Šasi notebooku je umělohmotné. Nenajdeme zde žádné magneziové či karbonové části. To má za následek zejména „měkce působící víko“, které se (zavřené i otevřené) uprostřed mezi dvěma úchyty snadno prohýbá a působí proto velmi zranitelným dojmem. Perličkou je zde skutečnost, že logo Lynx ve tmě při rozsvíceném displeji svítí. Proto je možná škoda, že je nalepeno tak, že při otevření je vzhůru nohama. Kladem jsou jednoznačně malé rozměry a nízká hmotnost.

Po otevření vidíme širokoúhlý lesklý displej s rozlišením 1280×800. U něj nám pak vadila zejména skutečnost, že se v něm odrážela spousta věcí (např. lampa) i v zapnutém stavu. Práce na přímém slunci se nám jeví jako prakticky nemožná, protože v tom případě zde není skoro nic vidět. Ale to je ostatně problém většiny lesklých notebookových i stolních LCD displejů, které ale na oplátku nabízejí mnohem lepší kontrast i podání barev než ty obyčejné.

Velmi příjemná je malá výška notebooku, která umožňuje opravdu pohodlné psaní na klávesnici. Tím má u nás notebook, spolu s nízkou hmotností a rozměry, velké plus. A ač se to nezdá, má touchpad i „scrolovací“ zónu, která nahradí kolečko u myši. Ta se nachází dle nastavení buď na pravé (vertikální posouvání) nebo ve spodní části (horizontální posouvání) dotekové plochy. Zde nám vadila jiná věc. A sice nemožnost jej snadno úplně vypnout prostřednictvím tlačítka umístěného v oblasti klávesnice, protože to notebooku úplně chybí. To hodnotíme jako velký nedostatek.

Hned pod displejem vidíme vedle tlačítka „Power“ několik dalších, které slouží ke snadnému spuštění či zapnutí programů či zařízení (zleva): Media Player, Bluetooth, Internet Explorer, Outlook Express, WiFi. Bohužel jsme nenašli žádný prográmek, kterým by šla překonfigurovat na spouštění jiných programů. Chybí tlačítka pro přímé ovládání hlasitosti v pravém a levém horním rohu umístěných reproduktorů, což se musí dělat výhradně klávesovými zkratkami. A mluvíme-li o zvuku, nutno dodat, že není nikterak kvalitní. Plně dává za pravdu pověstem notebookových reproduktorů, jako pro přehrávání hudby či filmů nepoužitelných „šumítek“. I když otrlejší povahy si jistě zvyknou a jako nouzové řešení se při zavření obou očí dají použít. Opět jde o slabinu společnou velké části notebooků.

Ani pozice konektorů pro sluchátka, mikrofon či FireWire na čelní straně není vůbec šikovná, protože to může být při sezení s notebookem na klíně nepohodlné až obtěžující. A v případě infra portu umístěného pod výstupy zvukové karty i velmi nepraktické, protože zde je nutná „přímá viditelnost“ obou infra senzorů.

Napravo se nacházejí informační diody, vedle nich čtečka MMC/SD/MS/MS Pro paměťových karet a pod nimi PCMCIA slot. Dále zde vidíme výdech chlazení procesoru, S-Video televizní výstup, dva USB porty a externí analogový VGA výstup pro monitor či projektor. Co není dobře vyřešeno jsou USB porty, které mohou při použití některých flash disku jednak překrývat sebe navzájem, ale znemožní zapojení televizního kabelu do S-Video portu.

Levá strana posloužila zejména optické mechanice, u které se vám může velmi snadno stát, že se vám při manipulaci na klíně či v posteli snadno nechtěně otevře. Důvodem je vedle umístění i velké a vyčuhující tlačítko sloužící k vysunování plotny mechaniky. Vedle toho zde máme dva USB porty a konektory RJ45, RJ11 a poslední pro napájení ze sítě. Opět se musíme zastavit u rozmístění portů, protože zde opět USB při použití flash disku překryje port pro síťovou kartu, což je jistě méně milé než u předchozích dvou. Jako nedostatek se toto nepraktické rozmístění portů projeví až při častém využívání tří a více USB zařízení.

Pokud zabrousíme na spodní stranu notebooku, nacházíme zde dva plechové kryty pevného disku a také procesoru s grafickým čipem, pamětmi a WiFi. Nicméně použití plechových částí má za následek jistě pozitivní lepší výměnu tepla a tudíž i chlazení komponent, ale na druhou stranu je to vzhledem k vysokým teplotám procesoru (o kterých se zmíníme později) nepříjemné při používání notebooku na klíně. Na zadní straně je pouze zámek Kensington.