Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k POWER9 zmizí z trhu a má bezpečnostní problém

no skoda.
Power9 bola dobra platforma pre servery

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Je nahrazena desítkou, takže pro IBM a její zákazníky se nic zlé neděje. Ale Raptor Eng. mají problém, buď zavřou krám a nebo přejdou na jinou architekturu.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

No, ty procesory by mohly být na second-hand trhu z těch klasických zlých škaredých nefree :) serverů, které teď budou decomissionované. V době, kdy ten Talos začínal, tak se IIRC daly poměrně levně koupit vyhazované Power8 servery, takže když se tohle podchytí a nebude se to šrotovat na recyklaci, tak může být dobrá zásoba pro tu open firmware etc, komunitu.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Člověk, co na tomhle jede, je buď vývojář, a stejně má k tomu vzdálený přístup, nebo nerd, kterému ale stačí G5, a na NASu má duální Pentium 3.
Kéž by existovalo i něco mezi tím, ale těch lidí bude fakt málo. Divil jsem se, že to Talos vůbec uživilo.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Ty ceny jsou brutální, ale nemyslím si, že by většina modelů byla z kategorie těch nižších konfigurací. Ostatně i turbo karty pro Amigu nebo i "novodobé Amigy" jely na podstatně levnějších variantách PowerPC embeded procesorů a i s tím byly výkonnější než dobové turbo karty. Takže kdyby někomu stačil G5 nemusí kupovat drahý Talos II.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

O Amize toho moc nevím. Ale právě o tom to je, když vám G5 stačí, nepotřebujete kupovat drahý Talos. A i já jsem rozvažoval hodnotu té svobody, kterou mi to přinese, a když jsem viděl cenovku, najednou mi ten Intel až tak nevadil.

Ostatně Power končí. Může končit klidně ještě 40 let, protože je neskutečně zažraný do státních správ, bank a vůbec kritických systémů. Ale nečekám od něj nic relevantní v běžném ani mém světě. Jeho výhody postupně zmizely, mission critical se řeší na vyšších úrovních a i z IBM je dlouhodobě cítit, že cílí jen na hodně vyjímečnou klientelu.

Když chcete obří archivační knihovnu, filesystem přes celou planetu, mainframe běžící 40 let bez restartu... to se o vás bude IBM zajímat. Ale i z jejích produktů Power mizí. Vlastně je obtížné najít pro něj využití.
A je to škoda, každé konkurence je škoda. Trochu doufat můžeme v MIPS v kombinaci se SMIC, ale obojí má pod palcem Čína, a ta je fuj fuj. Risc-V je momentálně ve stádiu pomalého růstu, kde může dlouho zůstat, a nakonec se usadit v microcontrolerech, nebo kdykoli vybuchne a za dva roky zaplaví mobilní svět. A rozvoj ARMu hodnotím hodně pozitivně. Hoši z Acornu odvedli vynikající práci, jak to zpočátku bylo pár lidí, mohou na sebe být hodně hrdi. Věřím, že většina prodaných tranzistorů světa je součástí právě nějakého ARM procesoru nebo SoC, často i s jejich GPU.
Na přednášky úvodu do Unixu jsem přestal chodit hned po té první, kde ten pán (jinak velmi chytrý a moudrý, ode mě to bylo dost hloupé) prohlásil, že RISC procesory už nikdo nepoužívá; a přitom nějaký ARM tikal ve většině mobilů v místnosti, a tím RISC neomylně držel prvenství v počtu procesorů na místnost. Kdyby si to dneska uvědomil, asi by se divil, kam se ten tichý a nezajímavý ARM probojoval, a že je dneska relevantní ve všech sférách CPU - od nejúspornějších MCU přes implementace v FPGA po velké superpočítačové monolity.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

tak zase, este stale je dost instalacii, kde tu Power architekturu hravo zaplatia usetrene Oracle licencie vdaka akceptovnej virtualizacii .. neviem ako si aktualne stoja Power procesory voci Epyc cpu, ale v porovnani s Xeonmi tam stale je velky naskok z pohladu priepustnosti a robustnosti ..

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Ostatně je třeba zničit Kartágo!

