Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ad zaruka:
Otazka jak moc je v realu vyuzitelna.
Zrovna jsem u zname resil, ze ji kleklo systemove SSD a ze pry jesti se daji nekde nechat obnovit data... ano, jeste nazalohovala, od teto doby uz zalohuje.
Po akademicke debate o moznosti obnovy dat z SSD prisla zasadni otazka - jak moc citliva osobni data tam ma, jak moc by ji vadilo, kdyby se na to par cizich lidi kouklo. Tim jsem nemyslel historii v prohlizeci.
Chvilka ticho.
Proste mi pripada, ze ve skutecnosti je na systemove ssd u zajimave casti populace zaruka tak nejak pouze papirova zalezitost. Ostatne u datove casti to nemusi byt o moc prinosnejsi...
U mechanickych disku to je samozreme ta stejna pisnicka.
Záruka je všeobecně u disků "ošemetná", protože pokud někdo spoléhá na to, že disk se podělá po záruce, tak je mimo. Pokud někdo spoléhá na to, že lze data z disku vytáhnout, pokud je v záruce, tak je taky mimo (záleží). S tímhle souhlasím, že záruka je relativně nezajímavý údaj.
Zajímavější je TBW (a i tam si nejsem plně jist hodnotama, jež výrobci udávají), stejně jako některé marketingem vytáhnuté body/vlastnosti.
A ohledně spolehlivosti, mechanický disk ze své podstaty nebude nikdy lepší nebo horší než čistě polovodičový. Obojí může fatálně náhle selhat. Takže zálohujte pánové :)
Uz mne tady umyli zadna cast tela c predesle recenzi, ale pri intenzivnich zapisech (databaze, video editace) SSD pujde pod kyticky velmi brzy. Plotnove disky tak pouzivam vicemene ke spokojenosti dlouhodobe.
jo, hlavne v prumyslovem prostredi jsou ssd celkem zradna, vcetne tech oznacenych jako "industrial"...
Ale na servery jsou trošku jiná SSD, než low end NVMe z krámu. To samé pro tu editaci videa. Ano když si člověk koupí nevhodný produkt na nevhodnou činnost, tak se nemůže divit že dostane nevhodné výsledky.
Asi tak. Ono je problém i zálohování na levné "disky". Pracuji v Archu s častou aktualizací, takže i zde bych doporučil něco trvanlivějšího z podstaty.
> SSD pujde pod kyticky velmi brzy
SSD maji bezne alespon 200 prepisu - ty spatne. Kdyz se podivate na datasheet novejsich HDD, tak uvidite kupodivu podobny udaj jako u SSD: TBW / rok. Pokud to vynasobim zarukou, vyjde mi cislo, ktere je casto horsi nez i ty spatna SSD. A tohle TBW tam neni ze srandy. Mnoho lidi o tom nevi. Tady si nekdo dal i praci s vypoctem:
https://www.theregister.co.uk/2016/05/03/when_did_hard_drives_get_worklo...
Takze ano, **bejvalo**, ze plotnove disky nemeli problem zapisovat/prepisovat data ad nauseam. Bejvalo a uz neni. Na to ze vam moderni disk vydrzi vic nez SSD bych nespolehal ani nahodou.
(tim nerikam, ze jsou zbytecne - IMO maji, krom ceny, i vyhodu v tom, ze magneticky zapis udrzi data o neco dele, tudiz na rozdil od SSD jsou pouzitelne na archivaci).
Mají TBW/rok u HDD nějaké technické opodstatnění? Nebo to výrobci do specifikací píší jenom proto, aby v případě reklamace měli další výmluvu, proč vám nic nedaj?
Mají, protože jsou tam pohyblivé části, takže i provozem jen tak na lehko i bez extra zápisů se ty disky dost opotřebují časem.
O tom že je limit přítomný, to jsem věděl. Je to celkem logické, jednou jsem kuchnul starej seagate 1,2GB disk a byl poškrábanej. Čili nějaká hodnota přepisů/čtení (přeloženo do techniky: přejezdů hlavou nad plotmana) tam bude. Na druhou stranu, uvedený článek se týká pouze snižování hodnoty DPWD v návaznosti na plošné užití SMR zápisu u disků s velkou kapacitou (je to vidět na těch archive seagatech, ty byly pokud vím, SMR). Je logické, že s rostoucí kapacitou a houstnoucím počtem bitů na cm2 (a vlastně i cm3) bude klesat DPWD, ale tak strmé to nebude (SMR je fakt specialita).
Mám terový systémově datový (nyní jen datový) HD deset let s neustálou aktualizací systému i dat na něm, stále spolehlivě pracuje. K tomu mám půl roku terový systémově datový SSD se zálohou na onen HD. Statistiky nesleduji, vždy jsem anomálně výrazně lepší než to, co se ke mně přece jen statisticky dostane. Theregister není výjimkou. Takže bych se držel zdravého rozumu podloženého vědomostmi a moje anomálně dlouhé životnosti disků/úložišť mohou být následovány.
Co stavím počítače s Ryzenem tak uživatele tlačím do šifrování disků BitLockerem, nic to nestojí a pokud se takový disk reklamuje, tak je to šumák, pokud to technik přečte, získá rozsypaný čaj, jelikož je to šifrované.
Samozřejmě je důležité to zálohovat.
Od té doby co se na stránkách truecryptu "objevila" hláška "přejděte na bitlocker" mně ani nenapadne ho někde použít...
