Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Hlavní problém je podle mého ve způsobu používání.
Všichni se zaměřují na hardware povahu zařízení, v lepším případě na funkcionalitu softwaru, ale neřeší celý komplex postupů, jak software používat v reálné výuce.
Minulý rok jsem se po 20 letech rozhodl vrátit do školy a z hecu se rozhodl, že jakékoli školení, výuku, kurzy budu absolvovat jen s iPadem bez tradičního papíru. A začal jsem narážet na spoustu komplikací, které nejsou na první pohled vidět (a není to specifické pro iPad, ale pro jakékoli elektronické zařízení).
Dám příklad: Sedím na přednášce a bez problémů píši poznámky do Evernote. To trvá do chvíle, než přednášející pro ilustraci načrtne graf - jak tento graf zaznamenat? Evernote tento objekt umí jen jako vložený obrázek, vyfotit tabuli sice jde ale je to moc daleko, přepnout do jiného SW je super, ale mezitím výklad pokračuje.
Po přibližně 3 měsících zkoušení, rozvažování a testování jsem si udělal vcelku rozumný koncept postupů co kde jak a v čem uchovávat, jak to používat, jak se z toho učit. A kupodivu nejvhodnější byl na iPadu software od Microsoftu... (respektive SW třetí strany, využívající datové typy MS). Ačkoliv pro specifické předměty typu matematika je stále mírně rychlejší použít papír, jsem schopen v současné době fungovat i s iPadem bez papíru.
Věřím, že situace popisovaná v článku, bude z velké části způsobena nedostatkem v návrhu workflow a nikoliv schopnostmi zařízení.
Pravděpodobně je u běžných notebooků menší tlak na tyto postupy a jejich nasazení je z tohoto pohledu jednodušší, ale ve výsledku i u NB budu narážet na podobná omezení. Convertibilní Nb jsou super, ale ta cena, rozměry a hmotnost ... (opět jsem zkoušel v reálu při výuce na synově Thinkad Yoga 2 Pro).
ale to co popisujes je vlastne ten standartni model - ucitel rika, zak zapisuje. na zakladnich a strednich skolach si dokazu predstavit i jine modely - interaktivni casove osy v dejepise, interaktivni simulace fyzikalnich deju... ale tohle vsechno jak je psane v clanku zavisi na softwaru.
Ono by i stacilo prejit na udajne nejefektivnejsi model - studenti dostanou materialy predem k prostudovani a behem vykladu si k tomu delaji dalsi poznamky. Coz by mohl podporovat SW. Bohuzel soucasny model je takovy, ze ucitel diktuje zakum a ti si vlastne stredovekym opisovanim tvori ze sesitu vlastni ucebnici, coz mi prijde dost hloupe a neefektivni, nebot 30 lidi dela 45 minut to, co zvladne kopirka za minutu.
> - studenti dostanou materialy predem k prostudovani a behem vykladu si k tomu delaji dalsi
>poznamky.
Mame odskusane od roku 2004 so mnou (kolegovia od roku 1995) a nefunguje to. Studenti sa do materialov ani nepozru (az na vynimky) a aj tak slepo opisuju, aj ked ide o demo programy a prezentacie ...
To je už ale problém v studentech a nikoli koncepce. Problém ale může spočívat v návycích z výuky v nižších stupních. Tento přístup se bude muset u žáků pěstovat už tak od 3 třídy 1 stupně základní školy.
"To už je ale problém ve studentech" - tedy navrhujete další postup, který, aby fungoval, potřebuje vyměnit lidi :-) Hlavně že koncepce je správná...
...no a ty lidi by bylo efektivni vymenit za nejake hw/sw reseni :)
Kdyby jste dočetl mou reakci na vás, tak by jste se dočetl že problém může spočívat nejen v tom že je student lempl, ale i v tom že je to důsledek stylu výuky na nižších stupních. Nemá to tedy nic společného s koncepcí výuky o které je tu řeč. S problémem změny přístupu k řešení problémů se můžete setkat u mnoho lidí a manažerů v mnoha firmách. Zvyk je železná košile, toto pořekadlo z nám už z dob dětství.