(Že Power končí čtu od přelomu století. Počítám, že do důchodu se toho nedožiju - IBM stále dělá nové generace mainframe CISC procesorů architektury Z - to je lineární vývoj od roku 1964 a poslední CPU bylo uvedeno někdy před rokem. Prodají toho stovky kusů ročně, stejně to vyvíj - aktuálně 8-core, 7nm technologie... Takže nečekám, že se dočkám konce Power, které má řádově větší penetraci.)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Z přesněji IBM Telum je z jiné planety, taková redundance, že si nechá líbit výpadek nejen RAM modulu, ale i celého kanálu i CPU. A nejčastěji je v mainframu osazeno 8 Telum patic. Takže ano, prodají toho stovky - celých mainframů.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nikdy jsem se s mainframem nesetkal, ale není tohle náhodou něco, co je v maniframech hezkých pár desítek let úplně běžné? Uměl to už Cray. A HP(E) to taky bude mít alespoň 30 let.

Nehledě na to, že na hardwarové úrovni toho dosáhnete i na x86. A pokud do hry přidáte virtualizaci, už je taková redundance nepodstatná, protože máte několik vyšších vrstev, kde ji také můžete řešit.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Cray nedělal mainframy ale superpočítače, takže si to pletete. A i na těch mainframech je stále co zlepšovat, i když se to třeba nezdá.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Diky za zbytecne pouceni, ale odpoved na otazku nikde. Klidne si smazte Cray a nechte jen HP.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tehdy to byl ještě čistě Cray. Byly to stroje pro vědecké výpočty, u těch se žádná redundance nepožadovala. Proti tomu mainframy si pořizovaly třeba banky, burzy nebo třeba velké firmy.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

ale odpoved na otazku nikde

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mimochodem právě proto, že se Cray zvládal srovnat s takovými závadami, přestože to byl "jenom" superpočítač, jsem zpochybil vyzdvihování téhož u nové generace mainframe.

Kdybych chtěl přednášku o Crayi, mám kam zajít, netřeba se namáhat :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pořád asi někdo nechápe rozdíl mezi redundancí na SW a HW úrovni. Samozřejmě některé věci uměly už mainframy v době, kdy ani neexistovaly mikroprocesory a procesor jako takový zabral půl skříně. Ostatně dost věcí které dnes bereme v CPU za běžné vzniklo v té době. Pořád je ale dost rozdíl server, superpočítač a mainfram, jsou to odlišné přístupy a u mainframu za výkon zaplatíte vždy nejvíc. A to i na spotřebě. Do mainframů IBM ani Power procesory nedává - ty jsou do serverů. Pro mainframy jsou procesory řady Z a nejnověji Telum. To jsou CISC procesory a mají zvláštnost, kvůli rychlosti reakce nemají základní a turbo takty, jedou trvale na 5,2 GHz. Něco takového si asi nemůže dovolit každý.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nechte si toho, co chápu a nechápu. Vyvracejte, co píšu.

Vyzdvihl jste redundanci na úrovni procesorů a paměťových modulů. Odpovídám, že HP umělo už před třiceti lety. Na tom se mimochodem nic nezměnilo. A umí to i ten Intel. Na hardwarové úrovni, byť o vrstvu výš, nemá to na starost CPU ale čipset.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A o to právě jde, že se to řešení přesunulo do CPU. Asi to nebude bez významu, když kvůli tomu ty procesory přešly i na nový název. HP nebo Intelu nic neubírám, u mainframů to musela být jedna ze základních vlastností už dlouho.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"A o to právě jde, že se to řešení přesunulo do CPU."
Nevěřím vám.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pokud jde o IBM mainfram, píši o procesoru Telum. Řada Power je určena pro klasické servery a cloud. Možná z toho vzniklo nedorozumění. Co se týká vzdáleného přístupu do RAM, to umí obě řady. A patrně i nějaké další vlastnosti typické pro mainframy Power bude umět.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"Kutil | před 10 hodinami | *
Z přesněji IBM Telum je z jiné planety, taková redundance, že si nechá líbit výpadek nejen RAM modulu, ale i celého kanálu i CPU."