Ten se povedl :))
..a musim souhlasit :)
Zajímalo by mě jak je to s prolomením Bitlockeru. Ve firmě máme utilitku, která vygeneruje podle jména počítače recovery key. Asi to tak ale musí být nastavené v síti, takže to není univerzální pro všechny zařízení zakódovaná bitlockerem.
Určitě ne, protože je potřeba znát ID, které se pravděpodobně nějak vydoluje ze stroje při připojení počítače do sítě.
Bitlocker se dá jinak cracknout bruteforcem (google > bitlocker crack) a nebo druhá elegantnější metoda, aby mne někdo nenařknul (google > cnews bitlocker), případně (google > bitlocker safe / bitlocker secure). Takže až tak bezpečnej fakt není (byť pravda, minimálně jeden případ se týká HW implementace).
Pokud je to v doméně, klíč se automaticky uloží do ADčka k danému computer objectu.
Záleží jak máte BitLocker nastavený, určitě doporučuji GPOčkem forcovat SW šifrování a vynucení AES256 nebo XTS-AES256, defaultně se použije typicky XTS-AES128. Také se hodí mít zaheslovaný BIOS + PIN do BitLockeru. Tím se docela dobře chráníte útokům, kdy Vám někdo zmrazí paměti tekutým dusíkem, vyndá z počítače, dumpne jejich obsah a může vesele crackovat NTLM hashe, které jsou v paměti či něco dalšího.
Je to tedy trochu komplikovanější útok, ale technicky je to možné a dokázané.
Prej nic to nestoji :D. Ten byl dobrej...
Takze prvne musim mit HW co podporuje akceleraci sifrovani, idealne samotnej disk. Jestli rikas, ze Ryzen to umi bez jakykoli ztraty rychlosti, tak prvne budu skeptickej uz jen proto ty data musi jit pres procesor a druhak reknu, ze ne kazdej ma Ryzen, a bez akcelerace je rychlost s disku se zapnutym sifrovanim tradicne dost tragicka.
Za druhy to blokuje jakykoli zmeny v rozdeleni disku, coz je pro lidi pouzivajici dualboot dost podstatnej problem.
A samozrejme za treti reseni jakkoli nakopnutyho filesystemu co nebootuje je pak daleko slozitejsi nez u nesifrovanyho disku.
Za mne osobne, kdyz uz sifrovat tak jen data u kterych je to potreba...
AES-NI instrukce má kdejaký procesor a to už od roku 2010 víceméně, u Intelu to mělo první Westmere, u AMD až řada FX a pozdější APU. Jelikož mají i tyto staré procesory výkon v AES v řádu jednotek až desítek GB/s, není to fakt problém, zápis na samotný disk bude stejně pomalejší, než co zvládne šifrovat procesor.
Dual boot samozřejmě není problém, normálně to provozuju, prostě si před BitLockerováním vyrobím partition na Linux, ten tam nainstaluju a pohoda, funguje mi to i s grubem.
Nakopnutý FS se dá řešit také celkem bez problémů, jen může být otravné přepisovat ten recovery key aby s tím mohly nějaké nástroje pracovat.
Zapomněl jsem dodat, že BitLocker jde rozchodit i bez TPM, jen se to musí povolit přes GPO a je pak nutné zadávat heslo před spuštěním OS, nicméně je to méně bezpečná metoda. Typicky doporučuju a rozchazuju BitLocker v kombinaci s TPM + PIN před zavedením OS.
Vis co je DMA, ze jo? ( https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_memory_access ) Mozna to nepatujes, ale ja si az moc dobre pamatuju, kdyz disky neumeli DMA... Znova mi to pripomeli sifrovany disky, kde samozrejme DMA nejde kvuli sifrovani procesorem pouzit...
"Dual boot samozřejmě není problém, normálně to provozuju, prostě si před BitLockerováním vyrobím partition na Linux"
A prave o to jde. Pokud se rozhodnes nainstalovat Linux az potom, tak jedina moznost je smazat disk a zacit znova...
"Nakopnutý FS se dá řešit také celkem bez problémů, jen může být otravné přepisovat ten recovery key aby s tím mohly nějaké nástroje pracovat."
Prace navic... tzn. neni to zadarmo...
Ano smozřejmě pamatuju DMA, mnoho zařízení to používá a je to i důvod proč globálně zakazuju FireWire a taky proč na TB3 nastavuju ověřování, aby to nedalo každému přístup přes PCIe :)
Linux jde nahodit i potom, chce to jen ten BitLocker pozastavit před instalací Linuxu, potom se klidně může volat z GRUBu ty wokna, ale nemám to detailně prozkoumané to pořadí, dual boot mám jen na dvou strojích.
Tak kdyz vis co je DMA tak urcite i vis jak velkej vliv to ma na propustonost disku ;). Je mozny ze dnesnim 8 a vic jadernym procesorum to v klidu nevadi, ale jednojadernym CPU pred prichodem DMA ten rozdil byl propastnej a i na dvou jadernych noteboocich (Sandy bridge az Kabylake) par let zpatky sifrovani disku delalo z relativne sviznyho stroje, plecku na urovni atomovyho netbooku. Samozrejme ze dnes kdy je mozny mit 8 a vic jader neznamena, ze se nemoznost pouzit DMA neprojevi. Treba jen v urcity zatezi, ale projevi...
