Někteří ze čtenářů jistě občasně staví počítače a občas přijdou požadavky na sestavy s limitovaným rozpočtem a tak se snažíte vybrat hardware co nejvýhodnější. Něco podobného jsem dělal podobně nedávno a do sestavy jsem navrhl 1TB SSD. Nicméně oblíbený Intel 660p zdražil a mé oko zachytilo v Softcomu disk pojmenovaný jen Gigabyte NVMe SSD 1TB (PN je GP-GSM2NE3100TNTD, nicméně tento název nebudu používat, jelikož je celkem krkolomný). Disk byl za nějakých 2900 Kč s DPH s pětiletou zárukou, což je super cena za 1TB PCIe NVMe SSD. Je tak víceméně nejlevnějším 1TB PCIe NVMe SSD, které navíc nepoužívá QLC čipy, ale TLC.

Dostupnost je však horší, typicky se čeká týden, ale to nebyl problém, na výhodné SSD si klidně počkám. SSD dorazilo se zbytkem komponent a já jsem se ho rozhodl otestovat v duchu nedávné recenze ADATA SX 8200 Pro 2TB.

Nejprve zmíním, co Gigabyte uvádí jako papírové parametry. Disk má standardní 2280 M.2 formát, sekvenční rychlosti mají dosahovat až 2500/2100 MB/s při čtení/zápisu, což nezní vůbec špatně. Není však žádná zmínka o nějaké SLC cache nebo DRAM bufferu, disk je totiž zcela bez těchto technologií. Gigabyte to nazývá HMB (Host Memory Buffer), disk prostě přes PCIe cachuje do RAM v systému, což dělají i jiná levná SSD bez vlastní DRAM cache.

Zaujme také rovnou pětiletá záruka a poměrně vysoká výdrž, Gigabyte uvádí rovnou celých 1600 TBW! To je na tak levný disk opravdu hodně a v kombinaci s pětiletou zárukou se tak jedná o velmi zajímavou nabídku. Gigabyte dále uvádí, že disk dosahuje až 295 000 IOPS při náhodném čtení a až 430 000 při náhodném zápisu.

Podívejme se tedy na balení, to je velmi minimalistické, kromě strohého manuálu zde nenajdeme vůbec nic. V jednoduché kartonové krabičce sedí pouze plastový ochranný obal a v něm samotné SSD. To však ničemu nevadí, osobně preferuji méně bombastická balení, protože se zbytečně neplýtvá materiály, rád tak pořizuji komponenty v bulk nebo OEM balení, což velmi často znamená tenký igelit a jinak nic.

Samotné SSD je standardní M.2 2280 disk, bohužel řadič překrývá lepík, takže netuším jaký řadič toto SSD pohání a jaké jsou jeho vlastnosti. Pod lepíkem jsou dále čtyři čipy, předpokládám, že se jedná o čtyři 256GB NAND paměti neznámého výrobce. Pokud tyto informace dodatečně zjistím, přidám je ještě do článku. Lepík jsem nechtěl sundávat, jelikož SSD nebylo mé a nechtěl jsem ho případně poškodit, nebo zrušit záruku.

Disk jsem testoval ve stejné sestavě jako minulé ADATA SX8200 Pro 2TB, přičemž mi rukama prošlo i Samsung SSD 970 EVO 1TB, tak jsem ho otestoval, aby byl v testu ještě nějaký další 1TB NVMe disk, byť se jedná o dražší model.

Gigabyte SSD Tool Box

Gigabyte nabízí ke stažení software pro management svých SSD, ten se jmenuje originálně SSD Tool Box, oproti ostatním výrobcům má ale v názvu ToolBox mezeru. Software je vyveden v černo-modrých barvách a dozvíme se poměrně standardní věci jako teplotu(je pravda, že některé levné disky se neobtěžují reportovat teplotu vůbec, nebo reportují třeba 30°C nehledě na reálnou teplotu), SMART, sériové číslo a tak podobně.

Jinak zde vlastně nic nenajdeme, upgrade firmware zde chybí, možnost Optimization je zašedlá a kromě přečtení SMARTu můžeme ještě provést bezpečné smazání disku.

Testy všech SSD disků jsem prováděl na testovací sestavě s procesorem AMD Ryzen 9 3900X, 2x8GB RAM DDR4-3333 CL16 a základní desce Gigabyte X570 AORUS PRO. Jako systém posloužily Windows 10 Pro v1909 a Linux Mint 19.3. Původně jsem měl v této sestavě nainstalovaný Samsung SSD 970 EVO 500GB jako systémový, ale musel se chudák po dobu testů odstěhovat.

Také je důležité, jak jsou NVMe disky připojené, testovací deska má přímo na sobě dva M.2 sloty, oba podporují čtyři linky PCIe Gen4, horní slot je připojený přímo do procesoru, zatímco druhý slot je připojený do AMD X570 chipsetu, který dále komunikuje s CPU skrze čtyři PCIe Gen4 linky. Pokud osadíme disky do slotů, které jsou pověšeny na chipset, vždy získáme lehce nižší výkon oproti připojení přímo do CPU. Z tohoto důvodu jsem všechna SSD primárně testoval v prvním slotu pověšeném přímo na CPU. Výkonnostní propad přes chipset je velmi malý, avšak měřitelný, typicky v řádu jednotek procent, nicméně postihuje hlavně sekvenční rychlost čtení a zápisu, neboť data putují přes chipset a úzké hrdlo do CPU.

Z tohoto hlediska mají zajímavou výhodu procesory AMD Ryzen ThreadRipper či serverové EPYCy, nebo Intel Cascade Lake-X díky většímu množství PCIe linek, které jsou vyvedeny přímo z CPU.

Abych SSDčka moc nesmažil, použil jsem grafickou kartu Sapphire NITRO+ Radeon RX 480 8GB, která bydlela ve spodním PCIe x8 slotu na desce. Je to také z důvodu, abych měl snadnější přístup k oběma M.2 slotům a nemusel jsem při výměně disků pokaždé vyndávat i grafickou kartu.