Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Vždycky když se mluví jen o plusech, aniž by se zmínil jediný mínus, tak to smrdí.
Stejně je celý dnešní problém převážně o příšerném-zhoršujícím se softwaru...
Ale zase můžeš pouštět Elektron v Elektronu a nad tím aplikaci v Reactu !
mi to přijde celkově jak vyzobávání posledních drobků co za něco stojí jak karty amper v high endu
4 deriváty jednoho procesu
3 různé nastavení tranzistorů v rámci jednoho procesu
složený čiplety z ruzných druhů procesů
jestli to takhle půjde dál tak v roce 2030 budou muset optimalizovat i papír na hajzlech
"jestli to takhle půjde dál tak v roce 2030 budou muset optimalizovat i papír na hajzlech"
neboj, si zvykneš, lol
Ale to už existuje! 1-2-3 vrstvový, biely/sivý, natural/parfémovaný, vo vode rozpustná rolka... :))
Tak TSMC není Intel. TSMC je primárně nezávislá foundry s širokým portfoliem zákazníků (mobilní SoC, desktopové CPU, serverové CPU, grafiky, FPGA... x86-64, ARM...). Je v jejich zájmu nabídnout širší nabídku procesů pro daný typ IC. Spíš to svědčí o jejich vysoké flexibilitě i diverzifikaci rizika - když jeden derivát nevyjde, maj další, které jsou použitelné. U Intelu když nevyjde hlavní node, tak jsou klidně i 2 roky v hajzlu, než to předělají. Teď už asi vyvíjí paralelně víc procesů, aby se nezopakovalo fiasko s 10nm procesem. Jen je divný, že v posledních slajdech se mluví o procesu i4, ale o i3 už ne. Místo něj se tam objevil 3nm proces od TSMC...
No jako problém vnímám to, že TSMC vlastně přestává mít konkrenci.
TSMC má momentálně technologickou i kapacitní převahu. Samsung je předběhne technologicky v okamžiku, kdy nabídne hromadnou výrobu na 3GAP i externím partnerům. Ale jak na tom bude kapacitně? I kdyby se u Intelu stal zázrak a rozjeli 20A už koncem 2023, potrvá roky, než postaví dostatek FABek. Primárně budou vyrábět pro sebe.
Souhlasím. Je tu ještě Samsung a Intel. Jinak asi nikdo podobně na špici myslím. To vypadá, že v dalších letech bude muset přijít zásadní technologická inovace. Tady je to zřejmě na hranici možností a každý další posun je dražší a dražší. Osobně očekávám nějaký větší krok či změnu v horizontu 5 let.
Kolem 1nm začíná fungovat logika založená na kvantových tečkách. Zda s tím někdo aktuálně pracuje nevím, ale vyrobená hradla jsem viděl už před 15 lety...
Výhoda tam je, že se to dá vrstvit a má to malou spotřebu.
Já čím dál častěji narážím na zprávičky a novinky o pokroku v kvantových procesorech. Tak čekám, kdy to přijde konečně do praxe. :)
Druhá možnost je, že o další pokrok se postará nasazení tzv. AI (artificial inteligence) - či spíše ML (machine learning), kdy se "prostě a jednoduše" (ok, ne až tak jednoduše, ale přece) natrénuje nějaká neuronová síť, která najde to řešení, které lidští pracovníci zdařile míjí. Nebo na to někdo kápne tou pověstnou náhodou...
V tomto nejde o kvantový procesor. Jde o jinou implementaci klasické logiky. Výhoda je, že ve chvíli, kdy taková technologie bude, stačí vzít HDL návrh čipu a syntetizovat to na ní. Nepřeba nic moc vyvíjet, klidně pak může být x86-64 v QCA logice. ...
Mě připadá, že kvantový procesor v současnosti připomíná spíš drahý generátor náhodných výsledků, protože si vůbec nejsem jistý, že výsledky jde zopakovat. Takže jen takové hračky bez většího významu, zatím a nebo nastálo.
Nejen to.
