Protože má 10nm proces Intelu stále nějaké problémy, rozhodl se Intel novější architekturu (Willow Cove) upravit pro 14nm proces a nabídnout v desktopu jako generaci Rocket Lake. Podle starších roadmap měl Rocket Lake přinést až 10 jader, ale poměrně dlouho se hovoří o tom, že nakonec skončí na maximálně 8 jádrech. Tomu odpovídají i různé záznamy z databází, nejnověji i záznam z online databáze UL / 3D Mark.

Ten, krom informaci o 8 jádrech, 16 vláknech, základním taktu 3,2 GHz a boostu 4,3 GHz uvádí i vůbec první výkonnostní výsledky. Pro nás je podstatný výsledek fyzikálního testu, který je čistě procesorovou záležitostí.

Rocket Lake na 3,2 / 4,3 GHz v něm dosáhl 19 tisíc bodů (3D Mark Fire Strike Physics). I když zohledníme, že jde patrně o podtaktovaný vzorek procesoru, jde o nízkou hodnotu. Pro srovnání: Podobného výkonu dosahují osmijádrové modely první generace Zen (které běží na velmi podobných taktech) a šestijádra Zen 2 jsou nezanedbatelně výkonnější. Osmijádrový Zen 2, který má plus mínus podobné IPC jako Rocket Lake, dosahuje asi 24 tisíc bodů. Rocket Lake by tak musel běžet na základním taktu přes 4 GHz, aby vůbec stávající Ryzen 7 3800X dorovnal. Nebo na základním taktu přes 5 GHz, aby dorovnal nově vydané desetijádrové Core i9-10900K.

Něco zde nesedí. I ve srovnání s Ice Lake, který je o generaci architektury starší, by měl Rocket Lake dosahovat o dost vyššího výkonu. Nejpravděpodobnější bude, že na testovaném vzorku Rocket Lake nefunguje vše, jak má (ať už z toho důvodu, že ještě nejde o finální revizi, slabiny ve firmwaru, nebo jde o záměrné zkreslení, aby se finální výkon nezveřejnil příliš brzy). Výsledek dokazuje přinejmenším to, že Intel disponuje funkčními (ne možná plně funkčními) vzorky generace Rocket Lake, které jsou schopné stabilně projít testem 3D Marku.