S tim dualbootem mi slo o zmenu velikosti diskovych oddilu. To se zasifrovanym diskem moc nejde, takze kdyz mas jeden Wokenni oddil pres celej disk, tak tam ten Linux tezko narves bez smazani toho zasifrovanyho oddilu. Mozna uz v Canonicalu prisli jak na to, kazdopadne je to dalsi problem kterej nekdo musi kvuli sifrovani resit...
No a čím byl ten disk šifrován? Sandy Bridge a novější normálně provozujeme, mají AES-NI, nějaké problémy s výkonem nepozoruji, spíš dochází dech tomu CPU, ale rozhodně to nevisí na výkonu disku. Ještě zmiňuji, že používám primárně BitLocker, je možné, že jiná řešení nepoužívají AES-NI instrukce, nebo mají jiné algoritmy.
Měnit velikost zašifrovaného oddílu za běhu myslím nejde, musí se dešifrovat, pak s tím lze hýbat a potom znovu zašifrovat. V Linuxu to možná jde s LVMkem, ale nejsem si 100% jistý.
"nějaké problémy s výkonem nepozoruji, spíš dochází dech tomu CPU"
Muzes 3x hadat proc...
Protože jsou to staré pomalé stroje s novějšími BIOSy kde jsou i nějaké patche na ty Intel chyby + modernější HW je objektivně rychlejší, nehledě na šifrování. Bohužel na quad-core lze upgradovat jen u strojů s QM77 chipsetem.
Dovolil bych si oponovat. Vlastním MacBook 12”, rok 2016 s core m5 a šifrování byla věc co jsem musel hned první den vypnout. Ten stroj byl se zapnutým šifrováním tak pomalý, že dával vzpomenout na uživatelskou zkušenost s prvními netbooky s in-order atomy.
Jenže Apple Mogbuk není normální HW + Wokna + BitLocker, což je něco co tu primárně řeším.
Předpokládám, že tam máte MASOX + APFS a nějaký ten jejich T2 secure chip. Intel Core m5 jsou notoricky známé a pomalé procesory, navíc Mogbuky jsou známé absencí kvalitnícho chlazení, vůbec by mě tedy nepřekvapilo kdyby se v tom přehříval procesor, secure koprocesor i to na desku připájené SSD.
proc nepouzit BitLocker? Mam to na vsech svych PC a pri reklamaci disku tak nic neresim.
Já se ho snažím tlačit, Ryzeny mají zabudované fTPM, takže stačí mít Pročková wokna a jede se BitLocker. Pro uživatele woken je to navíc pohodlné a celkem snadné k používání. Taky doporučuju šifrovat i flashky, externí disky a tak podobně.
Určitě se ale objeví někdo, kdo mi vysvětlí, že to zcela jistě žere hrozně moc výkonu(není pravda), nebo že šifrují jenom teroristi a kdo nemá co schovávat, nemá potřebu šifrovat :D
Tak ty výše uvedené důvody proti šifrování neberu, to je blbost v dnešním světě, ale nešifroval jsem kupříkladu na mé WS (tedy 8510W) z jednoduchého důvodu, co když umře deska, tedy TPM. No a co čert nechtěl, ona fakt umřela a já pak jen vyměnil mobo a jelo se vesele dál.
Problém je, že nevěřím v lidi a tedy schopnost si uchovat recovery key (v korporátu se to skladovalo na intranetu po loginu do selfcare a zadání recovery ID). Druhak, BitLocker není 100% bezpečný (byť samozřejmě, pro odrazení slídění náhodného servisáka to stačí). Bral bych to tak, že kdo cestuje a bere sebou flashky nebo samotný ntb, tak šifrovat. Kdo to má doma, tak bych na to dlabal, protože jak se někdo dostane do baráku, je už tak nějak všechno jedno a většinou ho stejně zajímá jen fyzický majetek.
Stačí si ten recovery klíč uložit na nějaké bezpečné místo, ideálně na jiný počítač, který je taky šifrovaný, já mám ty recovery keys takhle na více strojích, takže pokud umře deska/TPM, není to problém.
Na mé hloupé desce pokud byl zapnutý fast boot nefungovala USB, tzn napsat ten klíč byl problém, poté co se mi stalo několikrát že bitlocker chtěl klíč jsem šifrovaní na tom pc zrušil. Ale uznávám že tohle je dost specifická situace.
Pokud chce BitLocker obnovovací klíč, tak to typicky značí nějaký problém s TPM nebo změnou nastavení v BIOSu. Nebo máte na mysli PIN před startem OS?
Nene jednalo se o obnovovací klíč nikoliv PIN, neříkám že to bylo něják časté ale občas se mi to stalo. Je mi jasné že s tou deskou nebylo asi všehno uplně ok.
A keď umrie CPU alebo ho vymením za vyššiu radu? Vložím recovery key a hotovo?
CPU umírají vyjímečně, pokud umře a CPU vyměníte, poté zadáte recovery key, postpone BitLocker + reboot, tím se provede přegenerování těch klíčů ke klíči mezi TPM a BitLockerem, ten se pak sám nahodí a jede se dál.
Při výměně to samé, postpone BitLocker, vypnout PC, vyměnit CPU a pak zase provést reboot a zkontrolovat, že se BitLocker nahodil.
