Praktické zkušenosti
Kapitoly článků
Po propojení skříně s příslušným řadičem máte možnost nastavit práci s disky podle vlastních potřeb (a schopností řadiče). Můžete je využít k přípravě RAIDového pole s různými konfiguracemi nebo z nich můžete vytvořit jedno velké souvislé úložiště.
Na JBODu jsme vyzkoušeli tři možná ne příliš praktické, ale o to zábavnější RAID konfigurace. RAID0 z 22 disků, RAID0 ze 44 disků a RAID10 ze 44 disků. Pro testování jsme používali SAS disky Seagate Constellation ES s kapacitou 2 TB, celková kapacita disků ve skříni tak byla úctyhodných 90 TB. K propojení skříně s testovacím serverem jsme použili řadič LSI MegaRAID SAS9260-4i, který ale sloužil opravdu jen k propojení, veškerá RAID pole jsme vytvářeli čistě softwarově pomocí linuxového programu mdadm.Server, ze kterého jsme testovali, obsahoval procesor Core i7 860 se 16 GB operační pamětí.
Pomocí příkazu mdadm pro administraci RAIDových polí se nám v defaultní konfiguraci podařilo vytvořit pole maximálně s 27 pevnými disky. Podle dokumentace by limit měl být standardně 28 disků a pokud jich chcete použít více, je potřebapoužít parametr -e (--metadata) a pomocí něho definovat jiný styl zápisu takzvaného superblocku, do kterého se konfigurace RAIDu zapisuje (to jsme zjistili bohužel až po testování).
Největší samostatný RAID0, který se nám podařilo vytvořit, byl tedy s 27 pevnými disky:
Jednoduchý test pomocí programu
RAID0 se 44 pevnými disky jsme vytvořili složením dvou RAID0 polí po 22 pevných discích:
Test
Pro zajímavost jsme nakonfigurovali ještě RAID10 ze všech 44 disků, složeného ze čtyř polí po 11 discích. U toho nám hdparm reportoval rychlost čtení 924,88 MB/s.