Yamaha F1 bude vůbec první vypalovačkou (uvidíme, zda ASUS bude rychlejší), která použije pro zápis CAV. Zde se hovoří o tzv. Full CAV, tedy otáčky zůstávají konstantní po celou dobu vypalování. Mění se pouze výkon vypalovacího laseru. Tento způsob vypalování je asi nejšetrnější k mechanické části, ale nejnáročnější pro celou logiku. Do této doby jsme se setkali u Yamah s P-CAV zápisem, kdy byly otáčky konstantní do jisté doby a konec CD se již nahrával jako CLV. Jiný způsob, nyní velmi hojně používaný, je Z-CLV. Jak název napovídá, nahrává se CLV po různých zónách. Výkon laseru je tedy vždy konstantní, ale mění se po skocích, jejichž změna je vyrovnávána ochranou proti podtečení bufferu. Tento způsob se ale vůbec nehodí pro výrobu matric pro lisování, logika musí zvládnout pouze přechod z jedné rychlosti na druhou, ale náročnější je řízení otáček, které se mění.

Nová Yamaha F1 dokáže pomocí CAV nahrát celé 80-ti minutové CD za neuvěřitelných 163 sekund (2:43)! To je samozřejmě kratší čas, než u kterékoliv 48× speed vypalovačky se Z-CLV. Ale například LiteOn LTR-40125W s P-CAV zápisem a maximální rychlostí 40× to zvládne za 2:52, a to už zase tak velký rozdíl není, nicméně Plextor PX-W4012TA s 40× Z-CLV již potřebuje 3:43.

Pro potřeby CAV (P-CAV) byl Yamahou vyvinut tzv. OWSC (Optimum Write Speed Control). Je-li pravda, co Yamaha uvádí, měla by tato technologie umět on-line měnit (a měřit?) úroveň energie vypalování, podle různých vlivů. Odborníci se zatím o funci OWSC přou. Jedni tvrdí, že je to naprostá hloupost, že si mechanika maximálně může na základě znalosti ATIPu zvolit optimální rychlost i průběh, může si své nastavení i na začátku média v OPC ověřit, případně korigovat. Že si dost dobře neumí představit, jakým způsobem by během vypalování mohla fungovat zpětná vazba. Druzí nejsou tak pesimističtí, i když i oni říkají, že během vypalování asi nebude možné bez další hlavy nějak testovat kvalitu vypálených pitů. Nicméně se dají použít další parametry, které mohou působit jako zpětná vazba. Především to je teplota a určitě čas. Já osobně myslím, že to bude oboje dohromady.

Ukazuje se tedy, ze CAV bude opravdu lepší, než Z-CLV, kde ještě navíc dochází k prokluzům média, při změnách rychlosti, což zapřičiňuje další nežádoucí vibrace, které mají na kvalitu nahrávání neblahý vliv. Určitě by nebylo od věci vzít tři média vypálená Z-CLV, P-CAV a CAV do laboratoře a pořádně se na ně podívat. Možná by se na to hodila i nějaká diplomka. Co říkáte studenti a profesoři?