TSMC sice utíká konkurenci, ale zase na druhou stranu je to celkem poctivá společnost, takže toho dominantního postavení prozatím nezneužívá.
Ale sedí prakticky jenom na Taiwanu. Takže největšího a v podstatě nenahraditelného výrobce čipů máme na sporném území, na které si dělá nároky pevninská Čína. Až ta se rozhodne k akci, tak budeme všichni valit oči.
On je to záměr. Říká se tomu křemíkový štít.
Ale vláda USA dost tlačí na to, aby zásadní výroba byla v budoucnu na mainland USA....
Snaží se, ale jak už poznamenalo TSMC - Američani nejsou zvyklí dělat na směny a pak se fabrika víc jak polovinu času "fláká", což se projeví na rentabilitě. Ale když to masivně zadotují, kdo ví.
Tady musí nastoupit automatizace (robotizace). Ono už jenom ta pečlivost a preciznost práce není sranda.
Ta výroba už z drtivé části automatizovaná je.
Už jsem se lekl, že ty 5 nm tranzistory montují ručně pinzetou.
ale atómovou
Kremík (Si)
Kovalentný polomer 111 pm
https://www.chemicalaid.com/element.php?symbol=Si&hl=sk
Teda priemer atómu kremíka je 222 pm = 0,222 nm
Takže ich tam nebude viac ako 22, pri už nepoužívaných planárnych tranzistoroch + medzery v miežke, takže pod 20 a bude to bude skoro určite.
Tak i Evropa se už (konečně) "chytá za nos". Jenomže ty fabriky zas tak rychle nevyrostou a ta technologie se jen tak nedožene. Ale nějaké rozložení (kapacity) výroby napříč světem se hodí určitě. Kolikrát už pohroma v jedné továrně způsobila nemalé potíže v navazujících... továrnách (zjednodušeně řečeno).
Nevím, co chcete v Evropě vymýšlet. Evropa nemá lidi, nemá to tu kdo dělat. Z toho mála ještě polovina odejde do USA (a jsem přesvědčen, že tohle bude s tím, jak se začíná snižovat životní úroveň v EU prudce akcelerovat).
Nás třeba končilo v Praze v ročníku 15, reálně s tím něco společného máme 3. V ČR je takový obor ještě v Brně s podobným počtem absolventů a tím to končí.
V Evropě obecně málo lidí studuje technické obory, elektroniku z toho mála zlomek a z toho zlomku něco k polovodičové technologii a návrhu čipů jednotky lidí....
Ono by stačilo je zaplatit. Kamarád dělá (sice analog), ale furt HW design, a má asi tak třetinu toho co já jako SW vývojář. Přitom za (imo) nesrovnatelně těžší práci.
Tvůj kamarád je IMHO nějaká vyjímka nebo máš hodně dobrý plat. Obyčejní zaměstnanci ve skafandrech si na svůj plat nestěžují a návrháři toho co ti kosmonauti vyrábí už vůbec ne.
On ale nepsal, že ten kamarád dělá ve skafandru. Psal, že dělá analogový hardware.
Abych to k něčemu přirovnal, můj děda na šlechtění brambor také nepotřeboval laboratoř vybavenou pro manipulaci s DNA.
To jsem pochopil, takže patří do té ještě vyšší skupiny, která je u digitálního HW zaplacena hodně dobře - proč je analog HW vyjímka netuším. Obvykle jsou lidé co něco vymyslí placeni lépe než ti co to vyrábí a u digitálního HW jsou hodně nadprůměrně zaplaceni obě skupiny.
Myslím, že schválně nechcete pochopit, že ten kamarád není nejspíš návrhářem nějaké bleeding edge technologie.
Dělník ve skafandru bude zaplacen lépe než např. vývojář laciných čínských cetek.
Není problém, aby HW vývojář měl to samé co SW, resp. je to spíš na něm (bojí si říct nebo změnit práci).
