Jak je to se 4k videem a vztahy mezi HDMI, DisplayPort a HDCP?
Aby bylo na sestavě možné přehrávat (i zobrazovat) chráněné 4k video, což bude případ drtivé většiny komerčně distribuovaného obsahu, musí celý systém podporovat ochranu HDCP ve verzi 2.2. To je základní informace, kterou lze vyčíst v každém online průvodci pro kupující nových televizorů, monitorů, grafických karet a podobně. Informace je to pravdivá, ale poměrně nekompletní. I když zapojíme monitor se štítkem „podporuje HDCP 2.2“ do HDMI 2.0 konektoru se štítkem „podporuje HDCP 2.2“, nemusí ještě systém fungovat. Ale pěkně postupně.
Ve specifikacích produktů se v posledním roce často objevuje formulace „podporuje HDMI 2.0 a HDCP 2.2“. Uvádění konkrétní verze výstupního rozhraní jedním dechem s podporovanou verzí ochrany ale dalo vzniknout určitému falešnému povědomí, že jedna specifikace je závislá na druhé nebo opačně. To ale není, respektive nemusí být pravda.
Ochrana HDCP 2.2 byla standardizována v roce 2008 a byla vyvinuta tak, aby byla kompatibilní (i) s HDMI 1.4, DisplayPort 1.2, ale dokonce i s DVI nebo USB a řadou dalších rozhraní. V praxi se ale tato ochrana začala používat až v poslední době ve spojitosti se 4k videem a proto je spojována spíše s těmi typy rozhraní, které zvládají 4k video nějakou formou přenášet. Analogicky tomu jsou podporou HDCP 2.2 vybavovány spíše ty typy zařízení, které jsou i v ostatních ohledech vybavené pro přehrání 4k videa; není to ovšem podmínkou. Stejně jako může existovat systém s DisplayPort 1.2 podporujícím HDCP 2.2, tak může existovat systém s HDMI 2.0 výstupem, kde HDCP 2.2 fungovat nebude. Příkladem za všechny může být adaptér typu DisplayPort -> HDMI 2.0, který třeba sám o sobě HDCP 2.2 podporuje, ale je přes DisplayPort připojený ke zdroji, který s HDCP 2.2 pracovat neumí.
Pokud byla řeč o procesorech společnosti Intel, lze říct, že žádný z doposud uvedených nepodporuje nativně ani HDMI 2.0, ani HDCP 2.2 a pokud má koncové zařízení ve specifikacích tyto údaje, je to řešeno jinak. První možností je, že systém obsahuje řadič Thunderbolt, k němuž je skrze základní desku připojeno přinejmenším jedno rozhraní DisplayPort 1.2. Řadič pak (podle provedení systému) může nabízet HDMI 2.0 výstup včetně podpory HDCP 2.2. Druhou možností je, pokud výrobce základní desky osadí LSPCON, převaděč formátů. V případě procesorů generace Skylake bývá nejčastěji využíván MegaChips MCDP28x0, který dokáže na HDMI 1.4 výstupu povýšit podporu HDCP z verze 1.4 na 2.2 (což je zároveň pěknou ilustrací, že uvedení „HDCP 2.2“ ve specifikacích produktů ještě negarantuje, že je produkt vybavený HDMI 2.0 rozhraním, protože ochrana může být implementovaná i na starších verzích či na rozhraní DisplayPort). Dále pak, pokud jej systém podporuje, nabídne HDMI 2.0 výstup včetně HDCP 2.2. Nenabízí již ale HDMI 2.0a (pro HDR) ani DisplayPort s ochranou HDCP 2.2. Za zmínku stojí, že na výstupu eDP není podporována žádná úroveň HDCP a to bez ohledu na přítomnost přídavného řadiče.
Podle dostupných specifikací tomu nebude jinak ani u krátce uvedených mobilních procesorů Kaby Lake, nativní podpora HDMI 2.0 a HDCP 2.2 stále chybí, takže dvoujádrové mobilní procesory Kaby Lake-Y a Kaby Lake-U, které budou letos na podzim dostupné, končí na HDMI 1.4 s HDCP 1.4 - pokud výrobce základní desky nezvolí některé rozšíření popsané o odstavec výše. Druhá vlna procesorů Kaby Lake (jak mobilních, tak desktopových), která bude vydaná a dostupná někdy během nadcházející zimy, by již měla doplňovat nativní podporu HDCP 2.2. Zatím však není známo, zda bude vybavena nativním rozhraním HDMI 2.0 (nebo lépe HDMI 2.0a / 2.0b / 2.1), či zda Intel ponechá tuto funkcionalitu opět na přídavném řadiči. Nativní podpora HDCP 2.2 na výstupu DisplayPort by nicméně umožňovala použití externích redukcí DisplayPort -> HDMI 2.x, respektive těch, které podporují HDCP 2.2 (např. od PowerColoru).
Závěrem si neodpustím krátký povzdech. Již bylo vydáno mnoho desítek filmů na 4K Ultra HD Blu-ray, přesto ve světě x86 systémů nevznikl hardware, díky němuž by bylo možné postavit plně vybavený systém do malé obývákové krabičky, který by nativně a hardwarově podporoval všechny standardy, které jsou třeba pro plnohodnotné a zároveň energeticky nenáročné (~tiché) přehrání jakéhokoli obsahu. Podmínkami jsou:
- plně hardwarová podpora HEVC / h.265
- podpora 60 FPS
- podpora 10bit hloubky (profil Main10)
- podpora zpracování HDR
- výstup HDMI 2.0a (HDR metadata) nebo pokud možno vyšší (dynamická HDR metadata)
- podpora HDCP 2.2 na HDMI 2.x
Pokud se tyto parametry již na nějakém produktu sejdou, jde zpravidla o samostatné grafické karty (Radeon RX 460 / RX 470 / RX 480, GeForce GTX 950 / GTX 960, GeForce GTX 1060 / GTX 1070 / GTX 1080, Nvidia Titan X), které se kvůli rozměrům do podobného typu zařízení nehodí. Ve světě x86 procesorů se zatím neobjevilo integrované GPU, které by tento set zvládalo kompletně. Intel Skylake nepodporuje hardwarově 10bit hloubku a i po doplnění přídavného řadiče končí výstup na HDMI 2.0, nově vydaný mobilní Kaby Lake již podporuje 10bit hloubku, ale možnosti výstupu se oproti Skylake nemění, AMD Bristol Ridge alias Carrizo-refresh nepodporuje 10bit hloubku a AMD Stoney Ridge, který 10bit hloubku umí, zase ji (přinejmenším v doposud vydaných modelech pro embedded segment) podporuje jen do 30 FPS. Intel Atom Apollo Lake, který umí 10bit hloubku přehrávat i při 60 FPS, pro změnu disponuje pouze výstupem HDMI 2.0, tzn. bez podpory HDR.
Toto není kritika výrobců, spíše konstatování skutečnosti. Současná realita je důsledkem uzavření standardů pro 4K Ultra HD Blu-ray až na poslední chvíli, kdy byla většina integrovaného hardwaru hotová. Dlouho totiž nebylo jasné, jaké parametry bude muset hardware splňovat (především co do kompatibility s HDR) a v návaznosti na to pak vznikla řada standardů pro HDMI výstupy (HDMI 2.0, 2.0a, 2.0b a 2.1), které na vývoj specifikací pro HDR zobrazování reagovaly.