Vypíchl jste vlastnost, která je v segmentu běžná přinejmenším třicet let. Vysmíváte se mi, že s tím nepracuji. Na otázku, jestli s tím pracujete, neodpovídáte.
Zdá se mi, že nic z toho, co jste napsal, nemá hodnotu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Dobře zapomněl jsem zdůraznit že na úrovni procesoru. Ale to je už myslím jasné. Mám dojem, že se chytáte slovíček.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A tomu právě nevěřím. Myslím, že dodnes jste nevěděl, že to ten Intel vůbec umí.
Rád bych se zeptal na výhody a nevýhody té implementace u Telum, ale obávám se, že byste mě buď zase poučil o tom, co to je, nebo byste si něco vymyslel, nebo byste rychle naběhl na wiki. To zvládnu sám.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Museli to umět všichni výrobci mainframů celkem logicky. Obecně je zakořeněno, že mainfram je něco zastaralé, co už je překonáno. Ale tak to evidentně není, rozdíl proti serveru je právě v úrovni zabezpečení a tedy v tom, jaké výpadky ještě ustojí a samozřejmě některé vlastnosti umí i mají i servery nebo pracovní stanice. A samozřejmě vím, že rozdíl mezi zabezpečením mainframu a serveru se časem stírá.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ale jeden rozdíl stále existuje. Server je stavěný na velkou paralelní zátěž, obecně jsou dimenzovány tak aby byly víc vytížené. Proti tomu u mainframu třeba na burze je důležité, jak rychle dokáže reagovat, protože většinu transakcí dnes už nedělají lidé, ale počítače podle algoritmu. A i proto by asi nemělo za stejnou pořizovací cenu srovnávat třeba výpočetní výkon mainframu a serveru.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vážně jsem si myslel, že bych se od vás mohl něco dozvědět.

V tomto případě výhoda je, že mainframe vám tu latenci dokáže garantovat, takže vy ji dokážete garantovat zákazníkům. Věc ve světě x86 takřka nevídaná. Nejde ani o to, že je nízká, ale že se na ni můžete spolehnout a bude poskytovat všem za všech okolností vyrovnaný výkon. Ale to nebude v případě burzy hlavní důvod, tím bude certifikovaná spolehlivost. Velmi nákladná věc, má smysl koupit hotové řešení. Od toho se vám pak bude odvíjet třeba cena pojištění. Zkuste žádat krytí v miliardách dolarů a vsadit na Intel :-)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Mainfram není běžné serverové řešení a nikdy nebude pro každé zákazníky. A je dobře že se výrobci serverů u mainframů učí lepšímu zabezpečení. Mě napadl takový příměr. To že některé věci jdou i na x86 řešení díky softwarové vrstvě je fajn, ale vždy to bude jako srovnání SW a HW RAID poli. V běžném provozu asi rozdíl nepoznáte, ale při výpadku disku a rekonstrukci dat už ano. A v tom je ten rozdíl.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

" běžném provozu asi rozdíl nepoznáte, ale při výpadku disku a rekonstrukci dat už ano. A v tom je ten rozdíl."
Můžu se jen tak pro zajímavost zeptat, proč má podle vás hardwarové pole výhodu zrovna při rekonstrukci pole?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To mne tak napadlo. Nejspíš by se ty výhody budou měnit i podle procesorového výkonu a vytížení CPU. Samozřejmě je to akcelerátor, takže odlehčí CPU, ale není zadarmo.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No osobně si myslím, že to není ten důvod. Ale výhodou SAN v této oblasti může být to, že na selhání disku se připraví s předstihem díky "AI".
Třeba zrovna IBM svá levnější SAN řešení realizovala Intelemm a teď, už jsem dva roky z oboru, předpokládám Epycem (kvůli více PCI-e linkám, HPE udelalo totéž). V případě IBM na tom sedí Linux, a kromě toho, že to má nějaká vlastní řešení ohledně redundance controlleru a loadbalancingu, což budou asi tak propojky mezi procesory na desce a pak software. Pak tam má flashku pro zálohování paměti baterku. Jinak se vše řeší softwarově na dvousocketovém serveru s x86 (přičemž v tom poli mohou být až 4). IBM. Je tam Intel, ne Power.

Hardwarové řešení přináší hlavně výhodu v garantovaných IOPS a jiných výkonových parametrech. Dneska jsou běžné SSD s 1,5 M IOPS, ale v době točivých disků jste byl zhruba na stovce IOPS na disk, a tam mělo smysl mít hardware na cachování a řešení fronty, protože se optimalizovalo, co mohlo.
Dokonce si myslím, že na SSD polích obvykle není doba rekonstrukce problém. A že naopak přišla doba, kdy mají softwarová pole smysl větší než dřív díky moderním souborovým systémům. Klidně tím stylem, jako jsem popsal u IBM. Vyvinout ASIC schopný řešit ZFS nebude jen tak. Ostatně Oracle je nejraději, když mu prostě předhodíte blokové zařízení, a on si to vyřeší sám.