Problém je, že ani za to už si tady v současné době člověk nepostaví ani barák - počítal jsem 15 miliónů (pozemek + stavba), 6% úrok a splnění DTI a DSTI - naposledy když jsem to počítal, vyšla mi nutnost čistého příjmu 167 tisíc, aby a to vůbec něko půjčit, to je 310K v nákladech zaměstnavatele. V Praze to vyjde ještě hůř. Přitom bydlet v samostatně stojícím domě není žádný luxus, ale pro střední vrstvu standard. V Americe to problém není, na kvalifikované pozici to zaplatíte celkem v klidu.
Kolik takových lidí znáte?
Já bych nezobecňoval. V USA hodně lidí bydlí v levném baráčku z prefabrikátu, tiny house apod., obytném autě nebo jsou dokonce zaměstnaní bezdomovci co spí v motelu/osobním autě.
Utratit za nemovitost 15 miliónů Kč je v ČR už hodně nadprůměrné. Naposled jsem viděl nějaký zajímavý stavebnicový/modulární baráček, který se dá postupně do budoucna rozšiřovat a stál pod 2 miliony (jen stavba bez pozemku).
A ano, systém-společnost jde i kvůli tomuto do prdele...
V dnešní době to už nadprůměrné není. Je to cena normální/průměrná stavby a pozemku....
Problém je, že levný barák ti tu nikdo z důvodu norem (hlavně eko) postavit nedovolí.
O té USA se na to dívej pohledem člověka s vysokou kvalifikací, ne pohledem pikolíka ve fast-foodu (ten se tam bude mít opravdu o dost hůř, než v Evropě).
Velká část těch co stavěla, tak se na stavbě podílela svými svaly - tak to v ČR chodí i u inženýrů. Každý ale nemá náladu na novostavbu a skončí třeba u tohohle:
https://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/rodinny/chrtniky-chrtniky-/309...
Stojí „jen" 10 milionů a i tak to je pro větší část střední třídy luxus.
V USA mají jiný vztah k nemovitostem - takový víc spotřební. Inženýr vedoucí svoji část R&D oddělení bydlí v poměrně velkém, ale ne cihlovém baráku na samotě. Dojíždí do práce 60 km a k večeři má pravidelně hotovku z plastu.
Nové stavby v USA jsou většinou zděný skelet a sádrokarton. Alespoň na Flodidě, kde to znám.
60km po dobré silnici je úplně v pohodě, a v US je infrastruktura dobrá. Já jsem mnoho let denně jezdil Praha-Liberec, kdy dokud nazačali rýt do dálnice, bylo to ok.
Svépomocná stavba už dnes nic moc neřeší - ušetříš sice milion-dva, ale protáhneš to o několik let kdy musíš platit nájem, stavební povoleí je v základu na dva roky a roste ti materiál. Ve výsledku to už moc nepomůže.
Ad. co jsi uvedl je 130km, a pokud budu brát refernci Praha-západ nebo Praha-východ (kde je většina pražských technologických firem) tak to máš skoro 2 hodiny cesty než se tam dokodrcáš (tedy 4 denně) a cca 65kkm ročně, tzn. nějakých 350kkč jen na dopravu do práce, a to se ještě držím docela nízko s cenou na km. Pak je těch 10M ještě daleko dražších. A to neřeším, kde v té Praze zaparkuješ.
Jen pro aktualizaci: Tahle vrstva lidí si náklady na dojíždění dneska snižuje na 1/4 pořízením elektroauta*. Většinou nabíjí doma, často jako brácha i ve firemní garáži (kde je to úplně zadarmo). Za poslední 2 roky se tu na Praze-východ na silnicích objevuje 2x víc elektroaut (je to akorát ta optimální dojezdová vzdálenost a možnost nabíjet doma).
Jinak 2 hodiny mi to trvá, když jedu MHD ze Středních Čech na opačný konec Prahy. Lidi, co dojíždí autem, si právě pořídí bydlení z té strany Prahy, do které dojíždějí. Pak si libují, jak jsou v práci i za 20 minut, když to na dálnici trochu vohulej (např. když se po práci někde staví a večer už je dálnice volná).
