Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
>dd je skvělý nástroj, kterým můžeme v konzoli kopírovat data a celé disky dle chuti. Je ale
>extrémně důležité dát si pozor, co je zdrojový disk a co je cílový,
Principiálne je pri nástroji Copy and Convert (cc ako príkaz - stenografovaná angličtina- už bolo použité pre C Compiler, tak sa použilo dd) treba skontrolovať len of (output file), teda miesto kam sa zapisuje, ak to je špeciálny súbor (napr. HDD, SSD, oddiel na disku, zvukovka,...), aby sa s Copy and Convert nestal Disk Destroyer alebo Data Destroyer.
Co to kurva meles?
To nic, to je jen lehká intoxikace bashem, to se někdy při studiu linuxu stává :-D...
Tohle neni bash ani linux.. to je nejaka silnejsi droga :o)
jediná moja droga je kofein
Začínal o som s tcsh. A máte pravdu ide o "intoxikáciu shellom" a trochu lispom.
The name dd is an allusion to the DD statement found in IBM's Job Control Language (JCL), in which the initials stand for "Data Definition". The command's syntax resembles the JCL statement more than other Unix commands do, so the syntax may have been a joke. [Source: Wikipedia]
Slušný test. Díky. Ještě by to chtělo Wiftův Tutus Brutus. ;)
Tohle byla taková rychlovka, SSD na likvidační test teprve shraňuji, určitě nějaký v budoucnu bude :)
Super! :)
Test pěkný, opět se potvrzuje stará IT pravda že kvalitní věci nekoupíte v akci či s přelepkami na místě původního výrobce hardwaru...
Ty přelepky mi připoměly starého "dobrého" výrobce desek PCChips (tedy dobrý = výsledek u nich byl vždy nejlépe za 3 ze škály 1 - 5) co takhle přelepoval celeroní čipsety VIA co neprošly kontrolou kvality a dělal z nich čipset "BXcel" co běžel pouze na 66 MHz a víc ani ťuk ;-).
VIA neboli nikdy dobre.
BXcell pre celerony co si pamatam bol Acer/ALi chipset. Ale dobre neboli tiez. Pamatova priepustnost oproti BX cca 1/3 a AGP velmi problematicke.
https://www.svethardware.cz/zakladni-deska-pc-chips-m726/868
Na VIA chipsety mi nesahej! Jel jsem v nich dlouho - co to šlo - a vždycky spokojenost. Nebyly pravda nikdy vhodné pro extrémní taktování, ale měly dobré a malé ovladače pro všechny OS, v Linuxu měly vždycky velmi brzy otevřenou podporu rovnou v jádře, byly velmi spolehlivé a cenově byly desky jimi vybavené na polovině "značkových" čipsetů.
Všechny ty ALi, SiS, PCChips - to byla úplně jiná díla. Nejlepší bylo vždycky - "OK, doteď jsme vyráběli shit, ale náš nejnovější chipset, to je už úplně jiné kafe." A člověk naletěl a pak týden hledal funkční nastavení nebo měsíc patchoval jádro patchi předávanými přes IRC od pochybných existencí.
Já taky neměl nějak vysloveně špatné zkušenosti s VIA, obvykle to bylo pro AMD to nejlepší dostupné a pro intel levná a pořád ještě použitelná varianta. Sem tam muška ale povšechně ok, proti ALi apod. harampádí jiná liga... Ale BX 440 to teda nebyl :-). Ostatně to byly u Intelu časy - i se suverénně nejvýkonějšími CPU na trhu do příchodu Athlonu Thunderbird jste s jedním Slotem 1mohli na té samé desce postupně rozjet Celeron 266 bez L2 cache a poté s cache, Pentium 2, slotové Pentium 3 s externí L2, Celeron/Pentium III Coppermine ve slotu či redukci pro FCPGA do cca 1000 MHz.... Výkonový rozdíl nejméně 4x+. To P3 už se na starších 100MHz revizích lehce dusilo ale fungovalo a na 133MHz verzi v pohodě. Asi jako vzít jednojádro Celeron někdy z prvních Core i7 až dnešní Cannon Lake i7/9 s 6 jádry a fungovat přitom na jedné desce...