AMD implementovalo do Zenu akceleraci tuším dokonce RAID6 na PCI-e NVMe. Výsledky benchmarků jsou dostupné, hardwarovým řadičům taky zvoní umíráček.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tak HW RAID měl smysl hlavně dřív u klasických disků a s příchodem serverových SSD už taky moc význam nemá. I když asi bude rozdíl, zda je v serveru disků 8 nebo 48 či až 60. Což 2,5" disky umožňují. Kategorie, která už úplně umřela jsou 15 tisíc otáčkové disky, ty ztratily smysl. Ale kombinace HDD a SSD pořád pro různý typ dat význam má. A jen drobnost k IBM. Mají vlastní UNIX i ještě nejméně jeden vlastní používaný OS (AIX a z/OS). V minulosti jich bylo ještě víc.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

U Cray vím řešení jen u prvních generací, dál bych už tápal.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To, že se ta věc prodává, neznamená, že je nějak extra přínosná. Zatímco před dvaceti lety bylo Power konkurencí i na koncovém trhu, dneska tam už neexistuje.
Že se to z legacy důvodů bude prodávat i za 40 let podobně jako ten cobol, co na tom běhává, neznamená, že to přináší něco nového.

Mně se tyhle mainframové věci dost líbí, ale hodně blbě se pro to hledá usecase. A to, že je ta situace taková, mě mrzí; rozhodně Poweru tohle pomalé umírání nepřeju.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Na NASu mám single core Geode, G5 mi stačila do konce roku 2017, kdy ten hw dosloužil fyzicky a nemělo smysl ho nějak lepit, protože by dosloužil brzy zase. Proto jsem pak pár let šetřil a 2020 si koupil Blackbird. V ČR je nás, pravda, s Talos II nebo Blackbirdem něco mezi pěti a deseti, ale když vezmu jak malá část světa je ČR, tak to zas až tak tragické s prodeji a uživením se nebude.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Sforza, tedy nejmenší POWER9 CPU z řady, se montuje jen do některých serverů, tipuju, že nadpoloviční většina těch decomissioned nebude vhodná k transplantaci do Talos II či BB.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Ale nešlo by navrhnout desku i pro ty vyšší? Vycházím z toho, že by byla snaha držet tu platformu power9 naživu, i když se nové CPU přestanou vyrábět, z těch open/anti-blobistických motivací.
Něco jako když se portoval libreboot na starý serverový a desktopový desky a obsolentní (repasovaný) Thinkpady.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Teď jsem psal jinde. IBM nedodává jen HW, ale celé řešení včetně SW. A možná už spíš to ani není prodej, ale dlouhodobý pronájem, takže je otázka, kolik toho staršího použitelného HW vlastně je a jestli by se vůbec vyplatilo pro to něco vyvíjet. Talos a Blackbird jsou takové vyjímky, nenašel jsem nic jiného podobného, kde by IBM dodávala jen CPU a možná část čipsetu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Problém je ten, že ty ostatní jsou už trochu velké na to, mít to v stolním počítači a rozumně to uchladit. LaGrange má TDP nějakých 225W a plochu jádra skoro 700mm2, procesor má celý 7x7 cm. Je sice hezké, co všechno to umí, ale navrhovat kolem takových čipů vyloupaných někde ze serverů novou desku, to by se nevyplatilo, ani kdyby výsledný produkt stál půl milionu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Právě a proto je malý zázrak, že se aspoň Talos II a Blackbird nějak dařilo. A ty procesory, co tam dávají jsou jen ve čtyřech variantách: 4 jádra / 90 W - 8 jader / 160 W - 18 a 22 jader / 190 W. Všechny mají stejný boost a liší se tak jen základní takty a počty jader... Z hlediska výkonu to není žádný zázrak a poměr výkon / cena by počítal jen blázen. Jenže nic podobného neexistuje.