A to je zásadný problém. Práve včera sa mi ozval "kolega", že jeden jeho známy má s tým problém. Používa Dell NB a po samovoľnom update od Dellu mu niečo prepísalo niekde v BIOSe niečo a pýtalo recovery key (nemal som to v ruke, ale kolega volal na podporu Dellu a tam mu rovno povedali, že má smolu). Myslíte, že ten človek tušil, čo to je recovery key, alebo nebodaj to mal niekde uložené? Na disku mal 15 ročnú databázu. A takto som zažil nové NB, ktoré už majú nastavené šifrovanie hneď po konfigurácii Win10. Tí ľudia ani netušia čo to znamená. V momente "problému" nielen servis neprečíta disk, ale ani oni sami. A takto prídu o všetky svoje dáta. Myslíte, že niekoho napadne kúpiť disk na zálohovanie nového NB? Nie je lepšie ľudí poučiť a nechať ich rozhodnúť sa, či chcú šifrovanie? Prečo im to nútia výrobcovia? Pre pochybný pocit bezpečia údajov?
To je zajímavé, samo od sebe by se nic přepsat nemělo.
Pokud updatuje skrze Dell Command Update, ten právě checkuje, zda máte zašifrovaný disk BitLockerem, pokud ano, nedovolí upgrade BIOSu, Intel ME, firmware SSD a firmware doku, pouze ovladače. BitLocker musíte manuálně pauznout a poté tyto akce provést.
Tedy tak se to chová u Latitudů a Precision, consumer plečky mě nezajímají, ty často ani nemají TPM, tam je to pak možné jen u Ryzenů.
Možná budu zlý, ale mít 15 ročnou databázu na notebooku bez zálohování....to jako vážně? Alespoň je to ponaučí.
Lidé se dělí do dvou skupin, na ty co zálohují a na ty co ještě nepřišli o svá data.
> Určitě se ale objeví někdo, kdo mi vysvětlí, že to zcela jistě žere hrozně moc výkonu(není pravda), nebo že šifrují jenom teroristi
Vykonu to moc nezere, a to druhe je samozrejme blbost. Muj zasadni problem s vselijakymi wokennimi sifrovacimi softwary zachycuje tahle prihoda:
https://www.howtogeek.com/fyi/you-cant-trust-bitlocker-to-encrypt-your-s...
Zasadni problem se softwarem ke kteremu nemate zdrojak, je ze muze delat cokoliv - a jak prihoda vyse dokazuje, krome zamernych podrazu v nem mohou proste byt desive idiotska rozhodnuti.
Takze abych to shrnul: jestli je to lepsi nez nic, is debatable :)
Přes GPO vynucuju to SW šifrování defaultně + také forcujeme AES 256(nebo XTS AES 256, z hlavy nevím, ve W7 a starších byla možnost AES 256 with diffuser, nicméně to byla nějaká úprava od MS, kterou nikdo vlastně ani neauditoval), defaultně MS cpe XTS-AES 128.
Pokud bych měl důvěřovat jen tomu, od čeho mám zdroják, tak se asi úplně zblázním a půjdu se zastřelit, jelikož takové zařízení víceméně neexistuje. Idiotská rozhodnutí se najdou všude.
Tím tedy nechci nějak bránit MS, tu politiku by měli rozhodně změnit, zároveň si myslím, že BitLocker by měli nějak lépe propagovat uživatelům už v minisetupu a také se vykašlat na tu HW podporu v random SSD, prostě používat SW šifrování + AES 256, všechna moderní CPU mají AES-NI, takže to není problém ani z hlediska výkonu.
"Určitě se ale objeví někdo, kdo mi vysvětlí, že to zcela jistě žere hrozně moc výkonu(není pravda)"
Aha, takze vsechny ty firemni notebooky, kterym klesla rychlost cteni disku po zasifrovani na zlomek puvodni rychlosti si vsichni vymysleli :D
Ty dneska perlis :).
Zlomek? Nějaký zdroj? Šifruju disky ve firemním prostředí zcela běžně a naposledy byly ztráty výkonu znát jen na strojích s Core2Duo, protože SATA2 a protože C2D/C2Q neumí akcelerovat šifrování. Jinak s tím fakt není problém.
"Nějaký zdroj?"
Osobni zkusenosti z velkych firem (desitky tisic zamestnancu), notebooky. Na desktopech sem sifrovani nepotkal, protoze tam moc nehrozi ze by ho nekdo ukrad... Co sem si vsim tak vetsina lidi o tom problemu nevi protoze ani netusi, ze stejnej HW je bez sifrovani nasobne sviznejsi...
Mám zkušenosti ze spíše malé firmy, ale od dob AES-NI je BitLocker naprosto v pohodě, v dobách Core2Duo to byl problém, ale tehdy stejně výkon visel na pomalých plotnách a víc se čekalo na disk, než na CPU.
Co jste používali na šifrování?
Tak TrueCrypt urcite vykon disku at SSD nebo HDD snizuje a to i pri pouziti jeno AES. VeraCrypt jsem zatim nezkousel. Bitlocker nevim, ten je od MS, takze ze zasady nepouzivam, pokud je k dispozici neco jineho..
Co se týká obnovy dat - pokud odejde paměťový čip tak ani náhodou (i když odejde jeden z několika, tak kvůli wear levelingu řadič data mixuje a bez jednoho čipu je z toho nečitelný guláš). Pokud odejde řadič, tak to jde jedině u řadičů ke kterým je dokumentace algoritmu co rozhazuje data po paměťových čipech (když jsem se bavil s firmama co to dělají naposledy, tak dokumentace byla snad jenom k samsungu, ostatní nic)
Pises, ze je ten Gigabyte dobre SSD, ale kdyz kouknu na grafy, tak proti ADATA SX8200 tvrde pohorelo a co jsem koukal nekde jinde, tak i proti take levnemu Kingstonu A2000 ten Gigabyte nemel sanci, takze nemyslim, ze je to nejak super vyhodne SSD, ikdyz stale je to jedno z tech lepsich.
