Příběh kolem iPadů ve školách je starý jako „computerizace“ výuky jako taková. Viděli jsme to jako pady ve Star Treku, autoři sci-fi o tom píší celá desetiletí a dnes tu taková zařízení konečně máme, navíc s potřebnou bezdrátovou konektivitou a slušnou výdrží akumulátorů. Zkrátka takový splněný sen, zařízení, které umožní zbavit výuku sešitů a per a nabídnout lepší, třeba i interaktivní výuku tam, kde to až dodnes byl jen „frontální útok“ začínající v učitelových ústech a končící pod perem žáků v jejich sešitech.

Mnohde byly iPady povoleny, jinde ne. Ale i po čtyřech letech není stále jasno, jestli je to to nejlepší zařízení (řekněme v obecnosti že nikoli přímo iPad, ale tablet obecně). V USA je používají jak školy bohaté (kde to pro rodiče studentů není problém), tak ty chudé (kde je to zase řešeno různými granty). Například největší konglomerát škol, Los Angeles Unified Schools, již dříve přišel s tím, že iPad dostal každý student. Ale poměrně krátce poté již okres stahovat 2 100 iPadů od studentů a na konci školního roku byl program změněn tak, že si studenti mohou sami vybrat z šesti různých zařízení. Vedle iPadů to byly Chromebooky a hybridní notebooky s možností překlopení displeje do polohy tabletu. Podobné to na začátku skončivšího školního roku bylo i v Severní Karolíně i v Texasu, kde obě oblasti zrušily iPadový program úplně.

V Kalifornském Hillsborough to zkusili jinak. Ve školním roce 2012 až 2013 dali iPady 200 dětem a stejnému množství pak Chromebooky. Následně když byl celý program vyhodnocen, Hillsborough se zbavilo iPadů a místo nich pořídilo 4 600 Chromebooků, které se ukázaly jako vhodnější pro styl výuky ověřovaný na žácích 7. třídy v kurzu sociálních věd. Tamní učitelka paní Harmsteadová smutně konstatovala, že přechod na Chromebooky ji nepotěšil, jelikož jakožto účastníci pilotního projektu nasazení iPadů mohli pozorovat změnu v přístupu studentů, kterou nové pojetí výuky přineslo a která z ní po 24 letech učení udělal obhájce digitalizované výuky. Opět ale stačilo trochu času, aby se přiklonila k tomu, že přechod na hybridní notebookovo-tabletové zařízení typu Chromebooků bylo správné rozhodnutí.

A i další učitelé, kteří se účastnili pilotního projektu s iPady, vidí benefity, které přináší plnohodnotnější zařízení, jímž Chromebooky jsou. Nebavíme se jen o sociálních studiích, stejně to vidí i Larissa McCann vyučující v 7. třídě vědecké obory, která Chromebooky hodnotí jako daleko užitečnější.

To jsou jen dva příklady. Neříkají to, že iPad za nic nestojí. Jen fakt, že v honbě za malým lehkým superzařízením jsme se nechali možná příliš unést a neviděli, že klasický laptop, byť třeba konfigurovatelný do tabletové podoby, je univerzálnější. Nabízí jak možnosti tabletu, tak možnosti klasického počítače, čehož prostě s iPadem nedosáhnete. Sami studenti hodnotili iPady spíše jako zařízení, se kterým je zábava, zatímco Chromebooky jako přístroj podporující je v práci. Navíc pro „školníky“ je daleko snadnější starat se o 200 Chromebooků, než o 200 iPadů. Chromebooky totiž fungují „cloudově“ a v případě poruchy přístroje si student jednoduše řekně o jiný a po chvilce pokračuje, kde skončil (tady si dovlím soudit, že i tohle bys iPady snad mělo jít - co na to Applisté mezi vámi?). Druhou výhodou Chromebooků byla povaha Google Apps, které umožňují spolupráci více lidí kupříkladu nad stejnými dokumenty.

Na druhé straně jsou školy (Franklin Academy ve Wake Forest, Severní Karolína), kterým iPady vyhovují a kde je studenti používají na téměř vše v daných předmětech, od výukových materiálů po vypracování zadaných úkolů. Že i na tomto názoru bude něco pravdy, potvrzuje samotné Hillsborough, kde nyní Chromebooky doplňují čerstvě tři tisíce tabletů Nexus v rámci nového pilotního projektu, realizovaného ve spolupráci s Googlem. Takže ono to možná není ani tak o povaze hardwarového zařízení, jako spíše o softwarové stránce, celém tom „ekosystému“.

Je zde také otázka finanční. Zatímco Chromebooky lze mít za 279 dolarů a iPady za 399, plnohodnotné konvertibilní notebooky/tablety cepohybují někde mezi 800 až 1 300 dolary, což je příliš - vždyť vyjde levněji dvojice Chromebook + tablet, bez ohledu na to, že školy mají možnosti množstevních slev a různých úlev. Nejjednodušeji to zatím „pytlíkují“ na Floridě, kde uplatňují model BYOD (bring your own device).

Pravda bude ležet někde uprostřed. Jsou předměty, kde je tablet zcela dostačující, jinde to chce hardwarovou klávesnici, jinde zase papír a tužku. Univerzální řešení neexistuje, ne pokud nechcete zabít kreativní myšlení a logické uvažování, které často přichází s určitým způsobem práce. Ve výuce výtvarné výchovy vždy budou muset být barvy a štětce, ve výuce hudební výchovy zase nástroje, v tělocvičně míče, ve fyzice či chemii pokusné aparatury a ani integrovat se na tabletu nenaučíte lépe neže s perem v ruce. Možná tak končí éra bezbřehého optimismu z toho, co vše půjde s tablety ve školství dělat. Stejné to bylo s desktopovými PC a stejné to v budoucnu bude i s dalšími typy zařízení, která se objeví.