Podívejte se na školení pro zaměstnance - většinu textu a obvykle včetně příkladů a výsledků máte hned první den k dispozici. V případě IT včetně LABu. Nezažil jsem školení, kde bych si musel zapisovat obsah nebo v případě IT si připravovat prostředí k vyzkoušení tématu.
On je dost podstatný rozdíl mezi školením zaměstnance, případně výukou na VŠ a mezi výukou na ZŠ. V tom prvním případě už dotyčný ví, k čemu mu to školení bude a proč se to chce naučit. Na ZŠ/SŠ se ale musí učit obecné věci, u kterých žádné konkrétní uplatnění nevidí. Je to pro něj hlavně povinnost.
To je možný, ale já oponuji nutnosti si vše zapisovat.
Jsem sice dlouho ze školy, ale sklerózu ještě nemám. Vzpomínám si, že tuny papíru s výkladem látky jsem popsal v mnoha předmětech s výjimkou matiky a fyziky, kde to byly samé příklady. Na střední se v některých předmětech vůbec nejelo podle učebnic (výklad látky), takže tam byla jediná šance vlastní zápisky :( Na vejšce to bylo o dost lepší, ale neměl jsem takové znalosti/zkušenosti, abych v úvodu bez pomoci zvládl skripta.
Díky tomu, že si student musí zapisovat, projdou mu ty informace hlavou a musí je vnímat. Pokud student má jen poslouchat a dané téma jej nezajímá, jdou informace mimo něj. Samozřejmě, ještě lepší je, pokud výklad studenta zaujme, ale to dokáže málokterý učitel. A je třeba se naučit i některé věci, které jsou důležité, ale nezaujmou snad nikoho.
To je snad problem tech studentu ne?
Ani nie. U nas sa hodnoti ucitel podla percenta studentov, ktori prejdu predmetom. Cim vyssie pwrcento prejde, tym ste lepsi a mate vyssie odmeny. Pri uspesnosti 86% sme dostali napomentie za nizku(druhu najnizsiu) priepustnost, ale VS nie je holubnik a musia vediet aspon zaklady programovania v Unixe, ked sa ucia...
Zajimave, nevedel jsem, ze neco takoveho funguje. Osobne mi vzdycky pripadalo, ze ucitelum je to uplne jedno, dokud z toho nemuze byt nejaky opravdu velky prusvih.
no a co, ze se do ni nepodiva. jeho minus. nebo jako chcete tvrdit, ze pri tupem opisovani se "prednauci" vic?
ano, kedze vizualna pamat je silnejsia ako sluchova. Ked si nieco zapises tak si to zapamatas ovela lepsie ako ked to len pocujes. To je princip na ktorom je/bolo zalozene nase skolstvo. Ja som sa napr. ucil tak, ze som si zobral poznamky zo skoly, knihu a spravil som si vycuc z poznamok a knihy. To bolo vsetko, ziadne memorovanie. Dnes sa ale zosity nenosia, ucit sa doma je horsie ako byt gay, takze ziaci su tupe howada, a nevedia bez kalkulacky vypocitat 356-211.
Naprostý souhlas, je to absolutní nepochopení možností které digitální podklad umožňuje. Žák by si měl dělat jen poznámky k výkladu který je jednotný a nefungovat v hodině jak písařka. Zbylo by tak více času na případné dotazy na vyučujícího pro lepší pochopení látky.
Potvrzuji z vlastni zkusenosti studenta... a proto jsem(ja i mi spoluzaci) na stredni skole v pulce devadesatych let vypsal napln propisovacky za par tydnu, bolela me ruka, bylo to neskutecne depresivni a co se tyka vyuky, tu clovek moc nevnimal, protoze se soustredil na (rychlost) psani.
Jine a lepsi to bylo na vysoke skole, je to jak pisete- kvalitni materialy byly predem k dispozici, zapisovali jsme hodne, ale jen podstatne veci; zaklady a cela teorie byla ve skriptech apod.
Ja to mel zhruba stejne, skola byla proste zavodem ucitelu, jak rychle dokazou diktovat, a zaku, jak rychle dokazou psat. Ve vysledku uz clovek psal sice rychle, ale uz jenom nicneznamenajici vlnovky nebo nerozlustitelne zkratky. Ze by si neco z toho zapamatoval nehrozilo.
