Stellaris, občas zvaný simulátor genocidy v galatickém měřítku mnozí čtenáři jistě znají. Hra není extrémně náročná, ale díky rozsahu a množství objektů má tendence se značně zpomalovat v pozdějších částech hry.

Stellaris nemá přímo zabudovaný benchmark a hru lze bez potíží hrát i s nižší snímkovou frekvencí, jelikož je možné za běhu rychlost hry dle chuti měnit. Mnoho času člověk stráví management planet, armád, flotil a dalších věcí, kdy je pohodlnější hru zcela pozastavit a vše si v klidu rozmyslet a naklikat.

Pokud jste Stellaris nikdy nehráli, musím všechny varovat, může se stát, že hru zapnete třeba v pět hodin odpoledne a za deset minut zjistíte, že jsou asi čtyři hodiny ráno.

Stellaris sice nemá zabudovaný benchmark, ale v konzoli má příkaz one_year, ten aktuální nahranou hru spustí s nejvyšší rychlostí a po uplynutí jednoho roku uvnitř hry nám ukáže, kolik reálného času bylo potřeba pro simulaci jednoho roku. Existuje i příkaz thirty_years, což mi přijde ještě lepší, ale aktuálně nefunguje.

Testuji tedy s příkazem one_year, přičemž využívám uloženou hru, kterou připravili Stellaris nadšenci v rámci "Paradox benchmarking Initiative". Uložená hra se odehrává v roce 2300 a je viditelná celá galaxie. Samozřejmě čím lepší procesor, tím kratší doba simulace. Grafické detaily jsou nastaveny na nejnižší možné, hra je tak nenáročná na GPU a primárně zatěžuje CPU.

Jak můžeme vidět, Stellarisu chutná překvapivě nejvíce Framework 13, což jsem nečekal, ale předpokládám, že zde hraje roli vyšší napájecí limit.

Ze zvědavosti jsem zkusil změřit, jaká je snímková frekvence během one_year testu, žádný z testovaných notebooků zde nedokáže při nejvyšší rychlosti dodat alespoň 60 FPS průměrně.