*) V cenových kategoriích pro tuhle třídu lidí je rozdíl v pořizovací ceně malý. Stačí kouknout např. kolik stojí (spalovací) oktávka se 4válcovým motorem, v automatu a s plnou výbavou.
Na 1/4 určitě ne, palivové náklady jsou tak polovina. Takže možná reálně o 1/4. Mě to v té době vycházelo, že se to vráti při najetí cca 800kkm. Dneska to bude bezpochyby lepší, ale na životnost nad 200-300kkm už nelze moc spoléhat.
Jak to prosím tě počítáš? Doufám že ne, že každý den nabíjí na nejdražší nabíječce Inoty, která je snad jen na dvou místech v Praze. Brácha utratí měsíčně jen desítky korun, když jede někam daleko a nabije na rychlé veřejné nabíječce. Jinak cucá zadarmo ve firemní garáži, občas se staví zadarmo na Lídlu. Předtím se spalovákem utratil 50 tisíc ročně, a to teď jezdí víc, protože u elektroauta tě peněženka nepálí a občas se projede jen tak. Rodiče zas tankují doma na výhodnější tarif (větší paušál, menší cena za kW).
EDIT: I ty nejdražší rychlé sítě nabíječek maj paušály, pro nejvíc jezdící něco jako "Taxi".
Počítal jsem 4kč/kwh a 2M pořizovačku auta, životnost 300kkm.
Můsíš počítat vše, ne jen palivo. I kdyby ta pořizovačka byla mego (a míň to nebude ani dnes) tak to je pořád 3.3 kč/km (životnost auta 300k, ale záruku máš tak na 150k, takže už to je dost spekulativní). "Zadarmo ve firmení garáži nebo u Lidlu" není parametr k výpočtu, ale taky jen spekulace, která za půl roku nemusí platit. Když vezmu 15KWh/100km tak to je při dnes už běžným 8 kč/kwh (doma, ne na chargeru) 1.2kč/km a to nejsou všechny náklady.
Právě že počítám vše. 300 tisíc životnost? I 7letý Leaf gen1 rodičů, který nemá vůbec žádný termomanažment baterie, je ve 140 tis. km ve skvělé kondici (zdraví baterie 86 % a jdou vyměnit jednotlivé články nebo skupiny článků). Dnes už spousta automobilek dává záruku na baterku 8 let - a ta samozřejmě neklekne den po záruce (navíc tahle třída lidí si stejně před koncem záruky pořídí nové auto, takže problémy padaj na dalšího). Cenu dobíjení právě musíš vydělit minimálně dvěma, protože těch možností dobíjet zadarmo je spousta. A díky pochybovačům jako ty je "naštěstí" rozvoj elektromobility v Česku pomalý, takže ti málokdy někdo překáží a firmy a supermarkety nemají důvody to nějak omezovat. Naopak u bráchy řekli, že pokud bude víc elektroaut, tak zřídí stojany na více parkovacích místech (jsou každé N-té místo). Pro zajímavost, bráchův Ioniq gen1 ze Středních Čech do Prahy jede na jaře a na podzim (kdy není třeba chladit nebo ohřívat) za necelých 7 kW - protože je to mírně z kopce (zapomínáš na rekuperaci). Cestou zpátky (do kopce) má průměr tam a zpět 11. Pokud si někdo pořídí tank, tak to je stejné jako u spalovacích aut - nevybíral primárně na spotřebu a její vyšší hodnotu doplácí jako příplatek za koníček.
EDIT: Nejde jen o cenu elektřiny - proti ní roste i cena benzínu a nafty. Porovnáváme výhodnost oproti alternativě v podobě spalovacího auta.
Kolikrát sis kupoval nové auto? Záruka je obvykla definovaná jako nájezd nebo čas, co nastane dřív.
Cokoliv se stane po této době je spekulativní a je otázka, jak s tím počítat, zkušenosti s tím nejsou. GO oprava motoru běžné nafty přijde na 50-80k, o BEV zatím nevíme nic....teda já toho vím docela dost, na BEV BMS dělám nějakou práci a na nějaké levné opravy můžeme zapomenout (co výrobce neautorizuje, to nepůjde).