Jenže to je 2TB varianta, která je výrazně dražší. 1TB varianta toho ADATA bude také rychlejší, ale je bezmála o 1000 Kč dražší, TBW má 640. Takže to GB SSD je pořád celkem dost výhodné, v téhle cenové jsou spíše SATA disky nebo QLC.
Kingston A2000 je opět asi o 1200 Kč dražší, není to špatné SSD, ale SX8200 Pro 1TB je podle mě výhodnější než A2000, je rychlejší, nabídne trochu vyšší TBW a je asi o dvě stovky levnější.
To jo, taky jsem chtel to A-Data, jenze byly zrovna vyprodane a ja nechtel cekat a ten Kingston byl druhy nejvyhodnejsi, tak jsem vzal ten.
Hlvne Redmarxi, pokud nepouzivas SSD nejakym hodne intenzivnim nebo specifickym zpusobem, tak ti mzue byt celkem jedno, co si koupis. V bezne praxi nepoznas rozdil. Dulezite je, aby se to neprehrivalo a nemelo vetsi umrtnost.
Ale pro ten pocit, proc ne.. :)
Jasny, staci i SATA SSD, ale do noveho PC uz jsem chtel vzit M.2 NVMe, kdyz tam ta moznost na desce je.
Hele, jak o ze jsi si nakonec koupil Rizka misto 9700k? ;)
Jde znát rozdíl mezi PC s NVMe a SATA SSD, NVMe bude svižnější a veselejší celkově, ten protokol je lépe stavěný pro použití s SSD a lépe se zvládá, pokud děláte více věcí najednou, SATA se snáze ucpe. Ale je pravda, že BFU to bude asi jedno.
Vcera jsem dal do kupy sve nove PC. R7 3700X s NVMe Adata SX8200pro. Predchozi PC bylo AMD A8-3850 Liano z roku 2011 pouzivajici SLC intel SSD pres SATA s rychlosti 200 MB/s a ~50k iops.
Popravde jsem cekal vetsi rozdil. PC je rychlejsi, ale v konecnem dusledku je nacitani programu na 50-70% predchoziho reseni a Win10 startuji snad jeste dele (nechapu proc).
Budu jeste pracovat na optimalizacich, ale nekdy je dobre ocekavani spis krotit.
Citeľný skok je HDD -> SSD, medzi SSD a NVMe to až taký rozdiel nie je.
"veselejší celkově" .. tak veselejsi to celkove asi je a neni duvod kupovat SATA3 SSD, kdyz muzu za podobne penize koupit NVMe. Je to spis ale na urovni pocitu, kdyz s tim clovek dela. Ja mam NVMe SAM 960 Evo a navzdory tomu, ze to ma odhadem 3-4x vyssi rychlosti nez bezna SSD, tak je to opravdu spis o pocitu.
Mozna ze pokud nekdo na tom edituje velke soubory aka videa, je tam nejaky fakticky rozdil poznat. Nevim. Vysledky testu jsou jedna vec, praxe druha.
Záleží co děláte, zaznamenal jsem, že systém s NVMe byl použitelný, pokud třeba instaluji nějaký program ála Oracle db, něco kopíruju na disk přes gigabit ethernet a přitom dělám nějaké věci. SATA AHCI SSD a protokol se takto velmi snadno ucpe a čeká se na disk.
Samozřejmě existují i levné NVMe disky co mají líné řadiče, ale pokud provozujete i virtuální mašiny, NVMe se hodí i v tomto případě. Celkově je v tom protokolu výrazně méně omáčky než v SATA AHCI + výkon řadičů a NAND čipů je typicky vyšší, lze dělat více věcí najednou, více frontování, menší latence, atd.
Osobně bych takové SSD raději nepoužil. Cachování do RAM = problém. Co se stane při výpadku napájení, BSOD, nebo když nastane velký špatný? Ram se smaže a disk to určitě nestihne zapsat.
Druhá věc je, parametry jsou velmi často na úrovni "lepší sata disk", takže by za mě dávalo větší smysl použít nějaký lepší sata disk, třeba mnou oblíbený krucinál MX500 (má DRAM i SLC cache). Pouze těch 320TBW nevypadá tak hezky, buďto tolik podstřelili, nebo GA přestřelil (a nebo je v tom jinej háček).
No a co se stane při výpadku napájení u normálního ne-enterprise SSD? :) To samé, spousta disků nemá extra kondenzátory, aby se při výpadku zapsala write cache.
Enterprise M.2 disky mají typicky řadu kondíků, aby se právě cache stihla zapsat: https://image-us.samsung.com/SamsungUS/home/computing/memory-and-storage...?$bu-pdp-image-mobile-jpg$
V testu je krucinál MX300 525GB, ale také dost dobré MLC SSD jménem Samsung 850 Pro 512GB, to podle mě jako zástupci SATA disků poslouží docela dobře.
