Vypalovačku Plextor Premium asi netřeba dlouze představovat - její recenzi jste měli možnost si na CD-R serveru přečíst minulý týden. Q-Check je jedna z jejich nových funkcí a "skládá se" ze tří na sobě v podstatě nezávislých dílů:

• FE/TE test
• C1/C2/CU test
• Beta/Jitter test

Trocha teorie

FE/TE test

FE/TE test (Focus Error / Tracking Error test) provádí test prázdného CD-R média (výrobce uvádí, že i CD-RW média, na tom se mi ale jaksi test nerozbíhá). Plextor Premium na médiu měří své schopnosti zaostřovat optiku a schopnost udržet optiku "za jízdy" v drážce. Tím se dá do jisté míry i vysledovat, zda je testované médium dostatečně kvalitní na to, aby mohlo být v Plextoru Premium vypáleno nejvyšší rychlostí - tedy 22× - 52× Full CAV. Překročí-li v testu měřené chybové hodnoty určitou hranici, označí jej Plextor Premium za nevhodné pro zapisování maximální rychlostí.

Tento test vlastně používá Plextor Premium i během skutečného zapisování (dá se říci, že je v této mechanice součástí technologie PoweRec) a pokud tedy máte PoweRec zapnutý (což osobně vřele doporučuji), pak pokud dojde Plextor Premium během pálení k podobnému závěru, jako během samotného testu, pak v tom okamžiku, kdy hodnoty chyb sledování stopy nebo zaostřování na médium dosáhnou určité hranice, sníží rychlost vypalování na nejbližší CLV režim.

Příklad: Pokud vypaluje a právě zapisuje aktuální rychlostí 42× a dojde k překročení meze chybovosti, sníží rychlost vypalování na rychlost 40× CLV a už se z ní výš nehne. Pokud během této rychlosti dojde k dalšímu překročení chybovosti, sníží rychlost na 32× CLV. Kdyby došlo ještě k dalšímu snížení kvality média, sníží rychlost na 24× CLV - a tak dále. Zvýšení kvality média (tedy snížení chybovosti) už Plextor Premium nehlídá a dále nezrychluje - dopálí médium maximálně takovou rychlostí, na jakou CLV rychlost se dostal.

Z toho vyplývá jedna věc: Pokud je barvivo média stavěné na vysoké rychlosti pálení spíše, než na nízké rychlosti pálení, pak musí být velmi kvalitní polykarbonátový výlisek s předlisovanou drážkou (na který se při výrobě nanáší barvivo, odrazová vrstva a případně další vrstvy). Pokud je takový výlistek nekvalitní (nebo je médium více znečištěné), vede to v Plextoru Premium ke snižování rychlosti, což však zase nemusí dobře snášet dané barvivo a celé médium se pak dá považovat za nekvalitní.

Pokud si médium otestujete touto rychlostí, dozvíte se, jak asi bude Plextor Premium schopen na takové médium vypalovat. Je třeba zdůraznit, že Plextor Premium v tomto případě nekontroluje kvalitu barviva (ve smyslu určení, jaká rychlost je pro něj vhodná). Takže se teoreticky může stát, že médium, určené např. pro rychlost max. 16×, může projít tímto testem jako vhodné pro rychlost zápisu 52×. Pochopitelně pokud se zapnutým PoweRecem spustíte na takové médium zápis rychlostí 52×, první, co PoweRec zjistí, je, zda je toto médium pro takovou rychlost určeno (zpravidla z jakési tabulky médií, uložené v jeho firmwaru). Takže pravděpodobně na takové médium (pokud to uzná za vhodné) nastaví nejspíše rychlost jen 20× CLV (pravděpodobněji však jen 16× CLV) - prostě proto, že mu výrobce dal do vínku (tedy do firmwaru) informaci, že toto médium je vhodné pro takovou či makovou rychlost vypalování - tečka.

C1/C2/CU test

Tento test kontroluje na jakémkoli nahraném (tedy vypáleném CD-R, CD-RW či originálním lisovaném) médiu, kolik chyb určitého typu se na médiu vyskytuje. Těmi chybami určitého typu se myslí chyby, označované jako C1, C2 a CU. C1 a C2 chyby jsou opravitelné opravným CIRC mechanizmem, CU chyby jsou neopravitelné. C1 chyby se vyskytují snad na každém CD a v podstatě se s nimi počítá. Pokud je jich moc, přecházejí v C2 chyby a ty už by se vyskytovat neměly, nicméně (jak již bylo řečeno) i ty se dají opravit. Avšak pokud se chybovost dostane až do úrovně neopravitelných (CU) chyb, nastává průšvih.