Z toho by si měl Intel vzít dnes ponaučení, ne že pomalu pro každou subverzi toho prakticky samého čipu je dneska potřeba "pro jistotu" i nová deska.
Rád vzpomínám na klasiky KT133(A) a KT400 :)
Via KT133 bylo snad to nejhorší co bylo kdy vyrobeno. Chipset který má neopravitelnou chybu která způsobuje CRC chyby při kopírování souborů si dobré jméno neudělal.
To mi trochu dnešní připomíná produkty nejmenovaného výrobce procesorů, který těch neopravitelných hardwarových chyb nasekal skrz své celé portfolio celou plejádu, dokonce čím víc "profi" tím víc možností pro útočníka, asi aby zákazník věděl za co že si připlatil a pohoda, některé se "opraví" až nákupem nového počítače :-D.
Však VIA taky brzy vydala opravenou verzi KT133A s novým southbridge 686B, který to řešil a pro starší revizi A se dal aplilkovat nějaký patch do systému ovšem jak moc efektivní či spolehlivý byl to nevím, tuhle variantu jsem neměl. Na svou dobu to ale byla nadprůměrně vybavená záležitost za slušné peníze.
Ešte SB live a low latency patch a nejak to šlo, pokiaľ človek nechcel strihať video (Pci bandwidth).
Mne pripadá, že všetky ostatné chipsety boli lepšie. Niektoré mali mozno o 3% menší výkon ale rozhodne žiadny nemal toľko problémov
Ja si pamatam, ze jedine nie-Intel chipsety ktore som akceptoval boli SiS 635 pre PIII/Tualatin a SiS735/745 pre AMD.
Skusenosti s VIA:
- 486 - nestabilita
- Pentium - ok ale Super7 a AGP - katastrofa
- Pentium II-III - prve verzie nedokazali ani stabilny beh CPU, potom to uz slo. Podobne mali prve verzie problemy s ATA radicmi, niekedy dokonca dochadzalo k strate dat. Pamatova priepustnost cca 1/2 oproti Intelu. Video strih by na tom nikto nechcel robit, lebo priepustnost PCI dosahovala tak 1/2 teoretickeho maxima. SB Live bol nejaky zaruseny.
- AMD - prve roky to iste ako pre PII a PIII. Slaba memory priepustnost a PCI to iste.
A pamatujete na Intel i820? http://www.redhill.net.au/c/c-g.html
PCCHIPS mělo srandy jako fake cache procesoru: http://www.redhill.net.au/b/b-bad.html :)
Kingston A400 120GB SATA latence 6,542 ms. To je na úrovni HDD.
Kingston SSDNow V+200 120GB SATA taky hodně slabý.
Vzhledem k ceně se cokoliv pod 200GB nevyplatí. Takže tyhle jistě nekoupím.
Pak to je v celku jedno.
To je SSDčko z roku 2012. Ke koupi už asi nebude. (Edit: myslím ten V+200)
HDD mají typicky 18+ ms a v těhle náročných testech jsou ty latence spíš jednotky sekund, HDD jsou v některých scénářích naprosto nepoužitelné.
V mém případě (WD VelociRaptor) to je 9ms čtení a 3ms zápis . Pravda že dnešní 5000rpm SMR HDD jsou naprosto nepoužitelné pro většinu scénářů.
Mám DELL OEM 128GB. Dopadl lépe než tebou testovaný 256GB.
Mohu poslat výsledky, kdyby byl zájem. Ale bohužel jen pod Win.
Díky i za testy. A význam má otestovat i staré plečky. Alespoň víme, že je čas na výměnu.
Také vypínám AdBlock.
V jakém testu konkrétně jsou ty hodnoty? V AS SSD s 10GB vzorky je to pro plotny typicky dost šílené.
Jaké DELL OEM SSD konkrétně máte? Výsledky klidně postnout můžete, proč ne. Jaká je konfigurace notebooku?