Je možné, že GB to TBW přestřelil, ale zase tam jsou fyzicky čtyři NAND čipy, tak třeba tolik opravdu vydrží. Hlavní je prostě šifrovat, zálohovat a pokud selže během záruky, tak se prostě vymění a obnoví ze zálohy. 100% spolehnout se nelze na žádný disk.
Ten krucinál má údajně dost kapacit na to, aby se stihl obsah cache zapsat. Mě se to moc nezdá, protože vím, jakou baterii tantalů moje microny M510DC mají. Nicméně vždy jsem disky vybíral i s ohledem právě na výše uvedené ;)
Díval jsem se na střeva (fotky) modelu, který uvádíte a ta kondenzátorová výbava nebude od věci!!
Existuje dnes v nabídce obchodů něco podobného? Ten Samsung takhle vybavený jsem koukal není.
Jak uvedl správně mnohopese, moc takto vybavených SSD není. U micronu je to nejčastější, nějaké starší intely (SATA) je taky mají, prakticky všechny DC modely. Tu a tam se zjeví nějaká bílá labuť, ale časté to nebývá. Samsung tam neosazuje nic.
Zmínil jsem to z toho důvodu, že tu a tam se stalo, že nějaký intel 320 umřel na nečekané odpojení napájení (a nejen to), protože se rozbila interní tabulka s organizací pamětí. Takový disk byl opravdu naprosto mrtvej. Takže první SSD byl krucinál M4, později M550, následně intel 750 (ten má taky dost kapacit) a u serveru mám M600 (tam je to celkově slabší s kapacitama). Ani jedno se už neprodává :)
Na jednu stranu diky za odpoved, na druhou jste me nepotesil- ja doufal v existujici model, ktery si pujdu koupit.
Pro ostatni- netvrdim, ze recenzovana SSD nejsou zajimava a rychla a super... ale chybi mne u nich ta jistota. Napr. pred 20lety jsem provozoval SCSI se vsim vsudy, dal bych za to ruku do ohne, kvalitni disky skoro nesmrtelne, radice byly pridanou hodnotou celeho systemu (i kdyz jsem potkal i vyhorele kousky)...
jasne tenkrat radove mene dat a rychlosti celych systemu, cenove to bylo tenkrat taky ulet, ale spolehnout se na to vicemene dalo.
Takhle, řešením je "bazar". Buď vzít DC disky i s jejich "neduhy" (kupříkladu ty microny 500 a 510 nejsou tak rychlé v sekvenčním přístupu jako spotřební rychlé disky), nebo vzít Optane 900p (ten pcie model).
V prvním případě je možnost jedině toho bazaru, najít si vhodný DC model disku a hledat na ebayi, aukru, webu (občas se dá narazit na nepoužité "prošlé" disky, kterých se firmy zbavují). Případně lze vzít i ten, který není moc ojetý (pokud je tento údaj k dizpozici a věříme mu). Jinak mi zbývá vylučovací metodou Optane 900p, který dle všeho nemá žádnou DRAM, rovnou zapisuje do 3DXpoint paměti (protože má malou latenci a vysoký počet přepisů).
... nebo najít vhodný disk, který fakt nese ty kapacity, ale kromě micronu se to moc nenosí v téhle době. Spotřební microny jsou většinou taky docela bída :)
Hm :-( bazar ne, zvlast u SSD, na to nemam zaludek. Optane fajn, ale 900p je uz ulet.
Ja spis resim spoelhlivou a velkou kapacitu nez ultra rychlost.
Bazar provozuju a když se podívám do SMARTu, tak pokud je kolem 80%, tak to beru, pod už moc ne. Takhle mám zakoupené dva notebooky s M550, M600 v serveru (prakticky nepoužitej) a další M550 jetou v notesu (taky prakticky nepoužitej). Tohohle se nebojím, u takhle dobrých disků.
Riziko jsou splíš naše staré dobré kotoučky, tam je sice vidět čas, kolik má odkroutíno a kolik cyklů, ale co už vidět není je, jak moc se zapisovalo (což není zas tak kritickej parametr) a jak moc se s ním třáslo (diskshifts pokud je přítomen, je "bezrozměrné číslo" které neřekne nic).
Já to moc nechápu, to chcete říct, že když například u notebooku umře naráz baterie a notebook se vypne, že může kompletně umřít SSD? Je to nějak statisticky výnamné, to je přece blbost ne?
Jak jsou na tom Samsung řady PRO? Například 960 PRO, 970 PRO atd?
Děkuji
Jak je na tom současná generace disků a řešení konkrétního výrobce, netuším. Jen vím, co se stávalo před roky, hlavně na těch intelech řady 300 (tuším SF řadič rebrandovanej na intel, NAND micron/intel).
Vzhledem k tomu že mám doma jen microny a jedinej A-data, kterej vychází navíc z micronu, tak fakt nemohu říct ani popel (hlavně počet BSOD prakticky nula, PC je na UPS, baterie u ntb neselhala). Ten A-data disk měl tendendce občas "zabít" sata komunikaci, takže se "odpojil", OS vyhnil a data v DRAM se "vytratily", čili rozepsaný a uložený malý txt dokument se neuložil fyzicky na disk.
Řekl bych, že se nestane nic, wokna mají defaultně politiku, že v té cache disku se nic nedrží a snaží se to okamžitě zapsat. Jediné co hrozí je, že přijdete o nějaké množství dat, které v té cache je, pokud zrovna zapisujete na disk.
Pokud to nějak fatálně chcípne, je to dementní design toho SSD.
