Vyjednávání mezi taiwanskými výrobci CD-R médií a holandským Philipsem nadále pokračují a nezdá se, že by mělo dojít k nějaké uspokojivé dohodě pro obě strany. Taiwanci stále oponují, že poplatky jsou velmi vysoké. Philips na to odpověděl odkladem patentové kvalifikace všem místním výrobcům, mimo Acer Media a Nan Ya Plastic. Přiznám se, že politika Philipsu, kdy dává poplatek ne paušálně, ale každé firmě zvlášť, mě přijde ehmm... no zkrátka diskrimační. Dobrou krev to jistě mezi zúčastněnými nedělá.

Poté, co Philips ze seznamy adeptů na udělení licence vyřadil Lead Data a Gigastore, vyřadil 2. května i další malé a střední výrobce CD-R médií z Taiwanu. Taiwanští producenti ale moc překvapení nebyli. Vědí totiž velmi dobře, že Philipsu dluží nemalé částky za licenční poplatky z předchozích měsíců. Philips jim dal ultimátum, že očekává platby do konce dubna, na které firmy nereagovaly a stále odpovídají tím, že poplatky jsou stanoveny velmi vysoko a očekávají další jednání o této otázce.

CMC Magnetic také nedostala licenční smlouvu. A to i kdyby se snad na nějaké kompromisní ceně obě firmy dohodly. Důvod je prostý, CMC dluží Philipsu za poplatky ještě z loňského roku.

Hned po této zprávě od Philipse zveřejňuje CMC na svých stránkách informaci o nové licenční dohodě (asi zaplatili dluh :-). Dohoda zní takto: Za média vyrobená v roce 2001 CMC zaplatí 0,035 U$ (oproti původním 0,045). V roce 2002 pak 0,04U$ a pro rok 2003 byl poplatek stanoven na 0,045U$. Smlouva byla podepsána na dva roky.

Ruku v ruce s takovými informacemi se nesou další zprávy o zdražení CD-R médií. Další takovou firmou je I/OMagic, která zvyšuje ceny od 1.července. A opět uvádí stejné důvody: zvýšení licenčních poplatků, snižení dodávek, méně výrobců a také vyšší náklady na výrobu.

Celá tato causa dostává zajímavých obrysů také proto, že EU se rozhodla zkoumat případné dumpingové ceny taiwanských exportérů médií. Mezi zkoumanými firmami není nikdo jiný než Ritek, CMC Magnetic nebo Princo.

A aby toho nebylo málo, dojde ke zkoumání 30-ti taiwanských výrobců, podezřelých z dumpingových cen, také v Korei. Stížnost podal největší korejský výrobce videokazet, CD a CD-R médií, firma SKC spolu s dalšími třemi místními výrobci. A opět i zde se mluví především o CMC a Riteku. SKC tvrdí, že tito výrobci dováží svá média do Koree za 0,20U$ (nebo i méně), zatímco místní výrobci nejsou schopni dodat na trh levnější média než 0,25U$. Uvědomíme-li si, že se v Koreii prodá více jak 70 milionů CD-R médií a zaujímá-li taiwanský dovoz až 70% celkového prodeje, nepůjde o žádné malé částky. Možná vás také překvapí, že taiwanšté firmy vyrábí až 71% celosvětové produkce CD-R médií (údaj platný ke konci roku 2000). Jejich ceny již položily nejednoho výrobce na starém kontinentu, ale i v USA. Poslední obětí je třeba TDK, která zavřela v květnu závod na výrobu CD-R médií v Georgii. Někteří japonští výrobci pak již třeba zavřeli své závody v USA (Ricoh, Mitsui). Eastman Kodak, kdysi jeden z největších výrobců médií, již před dvěma lety sloučil výrobu s Matsushitou.