V dnešnej dobe už nemá význam testovať SATA SSD disky. Všetky sú brzdené maximálnou prenosovou rýchlosťou SATA.Využitie nájdu jedine v starých zostavách bez M.2 slotu.Pri novej zostave nemá zmysel uvažovať nad niečim iným ako M.2 SSD diskom. Navyše odpadá problém s uchytením disku a kabelážou.
myslim, ze testy ukazuju ze to nie je uplne pravda. latencie alebo prenosove rychlosti v inom ako sekvencnom pristupe vyzeraju horsie
Existuje spousta počítačů a notebooků co M.2 slot vůbec nemají. Stejně tak jsou stroje, co mají do M.2 slotu přivedený jen SATA port, SATA SSD jsou tedy stále relevantní. A jak jsem psal, ta SSD mi prostě prošla rukama.
Mě zajímá vždy jeden podstatnej údaj a to kdy (nějakému) TLC disku dojde SLC cache a to se tu nedozvídám. Nebo to mi chceš tvrdit, že těch 10GB to dává stejně rychle na začátku i na konci?
Ty Samsungy 960 EVO a 970 EVO mají docela "velkou" SLC cache. Celých 22GB, takže na 10GB stačí. Po vyčerpání té cache klesne rychlost asi na 600 MB/s.
A jak to delaji PRO verze, ze se rychlost nesnizuje ?
Pro verze maji MLC cipy, ktery nemaji tak nizkou rychlost zapisu jako TLC u Evo.
Super! Díky
Za takový članek jste si zasloužil, abych vypnul ad-block
Díky! :)
Zaujimavy test. Len par poznamiek k tomu.
Myslim, ze tie niekolkorocne disky testovat je strata casu, to si nikto do stroja uz neda a kto to tam ma, ten uz to neriesi a je rad, ze mu to ako tak zije.
V tabulke mi chybaju dve zasadne veci a to je DWPD, co je pre mna v istom smere zaujimavejsi udaj ako TBW a hlavne stlpcek, kde bude uvedena odolnost voci vypadku napajania.
Inak sa odporucam dnes zamerat na disky Micron, je to taky "sweetspot" medzi diskami. Kvalitne pamate, velka vydrz a cena velmi primerana. Intel je sice stale top, ale tie ceny...
> Intel je sice stale top
Intel je stale top v podnikovych SSD. V consumer segmentu prodava Intel predrazeny smejdy, alespon naposled co jsem se dival...
Jak jsem psal, ty disky nebyly nějak speciálně vybrány, prostě se to stalo :)
Odolnost proti výpadku napájení v jakém smyslu? Zda se stihne zapsat co je v cache, nebo jak dlouho vydrží data konzistentní bez napájení?
Intel má dobrá hlavně enterprise SSD, jinak je špička Samsung.
V podstate ano - odolnost voci vypadku , aby zapisal, co ma v cache. Jedna z podmienok pre DC oznacenie a podla mna by to mal splnat kazdy jeden SSD disk.
Ano, mal som na mysli skor enterprise segment.
Na Samsungu mi vadi, ze ma(mal?) aj pri tych Pro ediciach strasne male DWPD, inak je to moja oblubena znacka. V enterprise sa Samsung zatial moc nepochlapil.
Co se týče enterprise nasazení, tam bych čekal redundanci napájení a také redundanci řadiče disků. Velmi často se navíc dělá, že RAID karta má vlastní write cache, která má klidně 8/16GB+ a je zálohována malou baterií nebo superkondenzátorem. Samotné disky pak svou onboard cache používají jen pro čtení, protože zápis řeší řadič.
Nicméně u NVMe polí tomu bude možná jinak, protože ty si povídají přímo s CPU a tam bych pak nějakou zálohu čekal přímo v disku.
Samsung dělá hlavně prosumer a consumer disky, v enterprise segmentu má spíše vysokokapacitní SSD, ale velký přehled tam nemám.
Co jsem zběžně koukal tak NVMe Samsungy PM963 mají prý 1,3 DWPD, zatímco Intelovo DC SSD P45xx mají 1 nebo méně než 1 DWPD. Více mají pak Intely P4600, konkrétně 3, ale jsou výrazně dražší. Také některé Hitachi SN200 mají 3 DWPD, ale ne všechny.
