„Půjč mi litr, nebo aspoň kilo…“ Jaký je původ různých označení pro peníze?
Určitě je také používáte. Litr, kilo, pětka… Víte ale, kde se tyhle často zvláštní a netradiční výrazy pro peníze vzaly? Ve spoustě případů je to zjevné, kvůli některým pojmenováním finančních částek ale musíme zabrousit do historie a jazykových věd. Vezměte si třeba desetikorunu, slangově „pětku“. Dnes nad tímto výrazem kroutíme hlavou, na konci 19. století ale dával perfektní smysl. Přečtěte si proč.
Koruna = kačka
Začneme něčím jednodušším. Důvodů, proč korunám říkáme kačky, je pravděpodobně několik. My vybíráme ty, ke kterým se odborníci přiklánějí nejčastěji. Přezdívka začíná na stejné písmeno, je kratší a snáze se vyslovuje (není tam „r“). Zkratka korun „Kč“ sice znamená „korun českých“, neříkejte ale, že tam ty kačky nevidíte. A nakonec, je tu i vnější podobnost. Je to malé, žluté a obyčejně se jich vyskytuje víc najednou. To přece můžou být jak mince, tak kačky.
Pětikoruna = Bůra
Tady už je to zamotanější. Vypadá to, že prapůvod tohoto divného slova pochází z němčiny. Z jazyka, kterým u nás ještě před druhou světovou válkou mluvilo 30 % obyvatel. „Bar“ znamená německy „hotově“. V argotu pak můžeme narazit na slovo „bor“, které označovalo „peníze na dřevo“. V průběhu času ale došlo ke zkomolení až na dnešního „bůra“, kterým označujeme pětikorunu, ale někteří také pětiletý pobyt za mřížemi. Pozor tedy na to, že věta „Včera dostal bůra“ může mít více významů. A pak, že jsou jazykové vědy nuda…
Desetikoruna = Pětka
Za tenhle paradox může měnová reforma z roku 1892. Tehdy se v českých zemích přestalo platit zlatými a přišly koruny. Převodní kurz pak z jedné zlaté udělal dvě koruny. Desetikoruna tedy měla hodnotu pěti zlatých a naši předkové si neustálé přepočty usnadnili mimo jiné touto přezdívkou. Asi by nevěřili, že jejich „pětka“ se bude používat i v 21. století.
Házíte „kačky“, „bůry“ i „pětky“ do prasátka? Pak už jste možná naspořili nějaké to „kilo“ nebo dokonce „litr“.
Stovka = Kilo
Jeden kilogram má tisíc gramů, jeden kilometr tisíc metrů. Tak proč je tedy kilo jen sto korun? My v tom logiku také nenašli a dost možná tam žádná není schválně. Původ výrazu „kilo“ totiž najdeme opět v argotu. Tedy jazyce lumpů, podvodníků a lidí z okraje společnosti, který používá slova v jiném kontextu záměrně. Nezasvěcení totiž pak nemají ponětí, o čem dotyční mluví. A ti mohou se svými kumpány v klidu kout pikle. Tedy… dnes už ne, protože výraz „kilo“ zná nejspíš každý.
Když už jsme u těch peněz… Na okraji společnosti často operují i lichváři a finanční predátoři, kteří poskytují velmi nevýhodné půjčky. A podle Navigátoru bezpečného úvěru jsou v tomto někteří lidé nepoučitelní a stále si u nich půjčují. Stejnojmenná iniciativa přitom radí, že – pokud už si člověk musí půjčit – měl by si půjčku sjednat u bezpečného poskytovatele, tedy banky nebo velké a známé společnosti. A přemýšlet také nad výší půjčky – taková půjčka 1 000 000 Kč už je totiž pořádný závazek.
Tisícovka = Litr
Nebo taky talíř, tác. Je zajímavé, že na rozdíl od kila, u litru ve smyslu 1 000 Kč logika měrných jednotek sedí. S talíři a tácy je tu pak shodné písmeno na začátku a hrát roli můžou i rozměry. Tisícovka za starých časů, to bylo jmění, čemuž odpovídala i velikost bankovky. Zabrala doslova celý talíř.
Milion = Mega
Pravda, taky milion má hned několik přezdívek, třeba míč nebo meloun. Společné pro všechny je písmeno „m“ na začátku, snadná výslovnost a jen dvě slabiky. Co myslíte, je to náhoda, že míč i meloun jsou velké a hezky kulaté věci, tak jako sedmiciferná částka? Řecké slovo „mega“ pak doslova znamená mocninu 10na šestou, tedy milion.