JO přesně tohle jsem myslel že to takto je. Obecně používám dlouhodbě Samsung PRO (MLC) 950 a 960 a neměl jsem sebemenší problém.
"..že v té cache disku se nic nedrží a snaží se to okamžitě zapsat." No, právě že ne, taky jsem si to myslel, ale widle, pokud se nemýlím, akorát pošlou do sata data, která se mají zapsat tam a tam a pak už je to na disku. No a v mém případě se ten A-data disk choval tak, že v DRAM držel věci i déle jak 10h. Dělal jsem pokusy s tím náhlým odpojením sata a uloženým txt souborem, prakticky se nikdy nezapsal. Tutovka byl reset OS, pak se to opravdu do flash zapsalo (zřejmě).
Zkoušel jste, jestli pomůže zavolání utilitky sync?
https://docs.microsoft.com/en-us/sysinternals/downloads/sync
Nezkoušel, ale obávám se, že tady je to vyloženě na FW disku. Neočekávám, že by widle někde cachovaly přes 10h nějakej pidi soubor (i když je fakt, že ten stroj je více méně kancelářina s 16GB RAM, takže místa na odkládání má fakt moře). Dlouho se mi jinak neopakovalo ono kritické a náhlé odpojení od SATA, takže bych to musel dráždit násilím a to se mi moc nechce.
Spíš jsem chtěl upozornit na to, čeho jsem si všiml a jak se to chovalo. Jinak bavíme se o Adata SP920 (myslím), vtip je ten, že vychází z krucinálu M550 (starší verze), ta která je použita (nová verze) má sice řadič od Marvellu, ale má méně kanálů, DPS je poloviční a bylo znát, že se to nějak okleštilo, byť DRAM je zachována a čipy od micronu zřejmě taky, kapacity na DPS přítomné nejsou. Tuhle informaci a myslím i fotky, jsem našel na polském foru/webu, jinak recenze jsou s tou verzí, co je v podstatě rebrandovanej M550.
Defaultní nastavení politik ve woknech je toto: https://i.imgur.com/OYOCZ6H.png
Pokud zaškrtnete ten druhý checkbox, tak si tím můžete naběhnout, ta cache by se měla víceméně okamžitě flushnout po zapsání.
Podívám se na to, až dorazím z práce. Nicméně W7 jsou nastavené v defaultu, nic jsem neměnil. Akorát si říkám, že by mi přišlo divné, aby windows měly až tak nízkoúrovňový přístup k disku ve smyslu, ovlivnit přímo cache v samotném disku, když těch řadičů jsou mraky.
Myslím, že u normálních disků je to normálně přístupné, pokud máte nějaký extra řadič, co je fakt řadič, ten si to nejspíš nějak manažuje sám, typicky se používá cache přímo na tom řadiči a ne cache co je na discích, neboť ta nejde snadno zálohovat a často je pomalejší a menší.
Tak je tam samozřejmě default. Podle mě zkrátka nemaj wokna přístup k tomu, jak si disk pracuje se svou vlastní cache. To že widle vyrobí v ram nějakou cache, jasný, tam je to naprosto logické, že si to manažuje sám OS. Ale aby měl OS tak low-level přístup, že by se u každého disku staral o jeho cache, to mi přijde už moc. Tzn. je to čistě na disku.
Možná má Gigabyte tak velké TBW proto, protože nemá SLC cache. Protože SLC cache se řeší tak, že se používají stejné TLC buňky, ale v režimu SLC, takže jich zápis potřebuje třikrát víc. Navíc pak data stejně přesunuje z SLC cache do buněk v TLC režimu, takže další zápis. A tím se sníží i celkové TBW.
To celkem dává smysl, byť SLC režim buňky opotřebuje méně díky potřebě rozlišit jen dva stavy v jedné buňce, ale zase je třeba těch přepisů dělat více.
Taky o tom přemýšlím. Jestli ovšem u SLC režimu to tam ten řadič nepere v nějakém overdrive/overvolt režimu co nejrychleji hlava nehlava jako u monitorů... (Pak by možná SLC režim musely podporovat samotné NAND čipy.)
To ne, prostě se jen nepoužije všech n-napěťových hladin, ale budou jen dvě, po vzoru SLC. A když jsou jen dvě, můžeme rychleji číst i zapisovat, není potřeba precizně identifikovat/nastavovat napěťovou úroveň.
To nevím, proč by tam nebyla 4. nejvyšší hladina napětí pro SLC režim? Potřeba přehodit hradlo za jednotku času předáním energie co nejrychleji...
Ale jo, ono to furt bude používat nejvyšší a nejnižší napěťovou hladinu, ale zmizí ty "mezi". Asi se shodneme v tom, že je rychlejší určit, jestli má kondenzátor napětí 5V nebo 0V (v mezích řekněme 5-3,5V pro log 1 a 3-0V pro log 0), nebo jaké má napětí v případě, že může nabývat až 8 hodnot (včetně nějakých tolerančních pásů, to napětí nebude nikdy přesně). Stejně v případě zápisu (i když tam je to "lehčí").
Ale jo, ono to furt bude používat nejvyšší a nejnižší napěťovou hladinu, ale zmizí ty "mezi".
Ne, spekuluju, jestli tam není pro SLC ještě vyšší další nejvyšší (u TLC jsou 3, proto píšu 4.)
