Přiznám se, že Pentax K-01 se mi líbil. Taková zvláštní „mýdlová krabička“, zejména ve žlutočerné variantě s objektivem 40mm XS, prostě mě to lákalo. Plně si ale uvědomuji, že to byla asi nejohavnější věc, co kdy Pentax stvořil. Nepochopte mě špatně, po designové stránce myslím Marc Newson splnil zadání na jedničku, ale trh na něco takového nebyl připraven. Nyní Pentax, již pod křídly Ricohu, disponuje i tělem s pojetím ještě šílenějším.

V tuto chvíli nevíme, jestli je K-S1 skutečná zrcadlovka, která přijde na trh, nebo jen designérský koncept, se kterým si Pentax ve svém vývojovém oddělení hraje. Rozhodně je to ale nejhnusnější záležitost pod sluncem. Tak hnusná, až se mi vlastně líbí. Ale co funkční stránka?

Ze snímků je zjevné, že Pentax zkouší cesty, jak ještě více zmenšit své již tak poměrně malé APS-C zrcadlovky. Jistě mu vrtá hlavou Canon EOS 100D, velmi prťavý přístroj, ale na obranu Pentaxu si přiznejme, že Canon má 1,6× crop místo 1,5× cropu, takže má určitou výhodu ve zmenšování.

Pentax K-S1 nese ovládací kolečko až v horní části - podobně to řeší třeba Olympus u svých bezzrcadlovek a podobně to řešila třeba Minolta u malých kinofilmových zrcadlovek Dynax 4 a Dynax 5. Tím ale musel odsunout přepínač režimů, který se dostal na zadní stranu do poměrně bizarní polohy. Celé to ale umožnilo zmenšit grip i tloušťku těla, takže z této zrcadlovky vlastně zbývá jen bajonet a malý grip, ve kterém je ukryt akumulátor.

K-S1 je rozhodně nejmenší věc, co Pentax ukázal. Hranatý grip je daní za malou velikost (zde by klasické vykousnutí a anatomický tvar již nebyly k ničemu, spíše je při této velikost potřeba nějaký kompaktovější úchyt), zbytek jsou designové úlitby. Například ty divné zelené LED v přední části.

Pořád na tou koukám jak blázen. Jednu věc K-S1 nemohu upřít, a to fakt, že mě zaujal, zaháčkoval. Už aby byla Photokina (za necelý měsíc) pokud je K-S1 míněna jako skutečný model, bude uvedena na 99,99 % právě tam.

Tak co, líbí?