Cezanne neboli Ryzen 7 5700G je stále Vega, byť evolučně vylepšovaná.

Vega 12

Jen na GPU Vega 10 bylo postaveno 19 modelů grafických karet, mezi nimi i profesionálních akcelerátorů z řady Instinct. S GPU Vega 20, které dalo vzniknout 6 produktům, se AMD dostala do několika superpočítačů. Společně s menší Vega 12 pak AMD získala zakázky Applu a v podobě integrovaných grafik vytvořila pár s několika generacemi Zenu, díky nimž se AMD prakticky z nuly dostala na více než 20% podíl v mobilních počítačích - noteboocích. Nejde jen o APU Raven Ridge, Picasso, Renoir, Cezanne, Lucienne. Vega pohání i speciality jako APU Fenghuang Raven nebo Banded Kestrel, které krom produktů v embedded segmentu daly vzniknout několika mobilním herním konzolím. Například Atari VCS, která šla na trh teprve před 9 měsíci.

APU Cezanne: Zen 3 + Vega

Databáze webu TechPowerUp eviduje 75 produktů postavených na architektuře Vega, přičemž tento seznam nezahrnuje všechny jednotlivé modely APU, ale jen třídy grafik, z nichž některé využívá více modelů APU.

Může tedy být ošemetné označit za propadák architekturu, která se na silně konkurenčním trhu drží přes 5 let, která se rozšířila od stolních počítačů přes notebooky, herní konzole, servery až po superpočítače, která se spolupodílela na dosažení historicky nejvyššího tržního podílu AMD v noteboocích za celou historii firmy a která stále drží post nejvýkonnější integrované grafiky v desktopu.

Tím se, jak bylo slíbeno, vracíme ke sloganu „Poor Volta…“. Lze něco takového, jako popisují předchozí čtyři odstavce, říct o architektuře Volta, na které vznikly všeho všudy dva čipy, žádné GeForce, a která po vydání Ampere prakticky zmizela? Reálně na ní vznikl zlomek čipů, zlomek produktů, dostala se do zlomku tržních segmentů, prodala se v nesrovnatelně nižším počtu kusů a byť nejsou k dispozici data, kterými by to bylo možné přímo doložit, pak s ohledem na celkovou šíři portfolia a dobu prodejů si troufám tvrdit, že navzdory prodejům v profesionálním segmentu s vyššími maržemi nepřinesla generace Volta do pokladny Nvidia takové příjmy a zisky, jako Vega do pokladny AMD. Poor Volta… ;-)