Mel jsem vyzkouseno, ze nahradni 1 napln obycejne propisky jsou 2 strany linkovane A3. Ta, co byla pri koupi propisky v baleni vydrzela podstatne dele, ty nahradni mely proste sizeny obsah.
"Bohuzel soucasny model je takovy, ze ucitel diktuje zakum a ti si vlastne stredovekym opisovanim tvori ze sesitu vlastni ucebnici, coz mi prijde dost hloupe a neefektivni, nebot 30 lidi dela 45 minut to, co zvladne kopirka za minutu."
To tedy nevím jak kopírka u vytváření té kopie zařídí že tomu budu věnovat pozornost a ještě si z toho hodně zapamatuju.
Osobně jsme si kdysi na VŠ ověřil, že ke znalostem se nejlépe dostanu tím že si k tématu vypracuji vlastní zápis, ten na čisto přepíši a pak 1-2 přečtu. Toto mi běžně stačilo k ovládnutí celého tématu.
V okamžiku kdy jsem se to samé učil jen z učebnice s poznámkami tak jsme to mohl přečíst třeba 8 krát a stejně jsem nevěděl ani polovinu toho co v předchozím případě.
Ono tomu co člověk přečte, napíše a zkontroluje že zapsal správně věnuje mnohem více pozornosti a mnohem lépe si to zapamatuje.
Naprosto souhlasím. A přidávám další otázku: Když si žáci nebudou sami zapisovat učivo do sešitů, kdy se vlastně naučí psát? Já po 10 letech u počítače mám problém napsat text ručně psacím písmem. A to jsem absolvoval "klasickou" výuku. Co dnešní děti, které by už ve škole neměly potřebu psát? Samozřejmě to evokuje otázku - a bude vůbec potřeba umět psát na papír ručně? Odpověď je složitější, než by se na první pohled zdálo. Můj názor je, že tady začíná naše cesta do pekla...
A kontraotázka: K čemu ti to psaní je? Jediné, na co používám propisku, jen podpis na dokumenty. Poznámky si napíšu v PC do aplikace, aby se mi synclo do telefonu, nákupní lístek si taky napíšu do telefonu (ten rozhodně zapomenu méně často než lístek s nákupem na stole), dokumenty a text píši do Writeru/Wordu, obrázky a fotky také upravuji v příslušném software...
Ano, občas nějaká poznámka nebo zápis ze sezení, kam se mi fakt nechce tahat notebook a odpojovat ho od kabelů... ale to je písmo, které si po sobě přečtu, můj vlastní kryptopis :) A psaci jsem stejně přestal psát někdy ve třetí čtvrté třídě a následujících dvacet let mě to v ničem nelimitovalo.
PS: Nepamatuji si, že by někdo na VŠ zapisoval něco do sešitu, všude svítily monitoru nebo se jen zíralo a poslouchalo přednášející (podklady byly na serveru).
Pani obavam sa, ze univerzalne riesenie zatial k dispozicii nemame. Argumentovat vlastnou skusenostou nas tiez neposunie dalej, pokial ich nedame doromady, totiz ja oproti vam som z hodiny, kde som musel robit zapisovatelku nemal absolutne nic - iba otrocky opisane poznamky s mnozstvom chyb a vynechaneho miesta, pretoze som nestihol dopisat. Pridana hodnota sedenia na hodine oproti tej kopirke bola cista 0, resp. zapor. Az na VS, kde som mal moznost si zobrat skripta alebo vytlacit slajdy som pochopil v com spociva pridana hodnota vykladu a celkovo sedenia v skole.
Cize ja to skor vidim tak, ze vyklad v skole ma byt prave to co da ziakovi tu pridanu hodnotu k uz existujucej ucebnici a idealne uz existujucim "zakladnym" poznamkam. Niekto si nepoznaci nic, niekto si urobi k poskytnutym materialom dalsie poznamky, dalsi to vsetko skombinuje aj s ucebnicou a poniektori si tie poznamky prebehnu aj dopredu. Je to naozaj o celkovej zmene pristupu k vyucbe, a ak ziakov v 3-4 rocniku naucili, ze otrocky opisuju co ucitel diktuje, tak sa nemozte cudovat ze v piatej triede budu robit to iste do vami pripravenych slajdov, zial.