SLC ma 2 urovne, MLC ma 4 urovne, TLC ma 8 urovni. Zadne 3 :-)
SLC rezim na MLC/TLC se emuluje pouzivanim jenom krajnich hodnot pro zapis, a ctou se jako MLC - a cokoliv co se posune smerem ke stredu se bere jako ta okrajova hodnota.
MLC/TLC cipy co jsou deklarovane jako SLC capable, pak maji hw podporu pro onen thresholding, takze do radice putuji uz jenom primo binarni data, takze jsou 2x ci 3x rychlejsi oproti blbejm cipum co umi prenaset jen MLC data.
No dobře, to je buřt, tak 9. (hledat jsem to nehledal). O to tu ale nejde.
Nemáš možnosť otestovať aj niečo od Patriotu, myslím radu VIPER VPN100 SSD, čo som videl vyzerájú dobre za tú cenu
Patriot je odpad, nebrat.
Ty kokso! Tomu rikam fundovana recenze jak cyp! To je jak odbornici na heurece .... 5 hvezdicek a komentar: "za tu cenu super, dnes se neda sehnat lepsi! je to darek k narozeninam, tak jen cekam nez mi prijde nova deska, abych to vyzkousel" .....
Porucha a nasledna reklamace, muze se stat u kazdeho vyrobku, SSD obzvlast, Patriot nevyreklamujes, smejdska firma, nebrat.
Tak si měl špatnou zkušenost s reklamačním řízením u jedné firmy, ale neřekl bych, že neuznají reklamaci všem.
Já jsem spíš zažil, že nějaké Patriot Viper RAMky byly DOA nebo známemu umřelo najednou asi deset těch Patriot Burst SATA SSD, ale trable s reklamací jsem nikdy neměl. Občas jsem bral jejich paměti, protože byly za zajímavou cenu a ty co fungují prostě fungují, navíc mají i pět let záruku.
Tak u SSD jsou dulezite tri parametry .... ze jde o SSD, cena a velikost. Zbytek recenze je fakticky k nicemu, ale OK ..... a divam se na cenu a smeju se, ze oproti 1TB 660p je to drahe a ony ty kurvy ho v softcomu zdrazily o 1500!!! A i vsude jinde je aspon o 700 drazsi nez pred pul rokem. To se zas zdrazujou SSD nebo co?? WTF!?
koronavirus
korunavirus
komoravirus
komodavursi
To se jenom někdo ukliknul, za ty prachy to nikdo nekoupí. Za stejnou cenu můžete mít Samsunga 970 s TLC.
Ale Intel je značka.
Značka čeho? Záchodového prkénka? Po tom, co mi umřel Intel SSD 320 300GB díky chybě FW, o které Intel dlouhou dobu věděl a přesto jí neopravil - na diskusních fórech si na to spousta lidí stěžovala - řadím Intel SSD na stejnou úroveň jako třeba ADATA.
Náhodou, 750 je držák, vychází z enterprise modelu, tak si snad dali trochu i záležet. Jinak jsem svůj pohled na průmyslovost intelu ztratil už před několika lety.
Otázka je jak dlouho Samsung za tuhle cenu bude - SSD opravdu zdražují a to tak že celkem dost (někde jsem viděl odhad, že do léta proti loňskému podzimu zdraží o 40-50%)
Začalo se zdražovat myslím hned nějak po vánocích, jestli to zdraží o 40-50%, tak budu mít asi nějaká investiční SSD na prodej :)))))
Ssd dobrý, ale jedině MLC. A hlavně zálohovat. V případě havárie (nejen disku) jste o nic nepřišli. HDD má furt tu výhodu opravitelnosti. Bohate stačí identický disk a použít co odešlo. Pro vytažení dat stačí i domácí podmínky.
Pokud Vám čtecí hlavy rozorají plotny, tak se to vytahovat bude dost těžko :)
Aneb pamětníci pamatují IBM DeskStar disky, které se vyráběly v Maďarsku.
Pamětníci pamatují. Pamětníci i pamatuji cestu pražským metrem. A sak dnešní realita (za posledních 20 let) vždy odešla elektronika a vzácne ramínko čtecí hlavičky. Čtecí hlavička snad nikdy. Pokud máte strach o tohle, můžete přejít N 2,5" disky, tam je to z 99,9 % kurvitko v elektronice. Plotýnky jsem předaval jen jednou a vytáhnul vše. Disk ale samozřejmě už dál nepoužitelný (to ani nebyl cíl).
A co teprve skleněné DeathStar.
SLC cache určitě má (ale opravdu se výrobce už ani neobtěžoval napsat že tam je), je to TLC kde by jinak sebral ten výkon. A její velikost neudává žádný výrobce, to je ve hvězdách nebo testech které to zjistí
Taky díky této pozitivní recenzi jsem si tento disk koupil. Při běžném používání spokojenost, rychlost v PCIE adaptéru v PCIE 2.0 je asi 1800 MB/s - rychlost už omezuje sběrnice (teoreticky 2000 MB/s). Problém ale nastane při větší zátěži kdy rychlost dle win 10 / správce úloh / výkon - klesá až na pouhých 11 MB/s !! - (jedenáct) a celý počítač téměř zamrzne na nějakou desítku vteřin než se disk probere. Za mě zpackaná recenze a novináře bych za ní na týden poslal do hladomorny. To že disk nehřeje má asi své důvody - málo výkonný řadič který zvládne test se zátěží jedné úlohy, ale už ne náročný provoz.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.