Máme tu třeba státní univerzitu ve Wisconsinu, konkrétně její odnož ve městě Whitewater. Zde svého času absolvovaly dvě doktorandky, které tam nyní učí (Cindy Lee Anderton, Elizabeth King). V rámci College i Graduate stupně se jim toto léto podařilo něco, o čem si zatím u nás v Česku můžeme nechat jen zdát (aspoň v redakci doufáme :-): vypsat letní kurz „Cultural Studies/Gaming“, jehož podstatou byla jakási analýza čehosi (asi čtvrté čakry Aštara Šerana) v Oblivionu. Bethesda si samozřejmě neodpustila přihřát si svoji polívčičku a s oběma učitelkami udělal rozhovor.

Možná se tedy ptáte, proč padla volba na Oblivion. Co je na této hře tak výjimečného? Inu, nic, prostě jej obě dámy hrají. Tečka. Jejich odůvodnění se nese slovy jako že si až překvapivě často všímaly, jak moc jsou události ve hře podobné těm v dnešní skutečné společnosti ve smyslu kulturních rozdílů, nerovnosti či sociální nespravedlnosti. A jak jejich postava ve hře reflektovala vývoj jejich osobní identity a systému hodnot či postojů. A nakonec tudíž jak by se dala sama hra využít k příslušnému experimentování směřujícím k pochopení diskriminace, tyranie, síly, privilegovanosti a tak podobně.

…

WTF?!

…

No zkrátka Oblivion je hra, která má celkem slušně propracované vztahy postav a její vnitřní vesmír se do jisté hloubky s přijatelnou věrností řídí pravidly skutečné společnosti. To je ostatně prvek, na kterém si Bethesda zakládá u Elder Scrolls série prakticky od prvního dílu Arena z roku 1994 a který je ve Skyrimu ještě pokročilejší (a totéž platí třeba pro Falout 3, potažmo Fallout: New Vegas).

No a tak Cindy a Beth nenapadlo nic lepšího, než se svým enthusiasmem zasednout a začít na toto téma debatovat, až dospěly k rozhodnutí, že kolem této hry postaví letní univerzitní kurz zaměřený na výše zmíněné aspekty rozvoje osobnosti. A světe div se, univerzitní komise tento kurz skutečně schválila. Hlavními cíli tohoto kurzu bylo následující:

1. sledovat, zdali hraní hry může zvýšit schopnost osoby k empatii a pochopení rozdílností jiných
2. sledovat, zdali napomůže studentům zlepšit jejich vlastní sebeuvědomění co se týče jejich postojů, předsudků či názorů pomocí reflexe skrze volby prováděné ve hře v reakcích na události v ní nastalé

V tomto místě nám dovolte přerušit povídání o tomto podivném experimentu. Obě učitelky ještě v rozhovoru probíraly výsledky jejich kurzu, ale na to už prostě nemáme sílu. Nedokážeme se zbavit pocitu, že toto je typická ukázka úpadku nároků na studenty nejvyššího vzdělávacího stupně a oběma dámám se nepodařilo nic jiného než „uvařit z hovna kuličku“, skrze kterou trochu podojí univerzitu, resp. zřizovatele/stát o nějaký ten bakšiš a opodstatní vlastní existenci v univerzitních strukturách jakožto „výzkumných pracovnic“. Snahou obou dam je totiž, aby se z letního kurzu tahle „vymlácená prázdná sláma“ stala regulérní záležitostí v rámci nějakého předmětu vyučovaného v rámci běžného semestru.