Nabíjení zadarmo skončí s tím, kdy toho bude víc. A ta doba je v nejlepším v nižších jednotkách let.
Já jsem spíš podporovatel BEV, ale chce to vidět racionálně, nemusíš mě přesvědčovat o tom, že to je zajímavá alternativa, protože k ní sám mám docela afinitu, ale zase fujer nejsem.
Kolikrát ty sis kupoval nové auto? Já to samozřejmě vím, nemusíš mě jakože poučovat. Na tyhle nájezdy "okolo komína", když se bavíme o "suburb", tě víc zajímá počet let. Koneckonců s dojezdem dnešních elektroaut řekněme do 1,5M tě větší dojížděcí vzdálenost stejně nebude bavit, takže si ho nebudeš zatím pořizovat.
Jestli tě nafťák stojí GO jen 50-80k, tak to gratuluju. Spoustě lidem se protočí panenky a radši ho daj do bazaru jako "v perfektní kondici". Naopak třeba v tom Leafu gen1 si vyměníš baterku a řídící elektroniku (pokud chceš větší baterii) i sám podle návodu na Youtube (jen potřebuješ mít možnost to někde zvednout). Případně kamarád si nechal v servisu vyměnit baterii za větší u ojetého BMW i3. Zase - stejně jako u spalováků ne každý si vybírá podle parametrů servisovatelnosti, např. protože obměňují auto třeba po 5 letech (záměrně neříkám celých 8, co je záruka na baterku, abys mě nechytal za slovo ohledně nájezdu).
Jestli počítáš s větším rozvojem elektromobility konkrétně v Česku v nižších jednotkách let, tak seš větší optimista než fanoušci okolo mě. Si udělej odhad, kolik je v Česku aut celkem a kolik % z nich chceš mít elektroaut, aby to mělo nějaký efekt na infrastrukturu. Navíc více elektroaut by tlačilo na její rychlejší rozvoj.
Na tyhle samodomo opravy můžeš u nových BEV zapomenout, minimálně u těch koncernových.
Protože koncern je s EV nejvíc pozadu, za celým světem. Však tu dlouho loboval za jedovatý diesel (NOx).
Nepřeháněj to. Zrovna Leaf první generace hodně lidí vyléčil z teorie „nižších nákladů elektromobilů". V bazarech tohle auto není, protože je lepší je sešrotovat.
Cena benzínu/nafty byla v posledních 20 letech na všech pumpách asi 25-50 Kč/l. Cena elektřiny je dle místa, smlouvy atd. běžně s výrazně větším rozptylem i během jednoho okamžiku natožpak během třeba 5 let.
A teď realita. V bazarech levná EV nejsou, protože se po nich hned zapráší (zvlášť v dnešní době). S různorodou cenou elektřiny máš pravdu - ale to je pro šetřílky naopak výhoda. Zatímco u benzínu a nafty máš rozptyl max. jednotky korun, u elektřiny si můžeš nabíjení naplánovat se slevou desítky procent, na nemálo místech dokonce zadarmo. Jinak pro info, ne každý, kdo si kupuje EV, si ho kupuje kvůli provozním nákladům - zvláště taková ta s velkou spotřebou, třeba Porsche Taycan. Případně i ojetá zadokolka BMW i3 udělá hodně radosti, a zvláště ta první generace s malou baterkou byla dost levná a v bazarech se jen mihly (kamarád si ho nedávno koupil a rovnou v servisu nechal vyměnit baterii za větší).
Tak ať kamarád zveřejní fakturu, kolik ho to stálo. Ti co to občas udělají, tak hodně zájemců odradí. Staré Leafy první generace jezdí asi jen v tvojí vesnici plné elektrikářů, jinde je nevídám.
Nenávidím tříválce, elektromotor je i proti skvělému šestiválcovému spalovacímu motoru výrazně lepší (kultura chodu, zátah odspodu, dokonalý automat bez spojek), ale mám kámoše v pojišťovně i servisu...