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ano, s oblibou říkám, že to žere víc vypnuté, než většina mých ostatních počítačů zapnutá. Ale minimálně v době uvedení nebyl výkonnější open hardware a nejsem si vůbec jist, že už je. Mně ty prachy za podporu myšlenky stály.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Na rovinu já na to mít prachy: Našlapaný PC na práci a hry, Talos II nebo aspoň Blackbird (tam je ale omezení na verzi procesoru přes TDP) na brouzdání po webu a nějaký malý server na data a síť. Já vím, je to drahé. Ale to sny bývají. Reálně by samozřejmě Web a server šly udělat na ARMu...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Musím říct, že na běžné domácí počítačování mi ten 8-core Blackbird stačí. Jak je to SMT-4 a to SMT je vcelku dobře udělané, tak i při pár paralelních virtualizacích/emulacích/kompilacích jen v xosview sleduju, jak se jádra hezky střídají. Jediné co to zaměstná naplno a nadlouho je render videa v 32 vlaknech v kdenlive a to jsem beztak přestal dělat, protože hardwarový encoder v iPhone to má beztak rychleji, žel o žádné hw akceleraci pro desktop nevím.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Pro paralelní zátěž je to dobrá architektura, ale velký výkon v jednom vláknu bych od toho úplně nečekal. Samozřejmě záleží s čím je srovnáváno. Proti R3 2200 G, což je 4 jádro ZEN 1 na 3,5 GHz, by to upgrade jistě byl. Ale protože zatím stále nechystám přejít zcela na Linux, je to čistě akademické srovnání.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ale reálně mi nejvíc nechybí výkon, spíš kapacita RAM, protože jsem tehdy neuváženě vzal jen 8 GB značkových modulů s vyšším taktem a je dost drahé je doplnit na dvojnásobek. Takže bych je musel úplně nahradit... To jsem hrubě podcenil, naštěstí se to trochu zlepšilo použitím dedikované grafiky.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Já bral jeden 32G modul a jelikož jsem si chtěl po dvou letech vylepšit výkon, chtěl jsem koupit druhý - a ony se mezitím celosvětově doprodaly. Jelikož jsem jednak nechtěl riskovat potenciální problém a pak také nesnese asymetrii, tak jsem ho prodal a koupil rovnou pár 32G modulů. Aktuálních 64G jsem ještě za rok nezaplnil...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jakou jinou? Sparc64 asi nepřichází v úvahu a na jiné architektuře nejsou k dispozici "velká" CPU pokud vím (když neberu amd64).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mluvilo se o nějaké variantě serverového ARM. Tam už nějaký výběr je.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ne, nejsou. Krom IBM nikdo nic ani blížícího se nedělá, AMD64 drží ten zbytek. Na specializované úlohy se používají GPU nebo ASICy. A i to IBM už jede jen na legacy věcech, třeba do svých diskových polí dávají taky Intely a ne Power.

