Šasi notebooku působí na první pohled kvalitním dojmem, skloubení černé a stříbrné barvy je navíc velmi vkusné. Nicméně kryt víka je doslova měkký, takže se velmi snadno prohýbá a nejsem si vůbec jistý, jak dobře by uchránil displej proti promáčknutí. Z pochopitelných důvodů jsem to ani nezkoušel. :-)

Skutečnou perlou je ale lesklý 17palcový širokoúhlý displej s plným HD rozlišením 1920×1200. Co se týče podání barev a kvality obrazu, tak mu subjektivně nemohu vytknout nic a rozhodně patří k nejkvalitnějším notebookovým LCD, jaké jsem měl „pod rukama“. Vzhledem k rozlišení mi sice zpočátku přišly ikony malé, ale šlo čistě jen o zvyk a naopak jsem si pak těžko zvykal zpět na svůj XGA displej 1024×768.

Co se pozorovacích úhlů týče, tak ty sice výrobce nikde neuvádí, ale mně přišly dostatečné. Z žádné strany text nijak nemizel ani nedocházelo ke zkreslení barev. To bývá u levnějších notebooků problém hlavně při sledování filmů.

Klávesnice mě ale zklamala, protože je i přes rozměry notebooku „ořezaná“ stejně, jako byla u 15,4palcového Megabooku M662. Zejména titěrný pravý „shift“ mně při psaní opravdu vadil, protože automaticky naučeným pohybem jsem jej na poprvé trefil jen párkrát. Dále mi opět „nevoněly“ malé šipky. Naproti tomu velký „enter“ byl fajn, stejně jako nízká a oblá hrana šasi u klávesnice.

O umístění klávesy „fn“ se také v diskuzích často vedou spory. Já jsem zvyklý mít v levém rohu „ctrl“ a napravo od něj pak „fn“, což mi vyhovuje více, takže jsem si na opačné umístění také musel zvyknout. Ale tohle bych za fatální nedostatek rozhodně neoznačil. Mnohem více mi vadilo, že pokud chci použít „home“ nebo „end“, musím k tomu využít nejen tyto klávesy, ale také již zmíněné „fn“. Z dalších klávesových zkratek zmiňme ještě „fn“ v kombinaci s „F1“ a „F3 až F8“, což umožňuje klasické akce jako je přechod do úsporného režimu, vypnutí zvuku a regulaci jeho hlasitosti, regulaci jasu displeje a přepnutí na externí displej. Hlasitost se pochopitelně zobrazuje na obrazovce.

Touchpad se vypíná speciálním tlačítkem přímo nad ním. V levém rohu si všimněte vestavěného mikrofonu, u kterého by se vám mohlo stát, že jej zakryjete při telefonování rukou. Skutečnost, že zde není webová kamera mi by mi nikterak nevadila.

Notebook má čtyři tlačítka pro rychlou volbu, ty spouští emailového klienta, internetový prohlížeč nastavené v systému jako výchozí a program Power DVD. Poslední aktivuje tzv. „silent mode“, což není nic jiného než snížení rychlosti procesoru, což má za následek snížení teploty jádra a následně i otáček chladiče. Prostě a jednoduše jde o manuální ovládání násobiče a jeho nastavení na fixní hodnotu 6×, přičemž maximální je 12×. A opravdu to funguje, teplota se okamžitě začne snižovat. Ale ve hrách a při jiných aplikacích, které vytíží CPU tak, že jede naplno a opravdu topí, to stejně nevyužijete, protože byste tak přišli o značnou část jeho výkonu. Ale nápad to není vůbec špatný. U tří předchozích tlačítek mi obecně vadila nemožnost je nakonfigurovat podle vlastní potřeby.

Informační LED nad nimi jsou vcelku jasně identifikovatelné a přehledné a indikují (zleva): zapnuté PC, WiFi a Bluetooth, úsporný režim, stav baterie (nabíjení, vybitý a plně nabitý akumulátor), „num lock“, „caps lock“, „scroll lock“ a „silent mode“.

Spodní dva obrázky ukazují detaIy čelní strany, kde je napravo vypínač pro WiFi a Bluetooth a vlevo je zase něco, co vypadá jako infra port. Ale systém nic takového nenajde a ani výrobce se o něm nezmiňuje. Nereaguje ani na dálkový ovladač. Nejspíše tak půjde o nějaký pozůstatek ze starších modelů, které používaly stejné šasi a FIR měly. Nad ním je opět vidět mikrofon.

Na levé straně notebooku je konektor napájení, USB port, optická mechanika, konektory zvukové karty a taky regulátor hlasitosti. Těch je ale na můj vkus na notebooku poněkud moc. Člověk pak neví, kde má zesilovat nebo zeslabovat dříve.

Co se kvality zvuku týče, je na vysoké úrovni díky kvalitním reproduktorům (umístěny jsou nad klávesnicí) a vestavěnému subwooferu. „Fajnšmekři“ jistě namítnou, že to ani tak nemůže hrát nijak dobře, ale většina notebookářů zvyklých na standardní „šustítka“ by jistě nesouhlasila. Já jsem byl spokojený.

Na pravé straně je ExpressCard slot, tři USB porty, mini-FireWire, čtečku paměťových karet SD, MS, MMC a MS pro a zámek Kensington. Zde bych pouze podotknul, že někdo může postrádat PCMCIA slot, který je nahrazen právě ExpressCard slotem. Jako vyslovený nedostatek bych to ale nehodnotil, protože vývoj člověk prostě nezastaví a při koupi nového notebooku s tím musí počítat a pokud je pro něj PCMCIA z nějakého důvodu důležité, musí zvolit notebook, který jej má.

Na zadní straně jsou S-Video a DVI-I s podporou HDCP, výdech chlazení, akumulátor a konektor RJ11 pro telefonní kabel k modemu.

Mimořádně zajímavá pro mě byla při recenzi spodní strana laptopu. Po odejmutí krytů vidíte rozmístění disků i kompletní chlazení procesoru a grafické karty. Kladně hodnotím skutečnost, že je vše snadno přístupné pro případný upgrade včetně obou paměťových slotů, CPU a grafické karty. Nahoře je místo pro akumulátor.

Vedle ventilátoru nad pevným diskem je pak subwoofer.