Nasledne sme v celej spolocnosti sklamani, ze ziaci sa veci iba driluju naspamat a nerozmyslaju, imho vidim jeden dovod preco -> naucili sme ich to.
A kdy se vlastnici ridicskeho prukazu nauci osedlat kone nebo roztopit parni lokomotivu?
Ta kopirka tomu ve finale dokaze venovat stejne pozornosti, jak zak pri takovehle hodine tesnopisu.
To je ale špatná argumentace. Nejlépe si člověk něco zapamatuje, když to sám musí nahlas přeříkat.
Druhý nejlepší způsob je když to musí zapsat. No a až ten třetí je když to musí přečíst. Případně slyší od někoho. Dá se to chvilkově ovlivnit emocemi, ale to se nedá aplikovat trvale jen na významné věci...
To že někdo u toho funguje jak kopírka a nevnímá obsah je chyba ale to neznamená že s vaničkou vylejeme i dítě, tím že se odnaučíme vlastnoručně dělat poznámky.
Pokud jsem si něco sám poznamenal tak když jsem se z toho pak učil, tak stačil zlomek času oproti tomu se něco učit ze skript.
Pořád je to samozřejmě o studentech a jejich schopnostech a snaze/lenosti/ignoranci...
"Nejlépe si člověk něco zapamatuje, když to sám musí nahlas přeříkat.
Druhý nejlepší způsob je když to musí zapsat. No a až ten třetí je když to musí přečíst. "
No to zase ja som pocas svojich studentskych cias nasiel clanok ktory tvrdil nieco dost odlisne, a to ze pocuvat vyklad a robit si zapisky je pre vacsinu populacie ten najhorsi sposob primania informacii, kedze sa mozog musi sustredit na dve veci naraz, cize vyklad ide do luftu a poznamky nakoniec tiez nestoja za vela.
1. Ona taky ve skutečnosti většina populace na vysokou nepatří...
2. Pokud přednášející nepřednáší a vede jen diktát, či přednáší příliš mnoho informací naráz tak je problém jinde
3. Dnešní zvyklost koukat s otevřenou pusou a občas cvaknout foťákem je rozhodně o dost horší varianta, a to nemluvím o tom, že spousta studentů se nenamáhá ani to, a jen si stáhne podklady z internetu..
jj, vy ste se musel jeste opravdu ucit a latce opravdu do hloubky rozumet, zatimco dnes? pche! skoda mluvit!
ty vole, zazadej si o duchod. mentalne si pripraven!
To není otázka věku to je otázka faktů, kvantita vítězí nad kvalitou...
Co se týká tebe, tak to je zřejmě zase položka "sytý hladovému nevěří". Já mám bohužel možnost to porovnat, a totéž i mezinárodní srovnaní kvality absolventů dnes a před 20 lety...
...k tématu vypracuji vlastní zápis, ten na čisto přepíši a pak 1-2 přečtu...
clovece vy ste regurelni blazen odtrzeny od reality. jeste ste mel napsat, ze vyznamne casti si podtrhate barevnymi pastelkami :-D :-D :-D
Tak se ale běžně učilo na zkoušku, tedy ještě v době, kdy člověk musel za dobrou známku i něco umět.... Tímto způsobem se v pohodě a klidu člověk naučil za týden skoro na jakýkoliv předmět, aniž by se "předřel'" a zblbnul z toho. U mě to fungovalo tak, že jsem u toho stíhal trávit denně hodiny na počítačových hrách...
Nie ste cisty blazon, ale zaroven nemate (uplnu) pravdu. Ako som uz spominal vyssie, asi neexistuje univerzalne riesenie - ja osobne som sa takto ucit nedokazal, hoc som to skusal, kedze kamaratovi to fungovalo bezchybne.
A smím vědět jak jste se teda učil a jak moc Vám to fungovalo, co si pamatujete dodnes?
Já taky znám studenty co se mohli předmět učit od rána do noci a stejně si nezapamatovali nic nebo tomu nerozuměli (rozumět tomu o se učím je základ).
Ucil som sa v zasade dvoma sposobmi.