Divil by ses, kolik je okolo Prahy elektrikářů. Teď kamarádi opravují ze srandy nabíjecí elektroniku jedné paní s Citroen C-Zero / Peugeot iOn / Mitsubishi iMiEV, protože ta je vadná už od výroby a vydržela jen naplánovaný počet let (kurvítko). V prvním servisu si řekli o 200 tisíc (výměna celé baterie a nabíjecí elektroniky), v druhém 130. Součástky jsou za 6 tisíc, výměna na desce zabere několik hodin. Napíšou z toho pak článek. Prostě do budoucna tu čeká hodně lidí, co si rádi koupí staré EV za směšné peníze - majitel nebude muset platit za sešrotování. Když to někdo umí, nebo někoho zná... Však to znáš u spalovacích aut, kdy se opraví pojišťovnou zaplacená totálka a vesele jezdí dalších 10 let.
Není leaf gen1 ještě NiMh? Lixxx baterie mají battery managament řádově složitější, protože NiMh nehoří.
Není, to jsou třeba hybridní Toyoty, ale na elektromobil by ni-mh nestačil.
Ne, NiMH je u hybridů, protože mu méně vadí opotřebování kvůli malé kapacitě. Leaf gen1 je právě první moderní EV, tzn. klasické LiIon baterie. To že nemá battery management je druhořadé, to moderní EV nedefinuje. Levná Dacia Spring ho také nemá a je to nové auto. Počítá se, že nabíjíš pomalu doma a na nabíjení na dlouhé cestě se baterie stihne ohřát, než ji vyjedeš (a že nenabíjíš víc jak 1x za dlouhou cestu - druhé nabíjení už je zas pomalé kvůli přehřáté baterii). Tím battery managementem se myslí technika na ohřívání a chlazení - ne software v řídící jednotce (ten musí hlídat proudy podle podmínek z a do baterie takjakotak).
Hlídá toho daleko víc. Vícečlánkovou Li* nelze provozovat bez toho.
Rozhodně nejde jen o "software v řídící jednotce". Ale o modul na každém segmentu, UIR na celém packu, BMS nad packem a pak globální řízení nad celým systémem. Každá jedna součástka a drát v tom lze diagnostivat, každý registr a cestu v čipu lze runtime otestovat. A automobilka k těn datům z low-level nikoho nepustí.
Každý ten segment na sobě má eFuse, kam se nejspíš zapíšou nějaké podeprané párovací inforace, tzn, nepůjde to mezi sebou měnit, automobilky si nechávají dělat vlastní revize čipů pro sebe, které (s nezapsanou eFuse) nekoupíš...
Staré BEV jsou v tomto daleko lepší, protože tyhle sofistikované součástky ještě nebyli.
Samozřejmě, však to vidím všechno na OBD sondě.
> Počítal jsem 4kč/kwh
Teďka brácha s kamarády jeli s Tesla Model 3 LR na otočku do Polska. Nabíjeli na rychlonabíječkách a vyšlo je to na 1,4 Kč/km podle údajů na nabíječkách a 1,3 Kč/km podle údajů v autě (část energie se ztratí, např. účinnost nabíjení a chlazení nabíječky a baterky po dobu nabíjení). Jen se zaregistroval na webu a stáhl aplikaci - nemusel získávat nějakou kartičku a neplatí žádný paušál. Ani nebyl problém, že ty rychlé jsou od PRE a on se zaregistroval u E.ON. Využil roamingu:
https://www.facebook.com/groups/2100772423579450/posts/3274182629571751/
Ale tie prefabrikáty sú z dôvodu, že je to na juhu USA, kde 1x za 10-12 rokov príde hurikán, ktorý zbúra aj betónové, tehlové domy, ktoré za 10 rokov nezaplatia
A v obytňácích bydlí, aby byli víc mobilní:). Jo bejvávalo, teď je to nutnost, protože si třeba spočítali, jak velké prachy ušetří a že tudíž budou moci být menšími otroky systému a stojí jim to za to. Když přijde jakýkoliv větší zdravotní problém, tak člověk ze střední třídy musí mít hodně dobré (drahé) pojištění, aby se nemusel zadlužit.
