Práce se zařízením, závěr
Pokud občas (nebo naopak velmi často) potřebujete přenášet mezi více počítači vaši optickou mechaniku nebo velké objemy dat pomocí pevného disku, pak jste jistě vždy ocenili elegantnost externích boxů pro 3,5 nebo 5,25palcové pevné disky a mechaniky. Přenositelnost je sice o něco komplikovanější než u USB flashek či DVD±RW médií, avšak rozhodně příjemnější z hlediska potenciální kapacity. A navíc i tak existují tací, kteří potřebují buď přenášet pokaždé jiný pevný disk/mechaniku, nebo se jim zkrátka nechce spolu s ním „tahat“ ještě hliníkovou krabici. A právě nejen pro takové z vás dnes přinášíme recenzi jednoho šikovného zařízení společnosti Scythe.
Kapitoly článků
2. Práce se zařízením, závěr
Jak již jsme si řekli, Kama Connect umí jak IDE/SATA pevné disky, tak i optické mechaniky. My jsme si jeho činnost ověřili s postarším 80GB Western Digital Caviarem s 8 MB cache a ATA100 rozhraním, dále 74GB Western Digital Raptorem se 150MB/s SATA rozhraním a 10 000 otáčkami ploten za minutu a nakonec s ATA66 DVD vypalovačkou Sony DW-G120A.
Kama Connect jakožto klasické USB Mass Storage zařízení nečiní v moderních operačních systémech žádné problémy, detekce i načtení ovladačů jsou zcela automatické. Pouze pod staršími Windows a v Linuxu s kernelem nižším než 2.4 budete muset sáhnout po ruční instalaci ovladačů.
Rychlosti nelze, ostatně jako snad téměř u všech USB externích boxů, čekat na úrovni nativního SATA/IDE rozhraní základní desky. My jsme v testech použili základní desku Gigabyte GA-8I955X Royal s čipsetem Intel 955X + ICH7R, k jehož internímu USB řadiči jsme také Kama Connect připojovali. Naše výsledky se tedy mohou od reality vaší základní desky s čipsety jiných výrobců o něco lišit. Naměřili jsme následující:
Jako první si představme měření ze známého programu HD Tach. Náš testovací ATA100 disk podával výsledky plně dle očekávání. Průměrné čtení dat se po připojení ke Kama Connect drželo pod hranicí 35 MB/s, která je dle programu dosažitelným maximem řadiče JMicron JM20337.
Sisoft Sandra XI b výsledky měření z HD Tach s jistou tolerancí potvrzuje.
Reálný kopírovací test v Total Commanderu toto také víceméně potvrdil, aktuální rychlost kolísala zhruba v rozmezí 29 až 33 MB/s, stejného výsledku jsme dosahovali i pod operačním systémem Ubuntu Linux 6.10 s kernelem 2.6.17.10.
Rychlost zápisu přes Kama Connect na tento Caviar byla podstatně nižší, kolísla mezi 12 až 14 MB/s, což je zhruba třetina rychlosti zápisu dosahované na IDE sběrnici. Zdrojovým diskem pro tento test byl 10 000otáčkový Raptor připojený na SATA řadič čipsetu základní desky. I tento výsledek je s jistou rezervou srovnatelný s řadou externích šuplíků pro pevné disky. A opět, stejně rychle si zařízení Kama Connect počínalo pod Linuxem.
Optická mechanika Sony samozřejmě neměla ani u okraje DVD disku šanci dosáhnout na limitní hodnoty Kama Connect, pouze tak konstatujme, že vypalovací programy ji detekovaly a byly schopny s ní pracovat jako s klasickou externí mechanikou. Na ukázku nabízíme screenshoty z Nera 6.6.0.14, Burn4Free a CD Burner XP Pro 3:
Samozřejmě jsme ale testovací mechaniku proklepli v CD/DVD Speedu připojenou jak přes Kama Connect, tak interně přes ATA100 řadič. Celkem dle očekávání dosahovala v rychlosti čtení stejných výsledků (testovací disk bylo jednovrstvé lisované DVD s filmem Vikingové), po připojení přes USB a Kama Connect samozřejmě vzrostla zátěž CPU.
S vypalováním nebyly žádné potíže, jen je třeba si dát pozor, že propustnost Kama Connect není dostačující pro 16rychlostní zápis DVD (22 160 kB/s), doporučujeme zapisovat DVD maximálně 8× a přitom samozřejmě s Kama Connect jinak nepracovat.
Nakonec jsme sáhli po společném zapojení SATA a ATA100 disků. Že i toto zapojení pracuje zcela bez problémů jsme ověřili pod Ubuntu Linuxem 6.10 nastartovaném z Live CD.
Po naběhnutí do GNOME jsme pospojovali disky s Kama Connect, zapnuli a připojili USB kabel. Detekce opět okamžitá, Ubuntu pak samo otevřelo okno s diskovými jednotkami a také jednotlivá okna pro všechny přimountované partišny. Čistě jen pro zajímavost, na Caviaru na FAT32 diskovém oddílu (SKLAD_FAT32) šlo samořejmě zapisovat (implicitně pod rootem), z NTFS oddílů na Raptorovi (systemovy, grabovac) pouze číst.
Zde jsme zkusili náročnější kopírovací test, kde zdrojovým diskem byl Raptor a cílovým Caviar, oba připojeny skrze Kama Connect. Výsledná rychlost o něco poklesla, stabilně se v Ubuntu Linuxu držela kolem hranice 10 MB/s.
Závěr
Scythe Kama Connect bezesporu představuje zajímavou alternativu ke klasickým externím boxům. Svou cenou kolem 700 Kč je s nimi zcela srovnatelná, takže tu za výhodu považovat nelze. Výhodu, kterou já osobně spatřuji jako nejvýraznější, je možnost připojit dvě zařízení současně respektive možnost připojit kdykoliv a kdekoliv libovolnou mechaniku či pevný disk bez nutnosti složitě rozebírat nějaký externí box. Z hlediska snadnosti přenášení záleží jen na vašem vlastním rozhodnutí, zdali preferujete nošení disků ve hliníkovém boxu nebo je nosítě například pouze v antistatickém obalu po kapsách. Kabeláže a napájecích zdrojů pak balení Kama Connect obsahuje stejně jako běžný externí box.
Z hlediska používání jsme byli s Kama Connect spokojeni. Výkonnostně dosáhlo přesně toho, co jsme od něj vzhledem k použitému běžnému řídícímu obvodu očekávali, spolehlivost byla bezchybná. Ani jednou jsme neshledali problém v chování, ať již během připojování disků a mechaniky, nebo za běhu. Náš závěr je tedy jednoduchý. Záleží pouze na vás, zda si za svých zhruba 700 Kč koupíte externí box, kde je disk přeci jen o něco lépe chráněn, nebo Kama Connect s jeho možností připojovat dvě zařízení najednou.
Poděkování
Za zapůjčení produktu pro účely testování děkujeme firmě
předchozí kapitola
Kapitoly článků
2. Práce se zařízením, závěr
David "David Ježek" Ježek
Bývalý zdejší redaktor (2005-2017), nyní diskusní rejpal.