1. Zlozitejsie predmety - (matematicke, ci odborne) -> prednasky som absolvoval bud so skriptami alebo idealne (ak existovali) pripravenymi slajdami daneho vyucujuceho. Pocuval som a snazil sa pochopit o co ide. Vlastne poznamky boli absolutne minimalne. Nasledne to clovek uz musel "stravit" sam a vec pochopit. Ak ste raz uz vec naozaj pochopil, tak doucit sa teoriu zo skript nebol uz taky problem.
2. Jednoduchsie predmety - (ekonomicke, ci teoreticko telekomunikacne) -> skripta. Vyucujuci ich pocas prednasiek aj tak iba viacmenej odpisovali, prerozpravali, ci presvietili cez folie, takze pridana hodnota by bola 0.
Ako to fungovalo? No mne dobre, skolu som dokoncil uspesne a bez problemov.
Co si po nejakych 10 rokoch pamatam? Ako z coho - to si myslim ze plati pre kazdeho a je podmienene aj tym s cim dalej pracuje, alebo aky mal k danej teme vztah. Ale napriek tomu, ze niektore veci som nevidel od skoly, tak ked som sa k nim doma vratil, bol som az prekvapeny co vsetko si pamatam.
Ja tym nechcem povedat nic ine len to, ze univerzalny sposob ucenia neexistuje a na kazdeho funguje nieco ine. Niekto si urobi poznamky, niekto sa viem ucit z cudzich, niekomu stacia skripta a niekomu nepomozu ani individualne konzultacie kazdy tyzden ;).
nechte si tyhle duchodcovske kydy!
Aaaa pán je "suterén" ....
Psaní na papír má nepřekonatelnou efektivitu všude tam, kde potřebujete zaznamenávat i mnoho různých znaků a kreslit základní obrázky/schémata. Co se týče čistě psaní textu, tak si nejsem jist jestli píšu rychleji na klávesnici všemi deseti nebo rukou na papír, ale jsem si jistý, že psaní na dotykovém displeji je to nejpomalejší a nejotravnější.
Celé je to jen o vyhazování peněz, které ve výsledku omezí kreativitu a samostatnost žáků. Je hezké vidět ke všemu pohyblivé video, ale také není na škodu se kouknout na nehybný obrázek-schéma, zapnout mozek a sám se snažit představit jak to funguje-hýbe se, protože v reálném životě se informace na stříbrném podnose podávají málo často. Proto byla dříve střední třída chytřejší a IMHO bylo i víc nadprůměrně inteligentních. Tož všeho s Mírou a kdo tvrdí, že papír je zastaralý, tak je jen rádoby technofil co se vzděláním a schopnostmi nemohl dostat nad školku.
Papír oproti nějakému počítači nabízí pouze výhodu možnost tvorby Origami. Vše ostatní lze na počítači. Notebook s dotykovou obrazovkou (má stále mouchy), ale můžete ručně psát a malovat, stejně jako na papír + vše ostatní, co bylo zmíněno.
Ještě na VŠ pamatuji, že jedna docentka přednášela do češtiny přeloženou učebnici. Než jsme toto zjistili. Tak si celý ročník rozdělil úkol přepisování přednášek. Několik zázmaníků (pro sichr) - jeden člověk provedl zápis. Několik lidí překreslovaly obrázky slidů - prostě trotlismus. V té době ještě digitální fotoparáty byly cenově špatně dostupné - zvlášť pro studenta (1992).
O výuce na 2. stupni ZŠ mohu říci to samé. Učitel přepisuje své zápisky na tabuli a ty celá třída opisuje do sešitů. Trotlovina na druhou. Na gymplu o něco lepší - učitel přinesl slidy a promítal na Meotaru.
Psací písmo považuji za anchronismus. Naprosto souhlasím s novým typem Comenia scripot jež má blíže k tiskacímu. Takže opisovaní dost výrazně omezil na 1. stupeň a i tam by se hodila postupná změna formátu výuky.
Psaní na papír, krom jiného, pomáhá rozvíjet motoriku. Matlání na placku ani omylem.
Tomu rikam organizace prace. Sam si nedovedu predstavit neco takoveho domluvit, vzhledem ke spolehlivosti nekterych lidi. Tak minimalne v tomto pripade vam otrocke opisovani neco dalo.