Pokud se neopravitelná chyba vyskytne na zvukovém CD (CD-DA), nepřečte mechanika (nebo přehráváč) data z CD korektně - tedy z mechaniky pak jdou do systému data jiná, než jaká skutečně mají být na CD. Ve zvuku se to projeví zpravidla slyšitelnou změnou - nejčastěji lupnutím v nahrávce (intenzita lupnutí svým způobem závisí na počtu neopravitelných chyb). Spousta lepších přehrávačů je pro takovéto případy vybavena dalšími obvody, které se výskyt chyby snaží nějak zamaskovat (pozor - nikoli opravit - to by byl trochu jiný případ). Pro eliminaci lupnutí existuje několik možností - nejčastější je dopočítání poškozené zvukové křivky nějakou interpolací. Pokud je chyb velmi málo, může se stát, že při takovémto "žehlení" poškozené zvukové křivky rozdíl ani neuslyšíte. Další možnost, jak se přehrávače vypořádávají s chybami, je ta, že zvuk v této chybné části odstraní - dost často se při tom používá velmi rychlé avšak plynulé ztlumení a znovu na normální úroveň zesílení zvuku - tyto chyby však zpravidla slyšet jsou. (výpadky se sice pohybují řádově v milisekundách, nicméně jsou poměrně snadno rozpoznatelné).

Pokud dojde k neopravitelné chybě na datovém CD, pak nastupují na scénu opravné kódy ECC/EDC, které jsou zapsány spolu s užitnými daty v každém sektoru. Takže pokud těch chyb není mnoho, dají se data tímto způsobem opravit a mechanika tak z CD i na tomto místě dostane správná data. Pokud je však chyb více (že je to až nad rámec schopností oprav pomocí ECC/EDC), dochází i zde k chybě a daný vadný sektor je nečitelný - což je u datových CD varianta nepřípustná a proto je při čtení takového sektoru oznámena chyba - a tím to končí. Nečitelná data jsou k ničemu - z takto poškozeného sektoru už nezachráníte nic (pokud to tedy nepřečte ani jiná mechanika).

Pozn. Martin: Ještě to nemusí být ztracené. Využít se dají různé kouzelné tekutiny, jako třeba DiscRepair nebo CD-Clene a další.

Beta/Jitter test

Tento test je také určen pro nahraná média a měří se jím zjednodušeně řečeno kvalita vypálení.

Beta - tím je zde myšleno, jak kvalitně jsou pity vypáleny. Plextor Premium testuje rovnováhu vypálení pitů a (nevypálených) landů, která bůže být ovlivněna kvalitou vypalovačky, kvalitou média a v neposlední řadě vhodnou kombinací média a vypalovací rychlosti.

Jitter - dosti používaný termín audiofilů a "netopýrů" při pokusu obhájit jejich tvrzení, že na drahých aparaturách slyší rozdíl mezi originálním CD a binárně identickým vypáleným CD právě díky existenci jitteru. Pro zasvěcení do situace, o čem že ten jitter, který zde máme na mysli, je, udělám nejlíp, když vás odkážu do části Mikrobova článku, která o tomto pojednává. Rozsah, ve kterém je jitter Plextorem Premium měřen, je udáván jako 3T~11T (dozvěděl jsem se, že se jedná o možné délky pitů či landů a podle toho, jak je pit či land dlouhý, se vyhodnocuje počet přečtených binárních nul, přičemž binární jednička je právě přechod z pitu na land či naopak). Je-li jitter příliš velký, může mít negativní vliv na čitelnost dat. Vše záleží na mechanice, jak se s tím vypořádá. Čím je jitter menší, tím je čitelnost dat vyšší. Na čitelnost dat má však vliv spousta faktorů, jedním z nich je právě jitter, jiným je např. čistota média zespodu, dalším bývá čistota optiky mechaniky a podobně. Na jitter může mít také vliv stabilita otáček média, proto se v podstatě jitter vyskytuje na každém médiu - i lisovaném. A pokud je jitter příliš velký, může dojít ke špatnému vyhodnocení počtu nul mechanikou a tím k vyššímu používání opravných mechanizmů, které při velmi vysokém počtu výskytu chyb nakonec ani nemusí být schopny data do původního stavu dostat.