Blížit se tomu může třeba Amazon, kterému se vyplatí vlastní ARM, a to se k Power prostě přirovnat nedá. Má to úplně jiné přínosy.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nesrovnával jsem to z hlediska přínosů nebo třeba výkonu v úlohách běžných na pracovních stanicích nebo osobních počítačích (i když užívat Power na Talosu s ohledem na cenu má k pojetí běžného PC hodně daleko cenou), ale o ARM nebo výhledově RISC-V se uvažovalo právě proto, že u Power 10 není varianta s otevřeným řadičem RAM a hledali alternativu mimo x86-64. Nějak moc možností nezbývá. Nehledě na to, že Linux pro ARM existuje, takže i proto by to bylo snadnější. Jen pro srovnání základní deska Talos II s dvojicí patic pro Power 9 stojí 90 tisíc Kč. Takže udělat a zaplatit vůbec vývoj desky pro jiný CPU by ta komunita asi zvládla. A integrovat na některé varianty DSP nebo FPGA či obojí, které by nahradily koprocesory v Power by nemusel být až takový problém. Nebo tyto řešit formou volitelné přídavné karty. To vše se udělat dá.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vím, že Talos jsou tak svobodné desky, jak to jenom jde, ale... to má fakt ten procesor dedikovaný paměťový řadič na desce? Jo, to dost komplikuje situaci. A i vysvětluje cenu, to není levná legrace ani na výrobu.
Když použijí ARM, už spadnou mezi ARMové SBC. Musí být s přehledem nejvýkonnější. I v singlethread. To bude obtížné. Pokud se ale dostanou k nějakému tomu procesoru, jako má v cloudu Oracle, bude to hodně zajímavá volba. Vím jenom hodinovou cenu, která je slušná, jaká je pořizovací, nebo co to žere, to netuším. Svoboda výběru je ale fajn, a já si reálně můžu vybírat mezi Intelem, AMD a ARMem, a porovnávat je v různých ohledech. Dřív byl ARM jiná výkonová kategorie.
Mrzí mě, že zcela umřela Tilera. Jejich platforma měla podle mě potenciál v jednoduchých úlohách jako je apache loadbalancing proxy, kde podávala excelentní výkon. Neobjevila se jinde než v routerech, a tam byla obrovským zklamáním, protože zvládala asi 350 Mbit na vlákno. A pokud jste třeba chtěl zákazníkovi omezit linku na 500Mbit, už to dokázal zpracovat jen singlethread, a skončil na 350Mbit. Co na tom, že dohromady to zvládalo přes 10 Gbit, což právě všechny zajímalo.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Paměťový řadič na desce (v čipsetu) měly kdysi všechny procesory až do nástupu Athlonu 64 a Core i3-7 první generace.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ve skutečnosti to byl DEC Alpha až pak AMD...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No nepovídejte.
Jakmile ale byl potřeba rychlejší přístup k paměti, tak se rychle integroval. Proto se divím, že Power má dedikovaný řadič, protože to drasticky zvyšuje latence.

A má ho teda? Nějaký link na ten šváb by nebyl?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Power 8 a 9 mají u větších čipů modulární paměťovej systém
V originále používají Centaur, kterej měl 16 MiB eDRAM a 4 paměťový kanály
A těch řadičů může bejt víc připojenejch najednou ke každýmu procesoru
Je to řešení z dob kdy bylo potřeba hrozně modulů na rozumnou kapacitu paměti

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Co si pamatuji tak ty nej modely uměly tímto způsobem 32 kanálů. Navíc díky tomu konkrétně Power 10 zvládne DDR 4 a 5, GDDR i HBM + flash. To žádná jiná architektura nedokáže.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Na takovehle veci se uz nasazuji custom made ASIC nebo FPGA, kdyz uz nekdo dokaze takove monstrum zaplatit, vyplati se mu udelat si ho na miru.
Ta univerzalnost je urcite fenomenalni, ale duvod, proc to jina architektura nedokaze, je vysledna neefektivita. Kremik je to obrovsky, zravy, a vyuzit jeho vlastnosti muze byt pekelne drahe a hlavne zbytecne.
Pracoval jsem na kritickych systemech, tak jsem rychle pochopil, ze se tam premysli trochu jinak. V mem oboru misto pro IBM nebylo. A myslim, ze ho dost ubyva. Kolik se vlastne prodalo celkem ruznych Powe platforem? Vsadim se, ze minimalne od osmicky ty prodeje klesaji.

Intel se k te univerzalni konektivite docela blizil. Krom DDR umel i 3DXpoint, rekneme flash. Ted do nejakych tech monster planuje HBM, eDRAM pouzival taky.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Až na to že to bylo dělané docela universálně, protože těch variant dělají víc. Od procesorů v zásadě do běžných serverů nebo pracovních stanic (sice ne přímo už jen Raptor System) až po tyto hi end verze kterým Intel ani AMD nekonkuruje.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A nemyslím si že zrovna zvýšení propustnosti sběrnice může ASIC řešit. Pokud v serveru může být propojeno 32 CPU patic s tím, že kterékoliv jádro může přímo přistupovat do kterékoliv části RAM, dokonce i na dálku do úplně jinde umístěného serveru, tak ta propustnost má asi jiný význam než na x86 systémech. Ale chápu, že člověk, co s tím nepracuje si to ani neumí představit.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vy s tím pracujete? Ve kterém segmentu?