Vytvořili si takovou alternativu k ještě neexistujícím sociálním sítím:)).
Psát vše ručně propiskou nebo dotykovým perem je blbost, zatracovat úplně papír je taky blbost. Psal jsem o efektivitě a ne o tom jestli něco jde nebo nejde. Chci někoho vidět jak píše rovnice (matika, chemie atd.) a jiné výpočty stejně rychle pomocí jakékoliv formy klávesnice (tlačítka nebo dotykový displej se znaky) jako většina lidí ručně na papír nebo alternativně ručními klikyháky v elektronické formě na dotykovém displeji. Papír nebo jeho elektronická alternativa je nejflexibilnější a nejefektivnější. To není žádná obhajoba zbytečného opisování něčeho co je už v jiné formě napsáno, ale i to se dá trochu omluvit - studenti si něco zapamatují z přepisovaného textu. Při překreslení obrazové informace s vlastními poznámkami a popisem se rozvíjí v mnoha směrech.
co se týče psaní na papír tak má *** (člověk který rozhoduje jaký jste dis -dislektik disgrafik, dismatematik, ani zaboha nedokážu vygooglit jak se to nazívá) nedokázala po mě rozluštit diktáty co my diktovala. Takže pro mě psaní do sešitu je zlo, na tabletu jde psát taky rychle ale musí to být dobře poskládané, o hodně je lepší klasická klávesnice která jde připojit k tabletům. osobně na nb my moc psaní nešlo nějak závratně rychle.
Podle mě iPad je krak špatným směrem ale třeba tablet s androidem je podle mě lepší ale asi nejlepší řešení je asi NB s dotykovým Display. Škola kde jsem chodil je v našem městě nejnovější postavená po pádu komunismu takže si nemyslete že je to něco co drží, škola se už po 4 letech provozu rozpadala jak zevnitř tak zvenku, to čemu se kdysi dalo říkat počítače tzn 486 tam slouží dodnes (pokud nepolepšili na pentium 1 které tam bylo jen jedno).
Děti které potřebují speciální výuku ve školách dostanou NB nebo tablet ale boužel když dostanou domácí úkol tak ve většině případů jej nedokáží udělat jelikož NB/Tablet nesmí opustit školu a rodiče (tu se nadá mluvit o rodičích když nikdo neplatí alimenty na dítě) nemají peníze aby dovolili koupi NB či tabletu.
Mimochodem sestra má "autistu" (pro mě je to němý člověk ale byl mu uznán stav Autista) takže +- vím co se tam děje (mimochodem děcka navštěvují školu kde na každém patře je wifi ale učitelé nemají tušení jaké je na wifi heslo).
Lol, to je zas blabol ...... "plnohodnotné konvertibilní notebooky/tablety cepohybují někde mezi 800 až 1 300 dolary" ..... zvlastni, ze takovy asus T100 se u nas prodava v prepoctu z heureky za 340$ a to i s vysokohorskou prirazkou, takze v USA ten model bude jiste za 299$, mozna jeste min. Nehledne, ze tohle je jedine zarizeni, co me napadlo. Jeste jsou ruzne starsi W510 a podobne.
Asi je uplne out srovnavat srandazarizeni s chromeos a ipady s fullblown i7 surface 3 (jinak si to rozpeti 800 - 1300$ vysvetlit neumim).
Jinak je zajimave to sledovat, takze uz pry oficialne prodali 4800 chromebooku, to je skutecny a hlavne celosvetovy uspech:o) Smutne pro gugl je, ze se jich pouziva jen par stovek, ostatne presne to naznacujou vsechny webove statistiky:) Taky co s parodii na notebook, co umi maximalne editovat txt a odf ze? Mozna pry jde prehravani i jednoducheho videa a brouzdani po jednoduchych strankach, ale to se ve skole moc nevyuzije .......
Pointa je, že jedno univerzální řešení nemůže vyhovovat vždy a všem ... inu jak překvapivé. Ale toho si milý BTJ neráčili všimnouti a zabývaje se nepodstatným.
Takže ještě jednou - jedno řešení nemůže vyhovovat vždy a všem ... ani to od Microsoftu.
nekrmit :-(
A když tak přisypat sedativa...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.