Co říkal příbuzný z USA, někdy je to i s drahým pojištěním tak, že tě vyléčí, ale pak ti vypoví pojistku protože třeba ví, že třeba rakovina má tendenci se vrátit a nevyplatil byses jim.
Kolega z USA zase říkal, že se mu široká rodina skládala do společného fondu, ze které se všechno platilo a vyšlo je to všechny lépe než drahé pojistky (akorát museli mít v rodině "komisi", která hlídala že jeden umírající nespotřebuje před smrtí úplně celý fond).
Kromě toho USA penalizuje nezadlužené protože má člověk nízké "credit score". To je pak otázka, zda je to taková výhra.
Tak pořád máš možnost si platit další pojištění jinde, zvláště, pokud jsi emigrant s dvojím občanstvím. A v případě takového problému přiletět.
Malý problém, s tím jak se z roku na rok zhoršuje počasí, takový baráček i se vším uvnitř, leda hodně dobře pojistit, jinak by taky po pár letech mohl člověk začínat od nuly.
Nepředvídatelné je hlavně tornádo a obecně věci s větrem. Voda se týká hlavně záplavových oblastí.
Jenže tyto levné stavby odolností nevynikají. Pomalu se vyplácí dělat hluboké základy, obvodové zdi a střechu odlít z betonu, je to rychlé a odolné. V Chorvatsku tak staví hlavně v horách a ve svahu. Skoro nezničitelné.
Od nuly ne, půl hodnoty je pozemek. A jestli ten "něco" odnese, tak už ti to bude stejně jedno.
Na tornádo se dá docela dobře připravit. Na Floridě jsem mě rande s Irmou, a lidi to brali celkem v klidu. Prostě dům je postavený tak aby to ustál a ty jsi mohl snadno zabednit okna. A pokud to nepodfoukne dovnitř, velké škody nebývají (barák to je schopné zbořit, pouze pokud se toto stane).
Ono to nie je problém len Európy, v inžinieroch na výrobný proces je to podobne, ak vo vývoji architekltúr CPU
glorifikuje sa vplyv Jima Kellera na nové CPU, ale bol šéfarchitektom časti CPU už v roku 1982-3, lebo jeho prvý produkt vyšiel na trh v roku 1984 aj Fred Weber, to už bude 30 rokov od jeho vrcholu kariéry a stále za neho nie je adkvátna mladšia náhrada
32-bit computer family, VAX - William Strecker
8800/8700/8500, 1986
pipelined the microinstructions
I-box and E-box - Jim Keller, project leader
https://people.cs.clemson.edu/~mark/architects.html
Detto Fred Weber
Semiconductor Pioneer Fred Weber Joins Tachyum as Corporate Advisor
CAMPBELL, Calif., July 11, 2017
Fred led the design of AMD’s first 64-bit processor.
https://www.tachyum.com/media/press-releases/2017/07/11/semiconductor-pi...
AMD Athlon (K7), 1999 - Dirk Meyer (Dir. Engr.), Fred Weber, ...
x86-64 architecture - Kevin McGrath and Dave Christie
Kevin McGrath, x86-64 architecture (video), September 2000
AMD Opteron (K8), 2003 - Jim Keller and then Fred Weber
Jim Keller left and the initial K8 design was canceled
Fred Weber led the project to revise the K7 into a 64-bit core
https://people.cs.clemson.edu/~mark/architects.html
USA je stále schopná přitahovat kvalifikované lidi z venku, Evropa je na tom daleko hůř. A to zdaleka neplatí jen o ČR. Viz. třeba: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-svycarsko-migrace-hospoda...
A chiplety ztrácejí smysl. Tedy u menších chipů jako je APU (4core) nebo ARM.
U velkých chipů bude furt výhoda v menší zmetkovitosti.
U takových procesorů ani čiplety nikdy použity nebyly.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.