S RAID kartou a hlavne napajanim si minimalne o level vyssie. Toto treba imho mat poistene aj na urovni diskov, kedze maju interne cache/buffre a je ziaduce, aby boli kvoli performance aktivne. Aj ked - ruku do ohna nedam, ze enterprise FW moze na tych diskoch fungovat mierne inak. Nie ako pri mechanickych, kde sa v 99% umyselne vypinali a riesilo sa to inak. Ci uz je to cache alebo nie, je ziaduce, aby pri vypadku zapisali vsetko, co maju rozrobene.
Nehovoriac o tom, ze enterprise riesenia RAID radice v tom klasickom ponimani nepouzivaju a idu priamo na disk. Zvycajne cez interne port expandery.
4500 je ta najnizsia rada, tie su chapane ako "read intensive".
4600 rada, si uz NVM alebo SAS mala 3DWPD a 4700 zase 10DWPD.
Prosim vas, je pravda, ze sa chysta vydanie Samsung 980 Pro? Nieco take totiz splietal Obr na PCT v tom teste Intel SSD. Napisal to tam 2x.
Pride mi to ako kravina, 970 Pro vyslo len nedavno.
Nemám nejmenší tušení, zatím jsou jen PM98x, ale to jsou spíše OEM TLC modely co vychází z 970 EVO.
Zaplať pánbůh, že se v naší malé kotlině občas najde někdo, kdo udělá krom opisování tiskových zpráv přes Google Translate i něco jako test. Toto něco jako test je, takže palec nahoru. Jen si dovolím upozornit :
"Znáte to, ***kobářova*** kobyla chodí bosa ..."
Díky, ona ta kobyla občas zakopne a rozsype mi písmenka :)
Pekny clanok, dobra praca. Uplne chapem situaciu autora. Tiez som dakedy robil so zelezom a podobne som si sam pre seba testoval rozne VGA. Bolo to v casoch ked koncil AGP slot a nsatupoval PCIe. Mal som takto omeranych cca 50 VGA, len tak pre svoju potrebu.
Takze dakujem autorovi za tu pracu cele to zosumarizovat a dat do tabuliek a grafov.
Pre detailne testy si vzdy mozeme najst zdroj, kde to testovali do podrobna, takze u mne dobry.
Vdaka.
Díky, taky mám excel s výsledky z různých unigine benchmarků a opravdu hodně karet na různých sestavách. Zvažoval jsem, zda neudělat nějaký článeček, ale obávám se, že by to byl hrozný clusterfuck, protože tam ani neudržuji verzi ovladačů a tak.
Hezké, jen drobná technická: /dev/zero (neboli samé nuly) není úplně ideální nápad. Silně nadržuje SSDčkům, která data na fleškách komprimují, typicky SandForce-based kousky. Náhodná data, která komprimovat už prakticky nejdou, podávají podstatně reálnější výsledky.
Jinak já osobně bych se třeba těch nejlevnějších Kingstonů (A400 s TBW 40 TB) nebál. Mám trvale v chodu 120GB SSDčko Kingston V+200 a nalítáno má 3,7 roku čistého času, projel párkrát tutus brutus a má zapsáno ani ne 7 TB. Těch 40 TB je pro běžného smrtelníka pořád hodně vysoko.
Mam 840 Pro 120GB, priblizne rovnaku dobu tiez trvale bezi (Power on hours 39290, co je ako pocitam 4.5roka). A na pocudovanie ma 8.7TB. Co je uplne presne rovnakych 1.9TB/rok, ako ten Tvoj. Asi tiez domace W7 :) Nechal som mu pre istotu 15% free.
Takze ako realny odhad moze posluzit dobre 2TB/rok beznej prace, updatovania, atd.
Za tu dobu mam inak 261 wear levelingov. Co vychadza cca 1/tyzden.
840 Pro 128GB v 24/7 provozu mám také, aktuálně naběháno 36243 hodin a zapsáno 37TB. Zatím drží skvěle. Wear Leveling Count mám 1453.
Wow, super, tohle nebyl článek ale superbomba test :)
Smysl testu v sytému zastoupeném na hranici statistické chyby mi uniká, ale věřím, že to Linuxáci ocení. Všech pět.
Syntetické benchmarky? No když myslíte...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.