Díky za poučení, ale je to právě ta univerzálnost, co je na tom drahá. ASIC neřeší propustnost sběrnic (i když klidně taky), řeší celou úlohu. Typicky tak, aby ty sběrnice byly co nejkratší a nejširší; naopak tam integrujete všechno do jednoho. Chybí tam ta univerzálnost, ale ASICy jsou nejdostupnější, co kdy byly, o FPGA na vývoj ani nemluvě. Prakticky z každé strany toho trhu něco kus ukouslo, a IBM s její univerzálností mnoho nezbylo.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ale tady jedou serverové aplikace a to je samozřejmě věc zákazníka, tedy to nejde dělat úzce zaměřené a optimalizované. Na Power běží i cloudové aplikace, takže tam se té universálnosti a potřebné robustnosti vyhnout nedá. To je právě ten segment trhu, kam by se Intel rád uvrtal (proto má i 4. a 8. socketové řešení), ale proti IBM se mu nedaří. A zespodu tedy 1. a 2. socket servery na něj zase tlačí AMD a totéž pracovní stanice s ThreadRipper. Big Iron servery jsou pro IBM tradiční segment.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Další otázka, na kterou jste prostě neodpověděl.
Jenom mě poučujete.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Odkdy je žebříček Top500 řazen podle efektivity (jaké efektivity)? Hned na hlavní stránce je v nejnovějším žebříčku jak Summit (5. místo) tak Sierra (6. místo). Řazení je podle Rmax.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Green500.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

V článku se ale píše o Top500. Green500 je jiný žebříček, třeba že publikováný na stejných stránkách.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mea culpa, mea maxima culpa - neumím si to vysvětlit, ale z nějakého důvodu mi v browseru už rok po výběru aktuálního seznamu skáče Green a ne Top. Seznamy předchozí se mi zobrazují korektně, bral jsem to tak že "Green is the new Top" a neřešil to. Stačilo zresetovat všechno co se browseru týká a už jsem na správné stránce, v článku opraveno a uctivě děkuji za poukázání!

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Je zajimave, ze se ten CPU stahuje az 6let po vydani, ale na Intel se tim samozrejme vubec nechytaji. Ten stahuje procesory uz pred vydanim.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

IBM nechává vyrábět řádově menší počty křemíku a navíc má celou výrobu komplet až po dodání zákazníkovi ve vlastní režii. Takže se jim nevyplatí dělat steré série. A na servis jim evidentně stačí menší množství na sklad. Tím spíš, že nedodávají jen přímo HW, ale rovnou celé řešení na míru včetně SW. A mají opravdu velké zákazníky, kterým takto dodávají třeba i desítky let.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Taky se to dá říct tak, že toho vlastního křemíku prostě potřebují čím dál tím méně, a zákazníci Power dávají přednost dlouhému životnímu cyklu před podporou novinek.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Je to vidět i na tom, že instrukční set Power procesorů ne že by se nevyvíjel, ale je to pomalejší a některé věci neřeší přímo klasické jednotky, ale rovnou akcelerátory integrované v CPU. Takže při srovnání řešení ve stejné ceně Power prohraje na matematický výkon plovoucí řádové čárce, ale vyhraje v šifrování a kompresi - teď jsem střelil od boku, ale ta architektura tomu odpovídá. I to že jednovláknový výkon je slabý, ale multivláknový je dobrý a navíc jsou jednotlivá vlákna lépe oddělena. Jsou prostě uzpůsobeny k práci v serverech a ne pro pracovní stanice.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Je to tak, než přišly Zeny, mělo Power suverénně nejvyšší výkon v šifrování, i když v segmentu s IBM se počítá s dedikovanými a certifikovanými akcelerátory. Důležité je, že IBM přešlo do režimu, že šifrovat jde prostě všechno a všude s naprostou samozřejmostí, aniž by někde chyběl výkon.
Zen jim do toho trochu hodil vidle, když Netflix hledal řešení pro reverzní HTTPS proxy, Zen byl daleko levnější a výkonově podobný, na těch akcelerátorech AMD zapracovalo a je třeba 5x rychlejší než Intel na jádro.
Totéž s kompresí, Power akceleruje slušnou škálu kompresních algoritmů. Další integrace dříve dedikovaných akcelerátorů. Chtěl bych někdy vidět Spectrum Protect na Power systému s odpovídajícími úložišti. Tam ten výkonový profil bude úplně jiný (kde se Intel zafuní, tam se Power bude dloubat v nose).

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

To je právě tím, že IBM má pro své segmenty - servery a mainframy speciální řešení a nemusí vymýšlet nic universální od mobilního po HPC s jediným jádrem.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.